jadransko-jónské

Země regionu

Oblast spolupráce mezi Jaderským a Jónským mořem zahrnuje evropské země, které hraničí s Jaderským a Jónským mořem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje celé území předchozího programu Interreg (celé rozšíření o Řecko, Chorvatsko a Slovinsko, dvanáct italských regionů a dvě provincie, jakož i země Albánie, Černé Hory, Srbska, Bosny a Hercegoviny, které nejsou členy EU), včetně Severní republiky Makedonie. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Cílem Interreg VI B „Program NPP ADRION (2021–2027)“, který byl nakonec schválen dne 30. listopadu 2022, je podporovat udržitelnou hospodářskou a sociální prosperitu jadransko-jónské oblasti. Podporuje růst a tvorbu pracovních míst tím, že zvyšuje atraktivitu, konkurenceschopnost a konektivitu regionů při současném zachování životního prostředí a zajištění zdravých a vyvážených mořských a pobřežních ekosystémů. V období 2021–2027 se NPP-ADRION zaměřil na čtyři priority:

• Priorita: 1 – Podpora inteligentnějšího jadransko-jónského regionu
• Priorita: 2 – Podpora zelenějšího jadransko-jónského regionu odolného vůči změně klimatu
• Priorita: 3 – Podpora uhlíkově neutrálního a lépe propojeného jadransko-jónského regionu
• Priorita: 4 – Podpora správy jadransko-jónského regionu

Přizpůsobením se změně klimatu se zabývá především priorita 2 a její specifický cíl RSO2.4 (Podpora přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizika katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům). Očekává se rovněž, že program zlepší přizpůsobení prostřednictvím opatření, která obnovují přírodu a podporují zelenou infrastrukturu, s cílem splnit specifický cíl RSO2.7 (Posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snížení všech forem znečištění).

V tomto ohledu přispěje NPP ADRION k zavedení společných nadnárodních a makroregionálních opatření s cílem čelit změně klimatu a předcházet přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, přičemž zachování přírody bude považováno za klíčový prvek.

V programovém období 2014–2020 bylo přizpůsobení se změně klimatu zvažováno v rámci prioritní osy 2 jako součást specifického cíle 2.2 „Zvýšení kapacity pro nadnárodní řešení environmentální zranitelnosti, roztříštěnosti a ochrany ekosystémových služeb v oblasti ADRION. Prostřednictvím tohoto cíle přispěla ADRION k posílení společného porozumění v oblasti ochrany životního prostředí, řízení biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb a přizpůsobení se změně klimatu.

Program přeshraniční spolupráce mezi Itálií a Chorvatskem má navíc pro jadransko-jónský region velký význam. Oblast spolupráce (25 provincií v Itálii a 8 okresů v Chorvatsku) pokrývá významnou část jadranského subregionu. Program Interreg pro přeshraniční spolupráci Itálie-Chorvatsko na období 2021–2027 poukazuje na záměr zlepšit koordinaci mezi programy s ADRION a dalšími přeshraničními programy v jadransko-jónské oblasti. Koordinace mezi programy bude usilováno také v rámci celé oblasti Středomoří. Program se zaměří na modrou ekonomiku, využije předchozích zkušeností se spoluprací a vytvoří silnější synergie s EUSAIR. Zelené a odolné společné prostředí (priorita 2) bude zahrnovat přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof.

