Zelený koridor Dolního Dunaje: obnova záplavového území pro ochranu před povodněmi

Zemědělství, lesnictví a doprava si vybraly svou daň na přirozenosti Dolního Dunaje. Během druhé poloviny 20.^století byly téměř tři čtvrtiny záplavových území Dolního Dunaje odříznuty od hlavní řeky hrázmi a přeměněny na zemědělské oblasti, což mělo následné dopady na povodňové režimy. Kromě toho velké části Dunaje zažívaly erozi říčního koryta v důsledku těžby štěrku, bagrování a výstavby přehrad, což přispělo ke snížení hladiny vody na přilehlých zemědělských pozemcích. Eutrofizace způsobená antropogenním znečištěním vážně postihla Dunaj, a zejména dolní úseky řeky. Přeměna lužních lesů na zemědělské a monokulturní hybridní topolové plantáže vedla k extrémnějším povodním. K velkým povodním v povodí Dunaje v nedávné minulosti došlo v letech 2002, 2005, 2006, 2009, 2010, 2013 a 2014.

Očekává se, že změna klimatu dále zvýší riziko povodní v celém povodí Dunaje, pokud jde o intenzitu, trvání a četnost událostí. Existuje také vyšší možnost výskytu přívalových povodní během suchých období. Existuje však značná nejistota při kvantifikaci budoucích povodňových událostí v důsledku nedostatků v odhadu budoucích srážek.

Cílem dohody o zeleném koridoru Dolního Dunaje je:

• zachovat celkem 935 000 ha, včetně zvýšené ochrany 775 000 hektarů stávajících chráněných oblastí a nové ochrany dalších 160 000 ha;
• obnovit 224 000 hektarů přirozeného záplavového území;
• podporovat udržitelné využívání a rozvoj podél 1000 km po proudu Dunaje, včetně delty Dunaje.

Obnova záplavových území má poskytnout prostor pro udržení a bezpečné vypouštění povodňových vod.

V dohodě o zeleném koridoru Dolního Dunaje se vlády Bulharska, Rumunska, Moldavska a Ukrajiny dohodly na obnově 224 000 hektarů záplavového území jako součásti širší zachované oblasti o rozloze 935 000 hektarů tvořící Zelený koridor Dolního Dunaje. Očekává se, že těchto ambiciózních cílů bude dosaženo v dlouhodobém horizontu.

Do roku 2020 probíhala obnova na více než 60 000 hektarech záplavových území na Dolním Dunaji. Hráze byly odstraněny, což umožnilo řece obnovit svůj přirozený tok. Invazivní druhy vegetace byly odstraněny. Desítky tisíc původních stromů byly vysázeny na desítkách malých lokalit. Díky tomu se lesy přirozeně regenerují na mnohem větší ploše. V Rumunsku bylo nebo je s řekou znovu spojeno 6 000 hektarů záplavových území na ostrovech Babina a Cernovca, Mahmudia, Balta Geraiului, Gârla Mare - Vrata, což vytváří mozaiku stanovišť. Vzhledem k tomu, že přírodní procesy byly obnoveny, mnoho druhů ptáků se vrátilo a populace ryb se zvýšily. Na ostrově Tataru na Ukrajině byla za účelem kontroly invazivních druhů přivezena tradiční plemena skotu. Hráze byly odstraněny, aby se 750 hektarů půdy mohlo přirozeně zaplavit, což poskytlo bohatou půdu pro krmení, rozmnožování a tření volně žijících živočichů. K dnešnímu dni stále probíhají některé restaurátorské projekty, jako jsou projekty Gârla Mare a Vrata, které budou mít dopad na plochu 2000 ha.

Vyřazování nedostatečně výkonných protipovodňových hrází z provozu a obnova záplavových území přispívá k bezpečnějšímu a účinnějšímu zadržování povodňové vody, robustnějším a spolehlivějším ekosystémovým službám sladké vody, nižším nákladům na údržbu infrastruktury a posílení místních ekonomik prostřednictvím diverzifikace zdrojů obživy založených na přírodních zdrojích. Během povodně v Dunaji v roce 2013 nedošlo podél Dolního Dunaje k žádným povodním, ačkoli voda byla nad průměrnou úrovní.

