Leptospiróza

Leptospiróza je zoonóza (tj. lidské onemocnění s původem u zvířat) způsobená bakteriemi Leptospira. Leptospiróza je rozšířené onemocnění s více než 1 milionem diagnostikovaných případů ročně po celém světě (Thibeaux et al., 2018). V Evropě zůstává leptospiróza relativně neobvyklým onemocněním (ECDC, 2014–2023). Celosvětově se má za to, že pouze jedna z deseti infekcí je celosvětově správně diagnostikována (Samrot et al., 2021) kvůli rozmanitosti příznaků (pokud existují) a jejich podobnosti s příznaky jiných onemocnění. Městské oblasti jsou stále více ohroženy, zejména během povodní způsobených silnými dešti. Globální oteplování i změny ve struktuře srážek mají potenciál zvýšit zátěž způsobenou nemocemi v Evropě, přičemž častější extrémní povětrnostní jevy a povodně pravděpodobně představují nejvyšší riziko pro další infekce leptospirózou v budoucnosti.

Míra hlášení leptospirózy (mapa) a hlášené případy (graf) v Evropě

_{Zdroj: ECDC, 2024, Atlas dohledu nad infekčními nemocemi.}

_{Poznámky: Mapa a graf znázorňují údaje za členské země EHP. Hranice a názvy zobrazené na této mapě neznamenají oficiální schválení nebo přijetí Evropskou unií. Hranice a názvy zobrazené na této mapě neznamenají oficiální schválení nebo přijetí Evropskou unií. Onemocnění podléhá oznamovací povinnosti na úrovni EU, ale vykazované období se v jednotlivých zemích liší. Pokud země hlásí nulové případy, míra oznámení na mapě se zobrazí jako „0“. Pokud země v určitém roce nákazu neohlásily, není tato míra na mapě viditelná a je označena jako „neohlášená“ (naposledy aktualizována v září 2024).}

Zdroj &zesilovač; přenos

Mnoho různých kmenů bakterií Leptospira může způsobit infekce a různé klinické příznaky u lidí a několika zvířat (včetně divokých a domácích zvířat, savců, plazů a obojživelníků). Lidé se obvykle nakazí leptospirózou požitím nebo kontaktem kůže s kontaminovanou půdou, vodou, vegetací nebo kontaktem s infikovanými zvířaty nebo jejich močí. Ohniska jsou často spojena s kontaminovanými řekami, potoky, kanály nebo jezery. V průmyslových zemích zvyšuje expozice vodě kontaminované leptospirouběhem rekreačních nebo pracovních činností riziko infekce leptospirózou, zatímco v rozvojových zemích jsou infekce často spojeny s expozicí nevyčištěným odpadním vodám a živočišným výkalům. Další, ale méně důležitou cestou přenosu onemocnění je inhalace kontaminovaných aerosolů. Přímý přenos z osoby na osobu je vzácný (Mwachui et al., 2015).

Účinky na zdraví

Nejčastěji infekce Leptospira nezpůsobují žádné nebo jen mírné příznaky, což komplikuje správnou diagnózu. Pokud se příznaky projeví - obvykle kolem 10 dnů po infekci - patří mezi ně náhlá horečka, bolesti hlavy, zimnice, bolesti svalů nebo zánět oka. Ten je velmi specifickým příznakem leptospirózy, který postihuje 10 až 44 % všech pacientů v Evropě (Rathinam, 2005). Mezi závažnější příznaky onemocnění patří zánět mozku a míchy (meningitida), vyrážky, destrukce červených krvinek (anémie), nekontrolované krvácení a tvorba slizu, závažné selhání ledvin, žluté zbarvení kůže, duševní zmatenost a deprese, zánět srdečního svalu (myokarditida) nebo dokonce multiorgánové selhání. Onemocnění obvykle trvá od několika dnů do tří týdnů nebo i déle. Vyléčení neléčených případů může trvat několik měsíců. Zpožděné příznaky mohou zahrnovat chronickou únavu, paralýzu, depresi a oční infekce (CDC, 2022; De Brito et al., 2018; Haake a Levett, 2015; Samrot et al., 2021).

