5.4 Řešení změny klimatu prostřednictvím přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování

Zmírňování dopadů změny klimatu snižováním emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se rizikům, která změna klimatu představuje, jsou dva vzájemně se doplňující přístupy k řešení změny klimatu. Vzhledem k tomu, že zmírňování i přizpůsobování se řeší stejnou příčinu dopadu, musí pracovat integrovaným způsobem, aby úspěšně dosáhly svých příslušných cílů. Kromě toho mohou různá adaptační opatření přispět k dosažení cílů v oblasti zmírňování a naopak, čímž se maximalizují potenciální vedlejší přínosy.

Rozhodnutí o zmírnění nebo přizpůsobení se obvykle přijímají různé úrovně správy a různé skupiny osob s rozhodovací pravomocí. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma oblastmi politiky spočívá v tom, že úsilí o zmírňování změny klimatu přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, zatímco úsilí o přizpůsobení se této změně přispívá ke zvyšování odolnosti vůči dopadům změny klimatu.  V zájmu sladění těchto dvou aspektů se důrazně doporučuje, aby byly zúčastněné strany zastupující plánování a provádění zmírňování zapojeny do cyklu plánování a provádění přizpůsobení za účelem průběžné zpětné vazby a křížové kontroly (viz také kroky 1.3 a 1.6).

Pro určení interakce mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně mohou být užitečné následující úvahy:

• Mají adaptační opatření dopad na cíle v oblasti zmírňování změny klimatu? Například některá adaptační opatření mohou vyžadovat zvýšenou spotřebu energie; rozhodnutí využívat energii z obnovitelných zdrojů umožní méně negativních kompromisů se zmírňováním.

• Mají zmírňující opatření dopad na cíle přizpůsobení se změně klimatu? Například zalesňování zaměřené na zvýšení pohlcování uhlíku jako zmírňující opatření v suché oblasti by mohlo způsobit vyšší poptávku po omezených a klesajících vodních zdrojích, a tím omezit adaptační potenciál. Mezi zmírňujícími a adaptačními opatřeními může rovněž vzniknout soutěž o půdní zdroje. Integrované plánování se proto důrazně doporučuje pro určení nejvýhodnější kombinace zmírňujících a adaptačních opatření.

• Existují jiné procesy, které mají dopad jak na zmírňující, tak na adaptační opatření? Mohly by to být procesy v různých oblastech politiky a rozhodování, které mohou mít nepřímý dopad jak na zmírňování změny klimatu, tak na přizpůsobování se této změně, např. územní plánování využití půdy a měst, plánování vodních zdrojů, řízení rizik katastrof, strategické plánování rozvoje, rozpočtová hlediska, projekty infrastruktury, zdravotní a sociální politiky atd. Začleňování aspektů zmírňování změny klimatua přizpůsobování se této změně do všech příslušných oblastí rozhodování má zásadní význam pro zajištění soudržnosti mezi různými strategickými cíli.

• Existují rozhodnutí, která zlepšují vedlejší přínosy nebo způsobují kompromisy mezi přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním? Mohla by to být rozhodnutí, která jsou přímo relevantní jak pro přizpůsobení se změně klimatu, tak pro její zmírňování, avšak výslovně nezohledňují vedlejší přínosy a kompromisy, např. pokud jde o přidělování vody mezi vodní energii a spotřebu, rozpočtové příděly na činnosti v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, monitorovací systémy, které se týkají přizpůsobení se změně klimatu i jejího zmírňování, rozhodnutí o mediálním pokrytí, která upřednostňují buď zmírňování změny klimatu, nebo přizpůsobení se této změně nevyváženým způsobem. Ve všech případech, kdy jsou přijímána rozhodnutí s přímými dopady jak na přizpůsobení se změně klimatu, tak na její zmírňování, se důrazně doporučuje, aby byly vytvořeny mechanismy, které by se těmito interakcemi výslovně zabývaly.

Hlavními městskými odvětvími s největší součinností mezi přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním jsou územní plánování, energetika a stavebnictví/budovy (viz krok 2.3).

Aby bylo možné tyto aspekty propojení náležitě řešit, je třeba aspekty zmírňování zahrnout do celého adaptačního cyklu, zejména při určování, posuzování a výběru možností přizpůsobení (viz kroky 3 a 4). Vypracovaná strategie a akční plán pro přizpůsobení se změně klimatu (viz krok 5.1)by se rovněž měly zabývat interakcemi a synergiemi s úsilím o zmírnění změny klimatu.