WWF převzala odpovědnost za iniciativu Dolního dunajského zeleného koridoru v rámci programu WWF Living Planet, jehož cílem je zajistit zachování důležitých biologických zdrojů a ekosystémů do příštího tisíciletí. V projektu Dolního dunajského zeleného koridoru WWF úzce spolupracuje s vládami zemí - Bulharska, Rumunska, Moldavska a Ukrajiny - které dohodu podepsaly, jakož i s místními zúčastněnými stranami. K dosažení těchto cílů každá země vypracovala akční plán, v němž byly určeny další oblasti záplavového území pro ochranu a obnovu. Tyto akční plány popisovaly pro každou určenou oblast, jaká konkrétní opatření jsou zapotřebí a jaké kroky je třeba podniknout k provedení těchto opatření.

Zapojené zúčastněné strany podpořily pravidelnou výměnu informací – prostřednictvím setkání a zřízením kontaktních míst na ministerstvech životního prostředí ve čtyřech zúčastněných zemích – s cílem dosáhnout účinné ochrany dolního dunajského zeleného koridoru. WWF sehrála zprostředkovatelskou úlohu při zvyšování komunikace a spolupráce mezi zeměmi Dolního dunajského zeleného koridoru. Podpořila rovněž provádění konkrétních projektů obnovy, jako jsou modely, které mají být rozšířeny.

Občanům i nevládním organizacím působícím v oblasti životního prostředí byla nabídnuta příležitost hrát aktivní úlohu v rozhodovacích procesech. WWF realizovala osvětové kampaně a přímo zapojila širokou veřejnost a nevládní organizace do rozhodovacího procesu v oblasti projektu. Aktivní lobbování probíhá na vnitrostátní i mezinárodní úrovni s cílem podpořit realizaci zeleného koridoru Dolní Dunaj.

Kromě toho se hledali partneři na místní a vnitrostátní i mezinárodní úrovni, tj. GEF, UNDP, UNEP, Světová banka, EU, WWF, IUCN, Ramsarská úmluva a další vlády (tj. Rakousko, Německo, Dánsko, Nizozemsko), aby požádali o spolupráci a pomoc při vytváření a údržbě zeleného koridoru Dolního Dunaje. Hlavní finanční prostředky pocházely od WWF, vlád členských států, EU a podnikatelského sektoru.

V současné době je vzhledem k politickým změnám hlavní výzvou pro činnost WWF dále přesvědčit orgány o víceúčelových účincích řešení inspirovaných přírodou, jako je obnova záplavových území a mokřadů, s cílem zvýšit odolnost vůči změně klimatu.

Mezinárodní dohody o lepším hospodaření s vodou a řekami byly mocným nástrojem pro změnu v povodí Dunaje. Obnova přirozené odolnosti životního prostředí vůči klimatickým jevům (v tomto případě rozsáhlé adaptace) vyřazováním nedostatečně výkonné vodohospodářské infrastruktury z provozu, čímž se zlepší přirozená schopnost zadržovat a uvolňovat nejvyšší povodně, přináší další výhody jak pro přírodu, tak pro lidi. Nové příležitosti pro ekoturistiku, rybolov, pastvu a výrobu vláken posilují místní ekonomiky. Výsledná vyšší kvalita stanovišť přitahuje širší škálu druhů, včetně ohrožených.

Dohoda o zeleném koridoru Dolního Dunaje sloužila jako vynikající základ pro převedení vládních rozhodnutí do opatření. V zemích, jako je Rumunsko a Bulharsko, významně přispělo k rozšíření chráněné oblasti provádění sítě Natura 2000. Harmonizace právních předpisů v oblasti životního prostředí s požadavky EU, zejména provádění rámcové směrnice o vodě, rovněž otevřela nové příležitosti k obnově bočního propojení. V jiných případech byla hlavní hnací silou potřeba místních komunit mít přístup k rozšířeným přírodním zdrojům.

Klíčem k úspěchu projektu byla náležitá pozornost věnovaná otázce vlastnictví půdy. V každém projektu obnovy muselo být několik až tucet vlastníků půdy - v závislosti na velikosti oblasti obnovy - přesvědčeno, že změna ve využívání půdy by pro ně byla přínosná. V případě soukromých vlastníků půdy bylo důležité zajistit, aby neztráceli vlastnická práva. WWF zahájila dva pilotní projekty v Rumunsku, kde místní komunity a jednotlivci dali svou půdu, aby byla zaplavena. Spouštěčem k přijetí této přísné změny ve využívání půdy bylo pochopení přínosů plynoucích ze změny neproduktivní orné půdy na mokřady. Realizace projektů obnovy by se pravděpodobně urychlila, pokud by byly zavedeny finanční mechanismy pro vlastníky půdy (např. financování obnovy záplavových území ze strany EU); v žádné ze zúčastněných zemí tomu tak však není.

