European Union flag

Kliknutím na obrázek získáte přístup ke čtyřdenní předpovědi UV indexu služby monitorování atmosféry programu Copernicus

Zdravotní otázky

spálení od slunce (tj. zarudnutí kůže; nebo sluneční erytém) a opalování jsou nejznámějšími účinky nadměrné expozice ultrafialovému (UV) záření na lidské zdraví (DWD, 2015). Chronické vystavení UV záření může způsobit degenerativní změny v buňkách, vláknitých tkáních a krevních cévách, které v průběhu života mohou vést k nemelanomovému karcinomu kůže. Pravidelná expozice vysokým dávkám UV záření způsobujícím spálení sluncem, zejména v dětství, je spojena s (zhoubným) melanomem (závažnějším typem rakoviny kůže, jednou z příčin úmrtí na rakovinu) (DWD, 2015), zejména u těch typů kůže, které jsou náchylné k pálení (IARC, n.d.).

Dlouhodobé vystavení UV záření hraje roli ve vývoji šedého zákalu a dalších očních onemocnění zodpovědných za velkou část zrakového postižení po celém světě. Mohou se také vyskytnout abnormální kožní reakce v důsledku citlivosti na světlo, jako jsou fotodermatózy a fototoxické reakce na léky (Lucas et al., 2019).

Malé množství UV záření je však nezbytné pro syntézu vitaminu D potřebnou pro zdraví kostí (SERC, n.d.) a imunitní funkci s přínosy pro kožní onemocnění, jako je psoriáza (Lucas et al., 2019). Mírné vystavení slunečnímu záření je proto prospěšné pro zdraví, zejména ve vyšších zeměpisných šířkách. Světová zdravotnická organizace a kol. (2002) „Globalsolar UV Index – A Practical Guide“ (Globální solární UV index – praktická příručka)shrnuje účinky expozice UV záření na zdraví.

Pozorované účinky

Výskyt maligního melanomu u populace se světlou pletí se v posledních desetiletích zvýšil, a to do značné míry v souvislosti s osobními návyky v souvislosti s expozicí slunci (DWD, 2015; Lucas et al., 2019). Celosvětově lze 76 % nových případů melanomu připsat ultrafialovému záření, zejména v Severní Americe, Evropě a Oceánii (Hiatt a Beyeler, 2021). V Evropě mělo v roce 2018 nejvyšší míru nových případů melanomu na 100 000 obyvatel v Evropě Norsko, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko a Německo (WCRF, n.d.). Melanom si v Evropě každoročně vyžádá více než 20 000 životů (Forsea, 2020). Kromě dopadů na kůži je dlouhodobé vystavení UV záření spojeno s velkou částí zrakového postižení po celém světě (Lucas et al., 2019).

Předpokládané účinky

UV záření je obecně ovlivňováno změnami stratosférického ozonu a globální změnou klimatu. Snížený stratosférický ozon umožňuje většímu množství UV-B (které má vyšší frekvenci než UV-A, a proto je pro nás škodlivější) dosáhnout zemského povrchu. Naopak nárůst oblačnosti, znečištění, prachu, kouře z požárů a dalších vzdušných a vodních částic v souvislosti se změnou klimatu snižuje pronikání UV záření (SERC, n.d.).

Trendy v oblasti UV záření se v Evropě v posledních desetiletích výrazně lišily. Zatímco v jižní a střední Evropě je od 90. let 20. století pozorován rostoucí trend UV záření, ve vyšších zeměpisných šířkách se snížilo, přičemž tyto trendy ovlivňují aerosoly (malé pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) a pokrytí mraky. Ve střední Evropě byly v období 1947–2017 zjištěny změny aerosolů jako hlavní příčina dekadických změn povrchového slunečního záření dosahujícího zemského povrchu (Wild et al., 2021). Údaje zaznamenané na čtyřech evropských stanicích v letech 1996–2017 dále ukazují, že dlouhodobé změny UV záření jsou způsobeny nejen změnami aerosolů, ale také změnami oblačnosti a povrchového albeda (podíl slunečního světla odrážejícího se od zemského povrchu), zatímco změny celkového ozonu hrají méně významnou roli (Fountoulakis et al., 2019). Ve východní Evropě vedl pokles celkového ozonu i oblačnosti v letech 1979–2015 ke zvýšení denního UV záření na úrovni země, které by mohlo ovlivnit lidskou kůži (erytémová denní dávka) až o 5–8 % za desetiletí (Chubarova a kol., 2020).

