European Union flag

Městská populace vystavená koncentracím látek znečišťujících ovzduší vyšším, než jsou vybrané normy kvality ovzduší EU, EU-27 a Spojené království. Zdroj: EEA, Překročení norem kvality ovzduší v Evropě

Zdravotní otázky

Emise znečišťování ovzduší v Evropě obecně klesají. Vystavení znečištění ovzduší je však považováno za nejvýznamnější environmentální riziko pro lidské zdraví evropské populace (WHO, 2016). Nejzávažnějšími znečišťujícími látkami v Evropě, pokud jde o poškození lidského zdraví, jsou částice (PM), oxid dusičitý (NO2)a přízemní ozon (O3).

Expozice látkám znečišťujícím ovzduší vede k široké škále onemocnění, včetně cévní mozkové příhody, chronické obstrukční plicní nemoci, rakoviny průdušek, průdušek a plic, zhoršeného astmatu a infekcí dolních cest dýchacích. Existují rovněž důkazy o souvislostech mezi expozicí znečištění ovzduší a diabetem 2. typu, obezitou, systémovým zánětem, Alzheimerovou chorobou a demencí. Další informace naleznete na adrese: Znečištění ovzduší: jak ovlivňuje naše zdraví.

Ačkoli znečištění ovzduší postihuje celou populaci, u některých skupin je větší pravděpodobnost, že budou vystaveny jeho působení. Patří sem děti, starší osoby, těhotné ženy a lidé s již existujícími zdravotními problémy. Ve velkých částech Evropy je pravděpodobnější, že skupiny s nižšími příjmy budou vystaveny vyšší expozici znečištění ovzduší v blízkosti frekventovaných silnic nebo průmyslových oblastí (EEA, 2018).

Pozorované účinky

V roce 2019 bylo přibližně 307 000 předčasných úmrtí v EU-27 způsobeno dlouhodobou expozicí částicím o průměru 2,5 μm nebo menším (PM2,5). Oxid dusičitý (NO2) byl spojen se 40 400 předčasnými úmrtími a přízemní ozon (O3) s 16 800 předčasnými úmrtími (EEA, 2021).

V posledních letech podíl městské populace vystavené koncentracím látek znečišťujících ovzduší přesahujícím mezní hodnoty EU a z toho vyplývající dopad na zdraví u PM2,5 a NO2 klesá (viz obrázek výše). U přízemního ozonu se koncentrace pozadí na severní polokouli v Evropě zvyšuje, zatímco globální špičkové hodnoty se snižují (Andersson et al., 2017; Orru et al., 2019; Paoletti et al., 2014).

Existuje stále více důkazů o tom, že k negativním účinkům znečištění ovzduší na zdraví dochází i pod úrovní směrnice EU o kvalitě vnějšího ovzduší, což se odráží v nových celosvětových pokynech WHO pro kvalitu ovzduší (WHO, 2021). Vzhledem k tomu, že aktualizované pokyny WHO jsou pro většinu znečišťujících látek přísnější, bude podíl městské populace vystavené koncentracím nezdravých látek znečišťujících ovzduší a souvisejícímu dopadu na zdraví větší než předchozí odhady.

Předpokládané účinky

Změny teploty, srážek, větru, vlhkosti nebo slunečního záření spojené se změnou klimatu ovlivňují kvalitu ovzduší a potenciálně ji zhoršují (Fu a Tian, 2019). K tomu dochází prostřednictvím změněných emisí z přírodních zdrojů (jako jsou požáry, minerální prach, mořská sůl, biogenní těkavé organické sloučeniny (BVOC)); emise z lidských zdrojů (např. amoniak ze zemědělství); rychlost chemických reakcí v atmosféře; a procesy přepravy, disperze a depozice látek znečišťujících ovzduší (Fortems-Cheiney et al., 2017; Geels et al., 2015).

V souvislosti s lidským zdravím je obzvláště škodlivá kombinace tepelného stresu a znečištění ovzduší. Souběžná expozice obyvatelstva vysokým teplotám a znečištění ovzduší (PM, NO2 nebo O3)byla spojena se zvýšenou mírou úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních a respiračních příčin (EEA, 2020). Probíhající a předpokládané demografické změny, jako je stárnutí populace s rostoucí prevalencí základních zdravotních problémů, rovněž přispějí ke zvýšení zátěže způsobené nemocemi souvisejícími se znečištěním ovzduší.