2.     Strategie pro makroregiony

Oblast spolupráce ADRION se shoduje se strategií EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR). Obecným cílem strategie EUSAIR je podporovat hospodářskou a sociální prosperitu a růst v regionu zvýšením jeho atraktivity, konkurenceschopnosti a konektivity. Se čtyřmi členskými státy EU (Chorvatskem, Řeckem, Itálií, Slovinskem) a šesti třetími zeměmi (Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií, San Marinem, Srbskem) přispívá strategie k další integraci západního Balkánu. Strategie EUSAIR se zaměřuje jak na pevninské, tak na mořské zdroje regionu. Vychází ze čtyř tematických pilířů, které představují klíčové výzvy i příležitosti v regionu: (1) Modrý růst, (2) Propojení regionu, (3) Kvalita životního prostředí, (4) Udržitelný cestovní ruch. Spolupráce na společném řízení společných environmentálních zdrojů, jakož i otázky změny klimatu a řízení rizik katastrof řeší zásadní výzvy pro udržitelný rozvoj jadransko-jónského regionu. Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i řízení rizika katastrof představují horizontální témata, která jsou relevantní pro všechny čtyři pilíře strategie EUSAIR. Strategii doplňuje akční plán z roku 2020 (SWD(2020). Nahrazuje plán z roku 2014 strukturovaný podle stejných čtyř pilířů strategie. Plán určuje témata, opatření a projekty pro každý ze čtyř pilířů strategie. Očekává se, že opatření v rámci pilíře „Kvalita životního prostředí“ přispějí k minimalizaci dopadu změny klimatu na mořské a suchozemské ekosystémy.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

V širším měřítku celého středomořského regionu je spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí (včetně přizpůsobení se změně klimatu) na nadnárodní úrovni formalizována v rámci Barcelonské úmluvy a souvisejících protokolů.

EU již mnoho let financuje specializované iniciativy regionální spolupráce v oblasti životního prostředí a klimatu, které pomáhají balkánským zemím. Některé z nich jsou v současné době také součástí jadransko-jónského regionu. Projekt Regionální environmentální sítě pro přistoupení (RENA 2010–2013) přispěl ke zlepšení životního prostředí a klimatu na západním Balkáně a ke sbližování regionu s normami EU. Regionální přístupová síť pro životní prostředí a klima (ECRAN 2013–2016) nadále posilovala regionální spolupráci mezi kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi. V současné době na něj navazuje program partnerství EU v oblasti životního prostředí pro přistoupení (EPPA 2019–2022) a podpora EU pro opatření v oblasti klimatu u příjemců NPP II – „Přechod na nízkoemisní ekonomiku odolnou vůči změně klimatu (TRATOLOW 2020–2023). Podporuje integraci partnerů ze západního Balkánu do EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Pracovní skupina TRATOLOW 4 se konkrétně zabývá přizpůsobením se změně klimatu. Napomáhá národnímu a regionálnímu adaptačnímu plánování a opatřením v zemích západního Balkánu.

Středoevropská iniciativa (CEI) je regionální mezivládní fórum 17 členských států ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Zahrnuje všechny země (kromě Řecka) jadransko-jónského regionu. Podporuje evropskou integraci a udržitelný rozvoj prostřednictvím regionální spolupráce. Činnost ČIŽP je zaměřena na dosažení dvou hlavních cílů: Green Growth & Just Societies (Zelený růst & amp; Spravedlivé společnosti). Posílení odolnosti vůči změně klimatu je zahrnuto mezi cíle akčního plánu CEI v rámci cíle 1 „Stimulování zeleného růstu“.

Osm jadransko-jónských zemí (všechny kromě Itálie) spolu s Bulharskem, Maďarskem, Moldavskem, Rumunskem a Tureckem, jakož i Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) a Světová meteorologická organizace (WMO) spolupracují v rámci Střediska pro zvládání sucha v jihovýchodní Evropě (DMCSEE). Středisko koordinuje a usnadňuje vývoj, hodnocení a uplatňování nástrojů a politik pro řízení rizik sucha v jihovýchodní Evropě s cílem zlepšit připravenost a snížit dopady sucha v tomto regionu.