Dalším faktorem úspěchu bylo, že se ujala vedení nezávislá organizace s know-how - v tomto případě WWF. Trvale usilovala o sblížení zemí, poskytovala technickou a finanční podporu zasedáním a podkladovým dokumentům, vybízela vlády, aby zůstaly odhodlané atd. Nejpřesvědčivějším argumentem pro podpis dohody byla potřeba holistického přístupu k ochraně přírody a životního prostředí na Dolním Dunaji. Jistě, dostupnost finančních zdrojů byla důležitá, ale nakonec se má za to, že politická vůle v každé zemi je rozhodujícím faktorem pro skutečný přechod k provádění ve větším měřítku.

Odhaduje se, že obnova záplavového území podél Dolního dunajského zeleného koridoru bude stát 183 milionů EUR.

Obnova mokřadů je důležitá nejen pro přírodu, ale také pro člověka, pokud jde o ekosystémové služby. Široká škála výhod, které obnova přináší, zahrnuje zvládání povodní a sucha prostřednictvím držení a pomalého uvolňování vody, čištění vody filtrací, produkci přírodních zdrojů (např. ryb a rákosí), podporu rekreačních činností a mnoho dalších. Tyto přínosy pro ekosystémy poskytují rovněž hospodářské přínosy, jako je zabránění škodám způsobeným povodněmi.

Očekávané roční příjmy z obnovených záplavových území prostřednictvím ekosystémových služeb (kontrola povodní, čištění vody, doplňování podzemních vod, zadržování sedimentů a živin, rezervoáry biologické rozmanitosti, rekreace, cestovní ruch atd.) se odhadovaly na 111,8 milionu EUR ročně. Odhaduje se, že každý hektar obnoveného záplavového území poskytne 500 EUR ročně na ekosystémové služby, což pomůže diverzifikovat živobytí místních obyvatel (Mansourianet al., 2019).

Dolní dunajský zelený koridor nalezl svůj právní základ v:

• strategický akční plán na ochranu a obnovu povodí Dunaje;
• strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v povodí Dunaje;
• GEF Danube River Pollution Reduction Programme Transboundary Analysis (Program snižování znečištění Dunaje přes hranice států),
• řada činností souvisejících s mokřady v povodí Dunaje financovaných z programu EU Phare pro životní prostředí s více příjemci, který zdůraznil potřebu přijmout opatření na ochranu a obnovu mokřadů a záplavových stanovišť v celé povodí Dunaje;
• Úmluva o mokřadech mezinárodního významu, zejména jako stanoviště vodního ptactva (Ramsar, 1971);
• Úmluva o ochraně volně žijících živočichů a přírodních stanovišť v Evropě (Bern, 1979);
• Celoevropská strategie pro krajinu a biologickou rozmanitost;
• vnitrostátní strategie a závazky na ochranu biologické rozmanitosti;
• Úmluva o spolupráci při ochraně a udržitelném využívání Dunaje (Sofie, 1994);
• posílení zásady společné akce zemí Podunají za účelem ochrany a obnovy kvality vody a environmentálních podmínek ekosystému Dunaje;
• Plán povodí Dunaje.

Program Dolního dunajského zeleného koridoru byl zahájen v roce 2000 a od té doby probíhá bez předpokládaného času ukončení.

Opatření zaměřená na vytvoření zeleného koridoru podél dolního toku Dunaje mají být trvalá, pokud budou řádně udržována.

Orieta Hulea
Conservation Director WWF International
Danube-Carpathian Programme
E-mail: ohulea@wwfdcp.ro 

Camelia Ionescu
Freshwater Project Manager
WWF Romania
E-mail: cionescu@wwf.ro 

Iulia Puiu
Project Manager for Wetland Restoration Projects
WWF Romania
E-mail: ipuiu@wwf.ro 

Mezinárodní dunajsko-karpatský program WWF