Zvýšení hladiny moří v přístavech: širší zaměření na dopady

V tomto článku jsou posouzeny dopady změny klimatu na námořní přístavy pro různé scénáře úrovně globálního oteplování. Výsledky se týkají potenciálních rizik spojených se dvěma scénáři, které představují projekce vzestupu hladiny moří, jež byly odhadnuty s ohledem na průměrnou hladinu moří, příliv, vlny a bouřkové vlny.

Srovnání výsledků obou scénářů ukazuje, že podle scénáře s vysokým oteplováním (RCP8.5) může extrémní hladina vody do konce století ovlivnit o 25 % více nákladu než podle scénáře RCP4.5.

Hlavní evropské přístavy, které jsou ohroženy, jsou identifikovány na základě předpokládaného vystavení vzestupu hladiny moří a extrémním povětrnostním jevům. Velikost dopadů se měří ve vztahu k objemům nákladu odbaveného ročně. Podle scénáře s vysokým oteplováním ovlivní extrémní zvýšení hladiny moře o více než 0,5 m největší část evropského pobřeží, zatímco k nárůstu o více než 1 m dojde v Severním moři, západní části Baltského moře a v částech britského a francouzského atlantického pobřeží. Kromě toho se od roku 2010 do roku 2100 zvýší množství nákladu, které má být odbaveno v přístavech vystavených extrémní hladině moře vyšší než 4,5 m, o více než 200 milionů tun, přičemž většina těchto přístavů se bude nacházet ve Španělsku, Spojeném království, Irsku, Portugalsku a Norsku. V Černém moři a Středozemním moři se očekává, že dopady budou výrazně mírnější (nižší extrémní hladiny moře), ale budou se vyskytovat častěji ve srovnání se Severním mořem.

Širší dopady možných narušení provozu přístavů se hodnotí s ohledem na dopady na evropské vnitrozemí na regionální úrovni a na evropské pevniny s přihlédnutím k propojení Evropy s významnými přístavy na celém světě. Oblasti mimo Evropu, kde lze očekávat relativně vysoké sekundární dopady, zahrnují severní Afriku, Ameriku a Blízký východ.