Morbidita & mortalita

V členských zemích EHP (s výjimkou Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska a Turecka z důvodu chybějících údajů) v období 2007–2023:

• 11 752 potvrzených infekcí
• 0,30 případů na 100 000 obyvatel v roce 2023 (nárůst z 0,18 v roce 2022).
• Vysoká míra hospitalizace: > 90 %[1]
• 176 úmrtí a průměrná úmrtnost 3%. Přesto v případě závažných příznaků se úmrtnost zvyšuje na 5-20%, zejména u neléčených pacientů se selháním ledvin (Calvopiña et al., 2018).
• Rostoucí trend incidence od roku 2015, přičemž počet případů v roce 2023 je nejvyšší od roku 2007. V roce 2020 klesl výskyt leptospirózy na úroveň roku 2015, což však mohlo být způsobeno chováním obyvatelstva a narušením činností v oblasti dozoru souvisejících s onemocněním COVID-19. V roce 2021 se počet případů opět zvýšil.

(ECDC, 2024–2023; 2023)

Rozdělení obyvatelstva

• Věková skupina s nejvyšší mírou onemocnění v Evropě: muži ve věku 25–64 let, ženy ve věku 15–24 let (ECDC, 2014–2023)
• Skupiny ohrožené závažným průběhem onemocnění: starší lidé a lidé se slabým imunitním systémem
• Skupiny s vyšším rizikem infekce: osoby, které jsou při práci v kontaktu s kontaminovanou vodou, půdou nebo nakaženými zvířaty, např. veterináři, zemědělci, rybáři, důlními dělníky nebo vojenskými jednotkami, jakož i sportovci, plavci, koupající se nebo cestující (Bandara et al., 2014; Mwachui et al., 2015). Onemocnění je častější u mužů (ECDC, 2014-2023).

Citlivost vůči klimatu

Klimatická vhodnost

Leptospira spp. se nejlépe daří při teplotách mezi 28 a 30 °C a pH se pohybuje mezi 6,8 a 7,4 v prostředí s lehce slanou vodou (Bharti et al., 2003; Wongbutdee et al., 2016).

Sezónnost

V Evropě se infekce většinou vyskytují mezi červencem a říjnem s vrcholem v srpnu až září. Tento sezónní trend je pravděpodobně způsoben kombinací klimatických faktorů (např. výskyt silných dešťových srážek a vysokých teplot) a lidského chování (např. nárůst venkovních aktivit) (ECDC, 2014–2023).

Dopad změny klimatu

Vyšší průměrné roční teploty zvyšují růst a aktivitu Leptospira spp. a zároveň prodlužují infekční sezónu a rozšiřují geografické rozložení bakterií. Také vyšší množství srážek a vlhkější podmínky jsou spojeny se zvýšeným růstem a přežitím Leptospira spp. Očekává se, že předpokládané změny zvýší zátěž způsobenou onemocněním (Desvars et al., 2011; Pawar et al., 2018). Dalším významným budoucím klimatickým rizikovým faktorem pro infekce leptospirózou je zvýšená frekvence extrémních povětrnostních jevů. Silné deště, bouře a související povodně zvyšují expozici člověka kontaminované vodě (Bharti et al., 2003), zejména v kombinaci se špatnou hygienou, nedostatečnou zdravotní péčí nebo přeplněnými podmínkami, což by mohlo vystavit lidi zvýšenému riziku infekce (Mwachui et al., 2015). Epizodysucha na druhé straně stimulují rekreační aktivity, jako je plavání a koupání, a rizika expozice na pracovišti, například pokud zemědělské podniky používají alternativní, kontaminované zdroje vody v období sucha a omezení používání vody. Obojí může vést ke zvýšení počtu infekcí leptospirózou.

Prevence & Léčba

Prevence

• Zamezení nebo omezení kontaktu s potenciálně kontaminovanou vodou nebo nakaženými zvířaty
• Ochranné oděvy, zejména pokud jsou vystaveny potenciálně kontaminované vodě nebo infikovaným zvířatům v pracovním prostředí
• Veřejná bezpečnost vody, aby se zabránilo infekcím během rekreačních aktivit
• Očkování hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu a hubení hlodavců za účelem omezení infekcí mezi zvířaty a lidmi
• Zvyšování povědomí o cestách infekce
• (CDC, 2022; Jittimanee a Wongbutdee, 2019)

