Evropské politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a zdraví

Klima a zdraví v klíčových politických dokumentech EU

V EU se prevence dopadů změny klimatu na lidské zdraví zabývá řadou politik.

Hlavním celkovým politickým rámcem je Zelená dohoda pro Evropu. Stanoví novou strategii růstu s cílem transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, v níž v roce 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů a v níž bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a „chránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před environmentálními riziky a dopady“. Tato transformace musí být zároveň spravedlivá a inkluzivní a nesmí nikoho opomíjet.

Návrh 8. akčního programu pro životní prostředína období do roku 2030 vyzývá k posílení vazeb mezi politikami v oblasti životního prostředí (včetně klimatu) a zdraví,mimo jiné „sledováním lidského zdraví a dopadů změny klimatu apřizpůsobením se této změně“.

Politiky EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu

Článek 5 „evropského právního rámce pro klima“, který vstoupil v platnost v červnu 2021, stanoví pro orgány EU a členské státy právní povinnost přizpůsobit se změně klimatu a vyžaduje, aby „zajistily trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody“. Přizpůsobovací politiky členských států „ ⁇rovněž zohlední zvláštní zranitelnost příslušných odvětví“ ⁇ , začlení ⁇ „přizpůsobení se změně klimatu soudržným způsobem ve všech oblastech politiky“ ⁇ , a ⁇ „zaměření zejména na nejzranitelnější a nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva a odvětví“ ⁇ .

Evropská komise přijala v únoru 2021 sdělení „Vytvoření Evropy odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“. Nastiňuje dlouhodobou vizi EU, aby se do roku 2050 stala společností odolnou vůči změně klimatu, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům změny klimatu, a rovněž uvádí, že je třeba lépe porozumět klimatickým rizikům pro zdraví. Klíčovým opatřením v rámci této strategie je Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví.

Evropská komise a Evropská agentura pro životní prostředí připravují první „evropské posouzení klimatických rizik“ (EUCRA). Plánuje se, že bude zveřejněn na jaře 2024, a posoudí významné dopady a rizika související se změnou klimatu – včetně dopadů a rizik pro veřejné zdraví – v Evropě.

Koordinační činnosti EU v oblasti zdraví

Podle článku 168 Smlouvy o fungování EU nesou primární odpovědnost za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče členské státy. Zdravotní politika EU proto slouží k doplnění vnitrostátních politik a k zajištění ochrany zdraví ve všech politikách EU. Například za účelem posílení připravenosti a koordinace reakcí na zdravotní hrozby přijala EU v roce 2022 ⁇ nařízení 2022/2371 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách ⁇ , kterým se zrušuje rozhodnutí 1082/2013/EU. Poskytuje EU silný a komplexní mandát pro koordinaci a spolupráci v zájmu účinnější reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, a to jak na úrovni Evropské unie (EU), tak na úrovni členských států EU. Jeho cílem je posílit plánování prevence, připravenosti a reakce; posílit epidemiologický dozor a monitorování; zlepšit vykazování údajů; a posílit koordinaci EU.

Evropská komise buduje silnou evropskou zdravotní unii s cílem dále zlepšit koordinaci vážných přeshraničních hrozeb, včetně hrozeb souvisejících s životním prostředím a klimatickými podmínkami. Podle sdělení: Vybudování evropské zdravotní unie – připravenost a odolnost– Evropská zdravotní unie vychází ze společného úsilí EU sladit vztah s přírodním prostředím tím, že se zapojí do různých a udržitelnějších vzorců hospodářského růstu. Boj proti změně klimatu a hledání způsobů, jak se jí přizpůsobit, zachování a obnova biologické rozmanitosti, zlepšení stravy a životního stylu, snížení a odstranění znečištění z životního prostředí budou mít pozitivní dopad na zdraví občanů.

Program „EU pro zdraví“ ⁇⁇ (dále jen „program“) ⁇ je dosud největším programem EU v oblasti zdraví, který investuje 5,3 miliardy EUR do opatření s přidanou hodnotou EU, která doplňují politiky zemí EU a sledují jeden nebo více cílů programu „EU pro zdraví“.

Cílem programu je zlepšit a podpořit zdraví v Unii, chránit lidi v Unii před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, zlepšit léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a krizově relevantní výrobky a posílit systémy zdravotní péče. Cílem programu „EU pro zdraví“ je mimo jiné „přispětk řešení negativního dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví“poskytováním finančních prostředků způsobilým subjektům, tj. zdraví. Cíle programu budou sledovány a v příslušných případech bude zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie v souladu s přístupem „jedno zdraví“.

V neposlední řadě sdělení Komise o komplexním přístupu k duševnímu zdraví z června 2023 označuje změnu klimatu za jednu ze složek „trojité planetární krize“ změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zdůrazňuje rovněž, že mladí lidé jsou změnou klimatu silně znepokojeni a že mnozí z nich považují svou budoucnost za děsivou.

