Směrem k odolnosti vůči změně klimatu v rámci řízení rybolovu

Je stále zřejmější, že změna klimatu má významný dopad na mořské ekosystémy a závislý rybolov. Převedení vědy o klimatu do řídicích opatření a politik je však trvalou výzvou. Provádění řízení odolného vůči změně klimatu zkreslily zejména čtyři aspekty: i) regionální nástroje řízení nemusí být vhodné pro řízení stejných systémů v rámci změny klimatu, ii) individuální politiky řízení a studie výzkumu klimatu se často implicitně zaměřují na časoprostorové stupnice, které jsou zřídka sladěny, iii) přístupy řízení se zřídkakdy integrují napříč časoprostorovými stupnicemi, a jsou proto nepřizpůsobeny jednosměrným změnám a extrémním jevům, a iv) problémy s modelováním socioekonomických důsledků změny klimatu brání prognózám kumulativních nákladů pro společnost, zakrývají adaptační limity a v konečném důsledku mají dopad na posouzení klimatických rizik a kompromisů v oblasti řízení. Řešení změny životního prostředí upřednostňuje adaptivní a dynamické přístupy k řízení, zatímco řešení měnících se socioekonomických a politických podmínek upřednostňuje pevná dlouhodobá opatření; společné posouzení obou vyžaduje kombinaci přístupů založených na dynamice a adaptivitě. Je nastíněn rámec pro integraci nástrojů reagujících na změnu klimatu do jednotného přístupu k řízení odolnému vůči změně klimatu s využitím vnořených portfolií řízení s dynamickým přizpůsobením, která zlepšují účinnost a efektivitu řízení. Tento přístup může pomoci snížit budoucí konflikt mezi cíli v oblasti těžby a zachování mořských zdrojů prostřednictvím explicitnější charakterizace manažerských kompromisů a určení sociálních a ekologických bodů zlomu.