Přizpůsobení se změně klimatu v městských oblastech

Města jsou životně důležitými centry hospodářských a kulturních aktivit v Evropě. Jsou již ovlivněny klimatickými riziky, jako jsou intenzivní srážky a vlny veder, u nichž se předpokládá, že se v měnícím se klimatu stanou intenzivnějšími a častějšími. Jak změna klimatu postupuje, města se musí přizpůsobit, aby zůstala životaschopná, funkční a prosperující i v budoucnu. Adaptace je proces přizpůsobení se skutečným nebo očekávaným klimatickým a klimatickým rizikům, jehož cílem je snížit negativní dopady nebo využít výhodných příležitostí. Podobně jako v případě snižování emisí skleníkových plynů je rovněž naléhavě nutné připravit se na nevyhnutelné dopady změny klimatu. Města musí nyní jednat, aby zabránila úmrtím souvisejícím s počasím (např. v důsledku vln veder) a hospodářským ztrátám způsobeným extrémy souvisejícími s klimatem v budoucnu nebo je snížila. Do dubna 2020 se téměř 3 000 měst a obcí v celé Evropě zavázalo k přijetí opatření v oblasti přizpůsobení v rámci Paktu starostů a primátorů a tento počet se zvyšuje.

Předpokládaný nárůst četnosti a intenzity rizik souvisejících s klimatem – např. povodní, vln veder, lesních požárů a sucha – vyžaduje reakci nejen ze strany vlád členských států, ale také ze strany místních orgánů. Adaptace může být silně lokalizovaným procesem vzhledem ke zvláštním zeměpisným, sociodemografickým nebo ekonomickým charakteristikám daného místa. Městské orgány jsou nejlépe obeznámeny s místně se vyskytujícími riziky (viz krok 2.1)a se specifickými příčinami zranitelnosti v dané oblasti (např. charakteristika obyvatelstva, typy infrastruktury, hospodářsky nejvýznamnější odvětví atd.; viz krok 2.3),a proto jsou vhodné k jejich řešení.

Přizpůsobení se změně klimatu na místní úrovni – předcházením rizikům nebo jejich snižováním – má z ekonomického hlediska smysl. Podle skupiny E3G by ekonomické náklady způsobené extrémními povětrnostními jevy ve městech EU mohly do roku 2070 dosáhnout více než 190 miliard EUR ročně, pokud nebudou přijata opatření. Například v Kodani způsobily záplavy v centru města v důsledku velkých srážek v roce 2011 škody přesahující 6 miliard DKK (více než 800 milionů EUR). Potenciální náklady na budoucí srážky byly tak vysoké, že odůvodňovaly výdaje ve výši 12 miliard DKK na více než 300 projektů hospodaření s dešťovou vodou po celém městě v průběhu 20 let.

Špičkové ratingové agentury navíc stále více zvažují připravenost měst na změnu klimatu při posuzování rizika, že jim půjčí peníze. Města, která jsou bezpečná před přírodními katastrofami a příjemná pro život (např. poskytováním zeleně), mají tendenci přilákat a udržet si více investic a kvalifikované pracovní síly.