Počet úmrtí HeatWave podle diagnózy, pohlaví, věkových skupin a oblastí ve Slovinsku, 2015 vs. 2003

Předpokládá se, že současná změna klimatu povede k častějším a intenzivnějším extrémním povětrnostním jevům, včetně vln veder. Ve Slovinsku došlo k velkým vlnám veder v létě 2003 a 2015.  Každá vlna veder vedla k nadměrným úmrtím a zároveň zvýšená dlouhověkost mění demografii společnosti, což bude mít velmi pravděpodobně přímý dopad na zdraví obyvatelstva. Mnohé studie již dříve ukázaly, že starší lidé patří mezi nejzranitelnější ve vlnách veder. Pochopení toho, které příčiny úmrtnosti jsou ovlivněny teplem, je důležité pro prevenci úmrtí souvisejících s teplem, zejména v ohrožených podskupinách.

Prakticky aplikovatelné výsledky této studie jsou:

• Počet úmrtí souvisejících s vlnami veder se v roce 2015 ve srovnání s rokem 2003 zvýšil.
• Nejzranitelnějšími obyvateli během vln veder ve Slovinsku jsou starší lidé (75 let a více).
• Zvýšený poměr relativního rizika (RRR) při porovnání let 2015 a 2003 pro specifické příčiny úmrtí ve vlnách veder přispívá k identifikaci zranitelné podskupiny (osob s onemocněním oběhové soustavy), pro další potvrzení by bylo zajímavé zvážit nemocnost.
• Omezení spočívá v tom, že studie je založena na velmi malém počtu pozorovaných každodenních úmrtí v důsledku malé populace Slovinska a intervaly spolehlivosti jsou v této analýze zjevně velmi široké, takže jakákoli interpretace je zatížena spekulacemi a neúplnými odpověďmi. Na druhou stranu byly zaznamenány pouze základní příčiny úmrtí a bylo by zajímavé vědět, zda k počtu úmrtí přispěly další nemoci, zranění, podmínky nebo události. Také nebyly zvažovány matoucí faktory, které jsou také spojeny se zvýšenými úmrtími během léta: letní oxidační smog, jiné látky znečišťující venkovní ovzduší, vnitřní životní podmínky a socioekonomický status.

Výsledky těchto analýz Národního ústavu veřejného zdraví ukázaly, že nejzranitelnější skupiny, kterými jsou staří lidé a lidé s oběhovými chorobami, se v roce 2015 oproti roku 2003 zvýšily. Národní ústav veřejného zdraví proto musí věnovat zvláštní pozornost těmto zranitelným skupinám obyvatelstva v případě vln veder, protože lidé budou žít déle a samozřejmě ve Slovinsku se zvýší všechny chronické nepřenosné nemoci a vlny veder budou výraznější. V důsledku toho se očekává, že zátěž úmrtí během vln veder v těchto podskupinách obyvatelstva v příštích letech vzroste. K zastavení tohoto trendu jsou zapotřebí další intervence v oblasti veřejného zdraví. Pro šíření informací a poradenství zranitelným skupinám obyvatelstva  je používání hromadných sdělovacích prostředků ve Slovinsku dostatečné vzhledem k malému počtu obyvatel a dalším příslušným snahám v oblasti veřejného zdraví. V budoucnu má Národní ústav veřejného zdraví v úmyslu uspořádat řadu workshopů po celé zemi, aby zvýšil povědomí o dopadu vln veder na zdraví obyvatelstva.