4.     Adaptační strategie a plány

Ve specifickém kontextu jadransko-jónského regionu nebyly dosud vypracovány žádné adaptační strategie a plány. Regionální rámec pro přizpůsobení se změně klimatu ve středomořských mořských a pobřežních oblastech, který byl schválen na 19.^zasedání smluvních stran (COP19) Barcelonské úmluvy, je relevantní i pro tento konkrétní region.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Projekt I-STORM (Integrované strategie řízení mořských bouří) (2018–2019) financovaný z programu ADRION 2014–2020 posílil sdílení údajů, prognóz a znalostí o mořských bouřích a souvisejících dopadech (pobřežní záplavy, eroze a následné dopady na pobřežní ekosystémy a infrastruktury) prostřednictvím společných infrastruktur a nástrojů. V rámci projektu byly vypracovány pokyny pro překlad údajů a prognóz do postupů včasného varování a zásahu a strategie určená klíčovým vnitrostátním/regionálním aktérům v oblasti ADRION. Oba dokumenty navrhovaly nejúčinnější způsob, jak se vypořádat se správou údajů a prognóz a souvisejícími postupy včasného varování. Kromě toho projekt vyvinul aplikaci I-STORMS pro chytré telefony a tablety a webový integrovaný systém I-STORMS (IWS). IWS je on-line nástroj pro sdílení a integraci údajů a informací, který podporuje spolupráci mezi partnery za účelem lepší reakce na rizika mořských bouří v jadransko-jónské oblasti. Projekt inicioval tabulku stálé spolupráce. Zajišťuje, aby dialog pokračoval i po ukončení projektu. Jeho cílem je podpořit společné porozumění současným výzvám pobřežních oblastí a podpořit koordinaci a sdílení know-how.

Další relevantní projekty, které pokrývají velkou část jadransko-jónského regionu, byly financovány z programu přeshraniční spolupráce mezi Itálií a Chorvatskem (2014–2020) a jsou popsány níže. Tři z nich (ADRIADAPT, RESPONSe a ADRIACLIM) poskytly místním orgánům podporu na vypracování adaptačních plánů a strategií v pobřežních a městských oblastech jadransko-jónského regionu.

ADRIADAPT (Informační platforma pro odolnost jadranských měst, 2019–2021) podporovala místní a regionální odolnost. Pomohla vytvořit znalostní základnu pro určení vhodných možností přizpůsobení se změně klimatu a plánování v jadransko-jónské oblasti. Projekt poskytl platformu odolnosti Adriadapt s nástroji a znalostmi pro plánování v oblasti klimatu, které byly testovány s místními orgány. Podpořila rovněž místní plány v oblasti informací o klimatu a odolnosti vůči změně klimatu.

RESPONSe (Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v jadranských regionech, 2019–2021) umožnila místním tvůrcům politik přístupy ke správě šetrné ke klimatu a podpořila udržitelný život v jadranských mořských a pobřežních oblastech. K výsledkům projektu patří soubor nástrojů pro adaptační opatření pro veřejné orgány (klimatickémenu pro jadranské regiony). Jedná se o bezplatné online úložiště adaptačních a zmírňujících opatření, která mohou podpořit tvorbu místních politik zaměřených na řešení problémů spojených se změnou klimatu. ADRIACLIM (Informace o změně klimatu, nástroje pro monitorování a řízení adaptačních strategií v pobřežních oblastech Jaderského moře na období 2020–2022) si klade za cíl vypracovat přesné informace na podporu rozvoje regionálních a místních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu. Zaměřuje se na posílení kapacity pro přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních oblastech. Napomáhal rozvoji homogenních a srovnatelných údajů, zlepšování znalostí, kapacit a spolupráce v oblasti systémů monitorování a modelování změny klimatu a rozvoji pokročilých informačních systémů, nástrojů a ukazatelů pro optimální plánování přizpůsobení se změně klimatu.

ASTERIS (adaptace na pronikání slané vody do scénářů zvyšování hladiny moře, 2019–2021) zlepšuje pochopení prostorových a časových variací v pronikání mořské vody. Uplatňuje různé scénáře změny klimatu, identifikuje a mapuje potřeby a překážky v řízení rizik a poskytuje praktické nástroje pro udržitelné řízení pobřežních vodonosných vrstev v místním měřítku.

AdriaMORE (Adriatic DSS exploitation for monitoring and risk management of coastal extreme weather and flooding) (2018–2019), který využívá hlavních úspěchů projektu ADRIARadNet financovaného z programu IPA Adriatic CBC, vybavil území a lidi účinnými nástroji pro řešení nepříznivých povětrnostních jevů a dalších souvisejících událostí s mořskými riziky.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích