Nová nemocnice Førde: Opatření na ochranu před povodněmi

Změna klimatu představuje rostoucí riziko pro zdravotnickou infrastrukturu a služby v celém Norsku, zejména v regionech, jako je Helse Førde, které se nacházejí v Helse Vest, kde zeměpisné a klimatické podmínky výrazně zvyšují expozici regionu dopadům změny klimatu. Norsko zažívá zvýšenou intenzitu a četnost srážek, zejména na podzim a v zimě. Vyšší teploty také způsobují dřívější a intenzivnější tání sněhu, zejména v povodích poblíž ledovce Jostedalsbreen a dalších vysokohorských oblastí, čímž se zvyšuje pravděpodobnost záplav.

Nemocniční areál Førde leží na deltě mezi dvěma řekami, což jej činí vysoce náchylným k záplavám, zejména během jarního tání sněhu a v obdobích s extrémními srážkami. Záplavy mohou narušit provoz nemocnic, poškodit infrastrukturu a bránit přístupu k pohotovostním službám. Původní nemocniční budovy byly postaveny v roce 1979 a nebyly navrženy tak, aby odolaly současným povětrnostním extrémům.

Za účelem zvýšení kapacity a rozšíření nabídky zdravotnických služeb bylo na stávajícím místě plánováno rozšíření nemocnice Førde. V rámci plánování bylo provedeno vyhodnocení povodňových rizik. Posouzení vyčíslilo dopad 200letých a 1000letých povodní a prokázalo potřebu investovat do protipovodňových opatření. V roce 2014 byl zveřejněn koncepční návrh celého webu. Koncepční návrh zahrnoval opatření protipovodňové ochrany, včetně fyzických bariér a čerpací stanice. Ve stejném roce však došlo k 200leté povodni, která způsobila škody a narušení nemocničního personálu, pacientů a budov na stávajícím místě.

Navzdory škodám způsobeným povodněmi v roce 2014 a výsledkům posouzení povodňových rizik neexistoval žádný právní požadavek na modernizaci stávajících nemocničních budov, neboť protipovodňová opatření jsou vyžadována pouze u nových budov. Vzhledem k výskytu povodně se však diskutovalo o tom, zda by se protipovodňová opatření měla vztahovat i na starší budovu. Vzhledem k tomu, že protipovodňová opatření jsou vyžadována pouze pro nové budovy, nebyla poskytnuta žádná finanční podpora na provedení prací potřebných k ochraně starších budov. Opatření na ochranu staré lokality proto mohla být financována pouze v rámci širšího plánu rozvoje lokality, který zahrnoval výstavbu nových budov a náhradní koupi od více zúčastněných stran.

V Norsku několik legislativních a politických dokumentů řídí územní plánování a reguluje posuzování rizik.

Stavební technické předpisy

Stavební technické předpisy vyžadují, aby u všech nových rozvojových projektů bylo provedeno posouzení povodňových rizik. Nařízení rovněž definuje bezpečnostní třídy a konstrukční parametry pro různá období návratu (tj. povodně trvající 100 let, 200 let, 1000 let). Požadavek na posouzení povodňových rizik se však vztahuje pouze na nové budovy v místě výstavby, nikoli na stávající budovy.

Obecní územní plán

Obecní územní plán Helse Førde na základě zákona o územním plánování a výstavbě (2014) stanoví pokyny pro rozvoj využívání půdy a investice do něj. Plán upřesňuje, že nové rozvojové oblasti musí zavést opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, a zdůrazňuje veřejnou bezpečnost v nových i stávajících rozvojových oblastech.

Obecní plán využívání půdy – úsek využívání půdy – obec Sunnfjord

Nemocnice Førde se nachází v těsné blízkosti soutoku dvou řek a sousedí s vymezenou „oblastí protipovodňové ochrany“. Vzhledem k tomu, že oblast je známá jako záplavová, je obecním územním plánem označena jako pasivní oblast protipovodňové ochrany. V oblasti pasivní protipovodňové ochrany není povolen rozvoj, neboť umožňuje průchod sezónních záplav, aniž by došlo ke škodám. Určená protipovodňová ochrana však nezohledňuje extrémní jevy, a proto se některé starší nemocniční budovy nacházejí v oblastech potenciálně vystavených povodním.