Evropské agentury a orgány v oblasti změny klimatu a zdraví

V roce 2005 bylo zřízeno Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) s cílem posílit evropskou obranu proti infekčním nemocem. Středisko ECDC je odpovědné za vědecké důkazy a posouzení rizik přenosných nemocí, včetně těch, které souvisejí s měnícím se klimatem. Evropské země hlásí údaje ze svých systémů dohledu středisku ECDC. Podle nařízení 2022/2371 bude seznam nemocí podléhajících hlášení na úrovni EU středisku ECDC aktualizován, aby bylo možné včas odhalit nemoci, včetně těch, které souvisejí se změnou klimatu.  Středisko ECDC vyvinulo „evropskou síť pro životní prostředí a epidemiologii“ (E3), která poskytuje nástroje pro monitorování meteorologických podmínek v reálném čase za účelem posouzení rizika onemocnění přenášených vodou a onemocnění přenášených vektory, jakož i další nástroje pro posouzení rizik. Kromě toho ECDC a ⁇ Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ⁇ ⁇ financují. ⁇ VectorNet ⁇ , nyní ve své druhé iteraci (2019–2023), což je platforma, která podporuje shromažďování údajů o vektorech a patogenech u vektorů souvisejících se zdravím zvířat i lidí. Usnadňuje výměnu údajů o zeměpisném rozložení vektorů onemocnění členovců v Evropě.

Evropský úřad pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který byl zřízen v roce 2021, posouvá kapacitu EU v oblasti připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby na novou úroveň a bude klíčovým prvkem pro vytvoření silnější evropské zdravotní unie. Úřad HERA je vybaven rozpočtem ve výši 6 miliard eur na období 2022–2027 a jeho cílem je předcházet mimořádným situacím v oblasti zdraví, včetně těch způsobených změnou klimatu, odhalovat je a rychle na ně reagovat. Funguje ve dvou režimech: Před zdravotní krizí – ve fázi „připravenosti“ – bude úřad HERA úzce spolupracovat s dalšími zdravotnickými agenturami EU a členských států, průmyslem a mezinárodními partnery s cílem zlepšit připravenost EU na mimořádné situace v oblasti zdraví. V případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU úřad HERA rychle přejde na nouzové operace, přijme rychlá rozhodnutí a aktivuje mimořádná opatření.

⁇ Evropská agentura pro životní prostředí ⁇ společně s Evropskou komisí řídí Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Poskytuje tvůrcům politik spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí, včetně trendů a prognóz v oblasti klimatických rizik a jejich dopadů na lidské zdraví.

Oblasti politiky EU s vedlejšími přínosy pro dopady změny klimatu na zdraví

Mnoho dalších politik EU umožňuje řešit i zdravotní dopady změny klimatu. Cílem renovační vlny je například zvýšit energetickou účinnost budov a uznat, že lidé ve špatně izolovaných a vybavených budovách jsou v zimě více vystaveni podchlazení a tepelnému stresu v létě, zejména patří ke zranitelným skupinám. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která byla zahájena v květnu 2020, podporuje výsadbu stromů a obnovu přírody, což může pomoci ochladit městské oblasti a snížit povodně a další přírodní katastrofy. Strategie, jejímž cílem je nasměrovat biologickou rozmanitost Evropy na cestu k obnově do roku 2030, obsahuje také další opatření a závazky, jako je výzva větším evropským městům, aby vypracovala plány pro městskou zeleň. V neposlední řadě má taxonomie EU pro udržitelné financování za cíl vytvořit zdravější životní prostředí odolnější vůči změně klimatu tím, že nasměruje více soukromých investic do environmentálně udržitelných činností, včetně přizpůsobení se změně klimatu.

Investice do rozvoje a provádění znalostí

⁇ Horizont Evropa ⁇ je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací do roku 2027. Je vybaven rozpočtem ve výši 95,5 miliardy eur a zabývá se změnou klimatu, přispívá k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a posiluje konkurenceschopnost a růst EU. Nabízí řadu možností financování výzkumu a inovací v oblasti dopadů změny klimatu na zdraví, zejména v rámci tzv. klastru „Zdraví“, ale případně i v rámci jiných zvláštních programů.

Další důležitou součástí programu Horizont Evropa jsou tzv. mise EU – závazky k řešení hlavních společenských výzev –, které zahrnují

• mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně společenské transformace. Je vybaven rozpočtem ve výši 673 milionů eur a zaměřuje se na podporu regionů, měst a místních orgánů EU v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Chartu mise dosud podepsalo více než 300 regionálních a místních orgánů
• mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“, jejímž cílem je podpořit spravedlivou transformaci za účelem zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek lidí s vedlejšími přínosy, jako je lepší kvalita ovzduší nebo zdravější životní styl, s důrazem na důležitou souvislost mezi přizpůsobováním se změně klimatu, jejím zmírňováním a zdravím.

Informace o výzkumných projektech a výsledcích financovaných z předchozího rámcového programu EU ⁇ Horizont 2020⁇⁇ ⁇ , ⁇ jsou k dispozici v ⁇ Katalogu zdrojů ⁇ střediska.