Změna klimatu mění expozici UV záření a ovlivňuje, jak lidé a ekosystémy reagují na UV záření. Pro severské země se zdá, že mimořádně dlouhá období jasné oblohy a zaznamenané suché a teplé podmínky jsou hlavní příčinou neobvykle vysokých hodnot UVI v létě 2018. Tyto výjimečné podmínky jsou součástí rekordních vln veder, které postihly velké části střední a severní Evropy a v posledních desetiletích se vyskytují častěji. Podpůrná vazba na změnu klimatu vyvolávající oteplování Arktidy a zvyšující se vlny veder se zkoumá (Bernhard et al., 2020).

Budoucí regionální projekce UV záření v rámci změny klimatu závisí především na trendech oblačnosti, trendech aerosolů a vodních par a stratosférickém ozonu. V případě střední Evropy hodnotící zpráva IPCC č. 6 přisuzuje nízkou důvěru nárůstu povrchového záření, zejména kvůli neshodám v oblačnosti napříč globálními a regionálními modely, jakož i vodním parám. Regionální a globální studie však naznačují, že existuje střední důvěra ve zvyšování radiace nad jižní Evropou a snižování radiace nad severní Evropou (Ranasinghe et al., 2021).

Rostoucí teploty spojené se změnou klimatu navíc vedou ke změnám chování, jako je prodlužování času venku a shazování ochranných oděvů, které vedou k větší expozici UV záření a rakovině kůže než při nižších teplotách. Nicméně, když jsou teploty velmi vysoké, lidé tráví méně času venku než s malým zvýšením teploty, čímž se snižuje vystavení UV záření. Ačkoli je obtížné předvídat sociální chování, účinky lidského chování v reakci na zvýšení teploty budou pravděpodobně důležitějším faktorem pro výskyt rakoviny kůže než samotné zvýšení UV záření (Hiatt a Beyeler, 2020).

Policy odpovědi

Prevence negativních účinků UV záření na zdraví zahrnuje v politice dvojí přístup, jehož cílem je na jedné straně snížit samotné UV záření a na druhé straně zvýšit povědomí o zdravotních rizicích spojených s expozicí UV záření.  Zaprvé, cílem Montrealského protokolu z roku 1987 (UNEP 2018) a „nařízení EU o ozonu“ z roku 2009 je snížit poškozování stratosférického ozonu. Tyto politiky vedly ke snížení spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu na celém světě i v EU, která již splnila své cíle v souladu s Montrealským protokolem, ale aktivně pokračuje ve svém postupném ukončování. V důsledku toho se zdá, že se rozsah ozonové díry (tj. části stratosféry nad Antarktidou, která je nejvíce vyčerpaná ozonem) vyrovnává. Je však třeba učinit více pro omezení celosvětového používání látek poškozujících ozonovou vrstvu (EEA, 2021).

Za druhé, na mezinárodní úrovni probíhají vzdělávací kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o nebezpečích spojených s nadměrným vystavením UV záření. Například program INTERSUN (spolupráce mezi WHO, Programem OSN pro životní prostředí, Světovou meteorologickou organizací, Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny a Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením) podporuje a vyhodnocuje výzkum účinků UV záření na zdraví a rozvíjí vhodnou reakci prostřednictvím pokynů, doporučení a šíření informací (WHO, N.D.). V roce 2006 předložila Evropská komise doporučení o označování prostředků na ochranu proti slunečnímu záření, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat (2006/647/ES).

Na vnitrostátní úrovni poskytuje mnoho členských států EU předpovědi UV indexu (UVI) a související zdravotní poradenství. UVI je často hlášena v letních měsících spolu s předpovědí počasí v novinách, v televizi a v rádiu. Předpovědi UVI v národních jazycích jsou pro mnoho evropských zemí k dispozici z jejich meteorologických služeb (viz příklady zde). Diváci UVI v angličtině a pro celou Evropu jsou k dispozici např. od německé meteorologické služby, nizozemské internetové služby monitorování troposférických emisí afinského meteorologického institutu.

Fdalší informace

Odkazy

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.