Částice

Předpokládá se, že koncentrace částic ve vzduchu se v budoucnu mírně zvýší, i když s určitou nejistotou (Doherty et al., 2017; Park et al., 2020). Je tomu tak proto, že změna klimatu má dopad na emise prekurzorů PM: očekává se, že se zvýší počet a závažnost přirozeně se vyskytujících přírodních požárů, jakož i emise mořské soli. Vyšší teploty dále zvyšují emise biogenního a zemědělského amoniaku (Geels et al., 2015). Také chemické reakce vedoucí k produkci sekundárních PM jsou zesíleny změnami teploty a vlhkosti (Megaritis et al., 2014). A konečně, snížení rychlosti větru, například předpokládané pro části středomořského regionu (Ranasinghe et al., 2021), a klesající srážky sníží ředění a ukládání PM, což povede k vyšším úrovním koncentrace vzduchu (Doherty et al., 2017).

Přízemní ozon

V měnícím se klimatu se v létě předpokládají vyšší koncentrace O3 na úrovni terénu, přičemž největší nárůst se předpokládá pro nejteplejší scénáře a pro jižní a střední Evropu (Fortems-Cheiney et al., 2017; Colette et al., 2015). Předpokládá se, že maximální koncentrace vzrostou, což je důležité pro dopady na zdraví, neboť krátkodobá expozice vysokým maximálním koncentracím přízemního ozonu je spojena s respiračními a kardiovaskulárními zdravotními problémy (Doherty et al., 2017). Podle scénáře RCP4.5 se v některých zemích střední a jižní Evropy v roce 2050 očekává až 11% nárůst úmrtnosti související s přízemním ozonem (Orru et al., 2019).

Přízemní ozon vzniká v atmosféře fotochemickými reakcemi těkavých organických sloučenin (VOC) a oxidů dusíku (NOx) za přítomnosti slunečního světla. V případě změny klimatu se emise BVOC pravděpodobně zvýší v důsledku vyššího počtu horkých dnů; zvýšení úrovní atmosférického CO2 může také ovlivnit produkci BVOC (Fu a Tian, 2019). Zvýšené globální koncentrace metanu a vyšší teploty také urychlují produkci O3 na úrovni země. Dále se předpokládá, že očekávaný větší příliv stratosférického ozonu do troposféry dále zvýší úrovně přízemního ozonu v celé Evropě (Fortems-Cheiney et al., 2017).

Oxid dusičitý

Neočekává se, že úrovně koncentrace NO2 budou ovlivněny změnou klimatu.

Ostatní látky znečišťující ovzduší

Vysoká vlhkost a záplavy budov mohou podpořit růst plísní a zvýšit prevalenci respiračních onemocnění (D’Amato et al., 2020). Kromě toho může znečištění ovzduší v městských oblastech (zejména dlouhodobě vysoké úrovně NO2) zvýšit alergenitu pylu (Gisler, 2021; Plaza et al., 2020), jehož koncentrace a sezónnost jsou ovlivněny měnícím se klimatem.

Politické reakce

Revidované celosvětové pokyny WHO pro kvalitu ovzduší tvoří solidní vědeckou základnu pro rozhodování o politice v oblasti čistého ovzduší na celém světě.  V rámci Zelené dohody pro Evropu Evropská unie reviduje své směrnice o vnějším ovzduší, aby je více sladila s novými pokyny WHO. Zmírňující opatření ke snížení emisí CO2 mají často pozitivní dopad na emise látek znečišťujících ovzduší z dopravy, výroby energie, vytápění domácností atd., což vytváří oboustranně výhodnou situaci.

Hodnocení kvality ovzduší, včetně dopadu na zdraví, provádějí každoročně různé orgány. Zdravotní rizika mohou snížit systémy prognóz a včasného varování před znečištěním ovzduší spolu s lékařským poradenstvím. Mohou být také použity systémy zdravotní péče k přípravě na vyšší počet pacientů na pohotovostních odděleních. Systémy prognóz a včasného varování fungují na místní úrovni i v regionálním měřítku, jako je např. evropský index kvality ovzduší agentury EEA. V několika evropských zemích jsou úrovně koncentrace ozonu zahrnuty do akčních plánů pro zdraví veder.

Občanské vědecké projekty v oblasti kvality ovzduší poskytují fakticky podložené informace a vytvářejí povědomí mezi občany.

Odkazy

Odkazy na další informace

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.