Účelem adaptačního opatření bylo chránit staré budovy (přibližně 50 000 m2) i nově postavené budovy (přibližně 20 000 m2) před povodněmi. Cílem je zajistit kontinuitu služeb, posílit připravenost na mimořádné události a chránit kritickou infrastrukturu.

V prosinci 2020 byl v Ústřední nemocnici Førde dokončen nový systém protipovodňové ochrany. Nový systém je navržen tak, aby chránil nemocnici před 1000 let trvající povodní. Systém protipovodňové ochrany se rozprostírá kolem nemocničního areálu a celkově je přibližně 750 metrů dlouhý. Jedná se o kombinaci pilotování plechů, betonových stěn a náspů. Kromě toho byla v protipovodňové oblasti zřízena čerpací stanice se čtyřmi čerpadly. Čerpací stanice má kapacitu 2 m3 za sekundu. Pro zajištění kontinuity provozu bylo rovněž zřízeno nouzové napájení čerpací stanice. Nouzový generátor a čerpadla jsou pravidelně testovány a celá elektrárna podléhá pravidelné údržbě.

Po dokončení protipovodňové oblasti v roce 2020 došlo ke dvěma závažným povodňovým událostem (nejnověji v březnu 2025). V obou případech se čerpadla spustila automaticky, aby se zabránilo škodám způsobeným povodněmi.

Realizace protipovodňových opatření v Ústřední nemocnici Førde byla podpořena manažerem nemocnice, havarijním manažerem a technickým oddělením. Nemocniční personál koordinoval s technickým personálem města přípravu posouzení povodňových rizik a koncepčních návrhů nové lokality, včetně protipovodňových opatření. Dopad povodňových opatření na okolní oblast byl rovněž posouzen pro 200letou a 1000letou povodňovou událost. Tento proces podpořilo i norské ředitelství pro vodní zdroje a energii a obec Sunnfjord. Oba orgány poskytly podporu při výkladu právních předpisů a poskytly zpětnou vazbu a pokyny při vývoji řešení.

Konečný návrh byl realizován jako součást nemocnice New Førde, která chrání stávající i nová zařízení před povodněmi.

Výzvy

Problémy týkající se kritičnosti a funkce nemocnice představovaly překážku pro provádění protipovodňových opatření. Mezi zúčastněnými stranami proběhla rozsáhlá diskuse o tom, zda by nemocnice měla být definována jako regionální nemocnice, či nikoli (podle definice regionální nemocnice norského ředitelství pro vodní zdroje a energetiku). V důsledku této diskuse nebyla Ústřední nemocnice Førde územním plánem obce určena jako oblastní nemocnice, což bylo pozitivním výsledkem pro rozvoj protipovodňových opatření. Toto rozhodnutí pomohlo odůvodnit investice do protipovodňových opatření pro stávající lokalitu a nové budovy.

Úspěch

Bez investic do protipovodňových opatření by stávající budovy zůstaly nechráněné a další rozvoj v areálu nemocnice by nebyl povolen. Díky zavedeným protipovodňovým opatřením by mohla být vyvinuta nová zařízení, která by zlepšila služby pro komunitu a zároveň chránila stávající infrastrukturu. Regulační opatření, včetně požadavku na posouzení povodňových rizik, měla zásadní význam pro definování problému a navržení řešení.

Opatření protipovodňové ochrany provedená v Ústřední nemocnici Førde představovala celkovou investici ve výši přibližně 50 milionů NOK. Tato investice byla zvážena oproti nákladům na přemístění nemocnice (odhadovaným na 5 miliard NOK), nákladům spojeným se ztrátou záchranných služeb a nákladům na budoucí škody. Zavedením protipovodňových opatření byla nemocnice schopna rozšířit své služby a kapacitu pacientů, a tím zlepšit služby v místní komunitě. Kromě toho je nemocniční infrastruktura chráněna před budoucími povodněmi, což zajišťuje kontinuitu služeb během katastrof.

Odhadované náklady na údržbu činí 1–2 miliony NOK ročně.

Plány na rozšíření nemocnice a související protipovodňová opatření byly zahájeny v roce 2014. Všechny práce byly dokončeny do prosince 2020. 

S pravidelným servisem a údržbou může být životnost protipovodňových opatření prodloužena v souladu s potřebou udržet ji v provozu.

Kjell Inge Solhaug

kjell.inge.solhaug@helse-forde.no

Project director, New Førde Hospital