Léčba

• Antibiotika

Odkazy

Bandara, M., et al., 2014, Globalizace leptospirózy prostřednictvím cestování a migrace, Globalizace a zdraví 10(61), 1-9. https://doi.org/10.1186/s12992-014-0061-0

Bharti, A. R., et al., 2003, Leptospiróza: Zoonóza celosvětového významu, The Lancet Infectious Diseases 3(12), 757–771. https://doi.org/10.1016/S1473-3099(03)00830-2

Calvopiña, M., et al., 2022, Leptospiróza: Morbidita, mortalita a prostorové rozložení hospitalizovaných případů v Ekvádoru. Celostátní studie 2000–2020, PLOS Neglected Tropical Diseases 16(5), e0010430. https://doi.org/10.1371/journal.pntd.0010430

CDC, 2022, Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, https://www.cdc.gov. Naposledy zpřístupněno v srpnu 2022.

De Brito, T., et al., 2018, Patologie a patogeneze lidské leptospirózy: Komentovaná recenze. Revista Do Instituto de Medicina Tropical de São Paulo 60(e23), 1-10. https://doi.org/10.1590/s1678-9946201860023

Desvars, A., et al., 2011, Seasonality of Human Leptospirosis in Reunion Island (Indian Ocean) and Its Association with Meteorological Data (Sezónnost lidské leptospirózy na ostrově Réunion (Indický oceán) a její asociace s meteorologickými údaji), PLoS ONE 6(5), e20377. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0020377

ECDC, 2014–2023, Annual epidemiological reports for 2012-2021 – Leptospirosis (Výroční epidemiologické zprávy za období 2012–2021 – Leptospiróza). K dispozici na adrese https://www.ecdc.europa.eu/en/leptospirosis/surveillance-and-disease-data. Naposledy zpřístupněno v srpnu 2023.

ECDC, 2024, Surveillance Atlas of Infectious Diseases (Atlas dohledu nad infekčními nemocemi). K dispozici na adrese https://atlas.ecdc.europa.eu/public/index.aspx. Naposledy zpřístupněno v září 2024.

Haake, D. A. a Levett, P. N., 2015, Leptospiróza u lidí. V: Adler, B. (ed.), Leptospira and Leptospirosis, Current Topics in Microbiology and Immunology sv. 387, Springer Berlin Heidelberg, s. 65–97. https://doi.org/10.1007/978-3-662-45059-8_5

Jittimanee, J. a Wongbutdee, J., 2019, Prevention and control of leptospirosis in people and surveillance of the pathogenic Leptospira in rats and in surface water found at villages, Journal of Infection and Public Health 12(5), 705–711. https://doi.org/10.1016/j.jiph.2019.03.019.

Mwachui, M. A., et al., 2015, Environmentální a behaviorální determinanty přenosu leptospirózy: Systematický přezkum, PLOS Neglected Tropical Diseases 9(9), e0003843. https://doi.org/10.1371/journal.pntd.0003843

Pawar, S. D. a kol., 2018, Seasonality of leptospirosis and its association with rainfall and humidity in Ratnagiri, Maharashtra, International Journal of Health & Allied Sciences 7, 37–40. https://doi.org/10.4103/ijhas.ISVVS_35_16.

Rathinam, S. R., 2005, Oční projevy leptospirózy, Journal of Postgraduate Medicine 51(3), 189–194. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16333191/

Samrot, A. V. a kol., 2021, Leptospirální infekce, patogeneze a její diagnostika – přehled, patogeny 10(2), 145. https://doi.org/10.3390/patogens10020145

Thibeaux, R., et al., 2018, Biodiversity of Environmental Leptospira: Improving Identification and Revisiting the Diagnosis, Frontiers in Microbiology 9, 1–14. https://doi.org/10.3389/fmicb.2018.00816

Wongbutdee, J., et al., 2016, Perceptions and risky behaviors associated with Leptospirosis in an endemic area in a village of Ubon Ratchathani Province, Thajsko, African Health Sciences 16(1), 170–176. https://doi.org/10.4314/ahs.v16i1.23

[1] Míra hospitalizace je založena na analýze dat případů se známým stavem hospitalizace. Úplnost údajů o hospitalizaci je poskytována od roku 2009 a v různých zemích se pohybuje mezi 0 a 100%. Celkově je u přibližně 50 % všech hlášených případů v Evropě hlášen také stav hospitalizace.