Podpora zlepšených funkcí půdy a přizpůsobení se změně klimatu udržitelnými technikami šetrného zemědělství (LIFE HELPSOIL)

Cílem projektu LIFE HelpSoil bylo otestovat inovativní řešení a demonstrovat postupy hospodaření s půdou s cílem zlepšit kvalitu půdy a zvýšit odolnost zemědělských systémů vůči změně klimatu. Konkrétní cíle projektu zahrnovaly: i) provádění postupů ke zlepšení ukládání organického uhlíku v půdě, úrodnosti půdy a biologické rozmanitosti a k ochraně před erozí v řadě zemědělských podniků s cílem zvýšit udržitelnost a konkurenceschopnost zemědělství; ii) začlenění ochranných postupů a inovativních technik s cílem zvýšit účinnost zavlažování, zlepšit účinnost hnojiv, zejména statkových hnojiv, a omezit používání pesticidů; a iii) vypracování ukazatelů funkcí půdního ekosystému a nových technik pro posouzení přínosů postupů testovaných v rámci projektu pro životní prostředí.

Projekt LIFE HelpSoil prováděl a testoval postupy ochrany půdy na 20 experimentálních farmách v Pádské nížině v severní Itálii během tří vegetačních období. Projekt integroval inovativní techniky a osvědčené postupy pro ochranu půdy a kontrolu eroze (např. bezorebný výsev, pásová orba a krycí plodiny); snížení spotřeby vody během zavlažování (např. mikrokapkové zavlažování, fert-zavlažování a podpovrchové zavlažování); nové techniky hnojení s využitím statkových hnojiv (např. podzemní distribuční systémy); a inovativní postupy pro tlumení chorob rostlin (např. používání přírodních hnojiv k podpoře mikroorganismů v rhizosféře). Nejvhodnější techniky byly implementovány v každé z experimentálních farem.

Výsledky ukázaly, že tyto postupy zlepšily funkce půdy a vzhledem k tomu, že jsou udržitelnými zemědělskými technikami, podpořily přizpůsobení se změně klimatu. Tyto postupy zlepšily vlastnosti půdy, včetně obsahu organického uhlíku a biologické úrodnosti, a vedly k účinnějšímu využívání zavlažovací vody, hnojiv a pesticidů na experimentálních pozemcích. Kromě toho bylo v důsledku těchto postupů podporováno zmírňování změny klimatu prostřednictvím zvýšené sekvestrace CO2 v půdě, snížení spotřeby fosilních paliv pro zemědělskou práci, jako je orba, a snížení emisí skleníkových plynů a amoniaku z půdy. Snížení spotřeby energie v rozmezí 15 až 55 % rovněž představuje úspory nákladů v důsledku sníženého používání paliva, hnojiv, herbicidů, vody a dalšího spotřebního materiálu, jako jsou semena a komposty. Míra přínosu závisí na několika environmentálních faktorech (např. typ půdy, klima) a technických faktorech (např. typ plodiny), které se liší pro každý demonstrační zemědělský podnik.