Přizpůsobení se změně klimatu v odvětvích politiky EU

Změna klimatu má složité dopady na biofyzikální procesy, které jsou základem zemědělských systémů, s negativními i pozitivními důsledky v různých regionech EU. Rostoucí koncentrace atmosférického CO2, vyšší teploty, změny ve srážkových vzorcích a četnost extrémních jevů ovlivňují jak přírodní prostředí, tak kvantitu, kvalitu a stabilitu produkce potravin. Klimatické rozdíly mají dopad na vodní zdroje, půdu, škůdce a choroby, což vede k významným změnám v zemědělství a živočišné výrobě.

Biologická rozmanitost hraje důležitou úlohu při regulaci klimatu, a zásadním způsobem tak přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zároveň má pro odvrácení úbytku biologické rozmanitosti zásadní význam splnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu spolu s ekosystémovými přístupy. Proto není možné řešit úbytek biologické rozmanitosti bez řešení změny klimatu, ale stejně tak je nemožné řešit změnu klimatu bez řešení úbytku biologické rozmanitosti.

Budovy mohou být zranitelné vůči změně klimatu. V budoucnu může dojít ke zvýšení rizika kolapsu, zhoršování stavu a významné ztrátě hodnoty v důsledku většího počtu bouří, poškození sněhem nebo poklesem půdy, zasahování vody, zhoršování vnitřního klimatu a zkrácení životnosti budov. Cílem Evropské komise je zvýšit odolnost infrastruktury, včetně budov, vůči změně klimatu. Nové a stávající budovy je třeba posoudit z hlediska odolnosti vůči současným rizikům a budoucím změnám klimatu a odpovídajícím způsobem naplánovat nebo modernizovat. Klíčovou politikou používanou na podporu odolnosti budov je politika soudržnosti (označovaná také jako regionální politika).

Podniky čelí dvěma hlavním typům rizik souvisejících s klimatem: přímá fyzická rizika a rizika přechodu, která vyplývají z reakce společnosti na změnu klimatu, zejména zmírňující opatření. Změna klimatu může mít významný dopad na dodavatelské řetězce, distribuci a prodej mnoha způsoby. Teplo negativně ovlivňuje lidské zdraví a může vést k horšímu pracovnímu výkonu (snížená produktivita) nebo nižšímu počtu hodin věnovaných práci (dodávka práce).

Zvýšení hladiny moří může způsobit záplavy, erozi pobřeží a ztrátu nízko položených pobřežních systémů. Zvýší rovněž riziko prudkých bouří a pravděpodobnost vniknutí slané vody do pevniny a může ohrozit pobřežní ekosystémy. Očekávané zvýšení teploty vody a okyselování oceánů přispěje k restrukturalizaci pobřežních ekosystémů; s důsledky pro cirkulaci oceánů a biogeochemický cyklus.

Dopady katastrofických událostí na toto dědictví jsou spojeny s pomalým nástupem změn vyplývajících z procesů zhoršování. Neustálé zvyšování teploty a kolísání teploty a vlhkosti nebo kolísání cyklů mrazu a tání způsobuje degradaci a namáhání materiálů, což vede k větší potřebě obnovy a konzervace. Například biologická degradace způsobená mikroorganismy je pravděpodobnější.

V posledních několika letech zažila Evropa všechny druhy přírodních katastrof: závažné povodně, sucha a lesní požáry s ničivými dopady na životy lidí, evropské hospodářství a životní prostředí. V uplynulém desetiletí přijala Evropská komise několik strategií a opatření ke snížení rizika katastrof, jako je například směrnice o povodních a její provádění (harmonogram), opatření EU proti nedostatku vody a suchu, zelená kniha o pojištění v souvislosti s přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem.

Změna klimatu ovlivňuje odvětví energetiky mnoha způsoby, od změn v poptávce po vytápění a chlazení; dopady na podmínky dodávek energie – například snížená dostupnost vody pro vodní energii během dlouhotrvajícího sucha a snížená dostupnost chladicí vody ovlivňující účinnost elektráren. Energetická infrastruktura může být navíc více vystavena škodám v důsledku měnících se klimatických podmínek. Evropská komise si obecně klade za cíl zvýšit odolnost infrastruktury, včetně energetiky, vůči změně klimatu tím, že poskytne strategické rámce.

Extrémní povětrnostní jevy v posledních letech zvýšily naléhavost začlenění přizpůsobení se změně klimatu do různých oblastí politiky EU. Existuje jen málo konkrétních činností EU, jejichž cílem je začlenit přizpůsobování se změně klimatu do politik pro finanční a pojišťovací odvětví. Mnohé evropské politiky související s přírodními katastrofami (viz Snižování rizika katastrof) jsou však pro finanční a pojišťovací odvětví velmi důležité, neboť mohou pomoci předcházet významným ztrátám a finančním katastrofám. Evropská komise se rovněž zavázala zvýšit financování činností souvisejících s klimatem tím, že zajistí, aby alespoň 20 % evropského rozpočtu tvořily výdaje související s klimatem.

Rychlé tempo změny klimatu může překonat přirozenou schopnost lesních ekosystémů přizpůsobit se. Vede ke zvýšenému riziku narušení v důsledku bouří, požárů, škůdců a chorob s důsledky pro růst a produkci lesů. Bude ovlivněna hospodářská životaschopnost lesnictví, zejména v jižních oblastech Evropy, jakož i schopnost lesů poskytovat environmentální služby, včetně změn funkce propadu uhlíku. V roce 2013 přijala Komise novou strategii EU v oblasti lesnictví, která reaguje na nové výzvy, jimž lesy a odvětví lesnictví čelí.

Změna klimatu přinese nová zdravotní rizika a zesílí současné zdravotní problémy. Očekává se, že změna klimatu bude mít přímé i nepřímé účinky na zdraví lidí, rostlin a zvířat. Přímé účinky vyplývají ze změn intenzity a četnosti extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder a povodně. Nepřímé účinky mohou být pociťovány prostřednictvím změn ve výskytu onemocnění přenášených hmyzem (tj. onemocnění přenášených vektory způsobených komáry a klíšťaty), hlodavci nebo změnami v kvalitě vody, potravin a ovzduší. Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou vypracovala Evropská komise, doprovází pracovní dokument útvarů Komise.

Výzvy, které změna klimatu představuje pro informační a komunikační technologie, spadají do dvou hlavních kategorií: akutní události a chronické stresy. Akutní události (nazývané také kritické nebo krizové události) zahrnují povodně (pluviální, říční, pobřežní), ledové bouře, vlny veder atd. Akutní události ohrožují infrastrukturu IKT tím, že ničí nebo znemožňují fyzický majetek, na němž jsou závislé. Chronické stresy vyplývají z pozvolnějších změn klimatických norem, jako jsou změny teplotních rozsahů a úrovně vlhkosti. I když je méně pravděpodobné, že tyto dopady budou mít katastrofické důsledky, povedou ke zvýšené degradaci aktiv, častějším selháním a kratší životnosti.

Plánování využívání půdy je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rozvojová rizika pro obec vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na mořské prostředí. Zvýšení teploty vody přispěje k restrukturalizaci mořských ekosystémů s důsledky pro cirkulaci oceánů, biogeochemický cyklus a biologickou rozmanitost moří. Okyselování oceánů ovlivní schopnost některých druhů vylučujících uhličitan vápenatý (jako měkkýšů, planktonu a korálů) produkovat své skořápky nebo kostry. Teplejší a kyselejší mořská voda proto negativně ovlivní rybolov a akvakulturu.

Do konce století se předpokládá, že se evropské hory fyzicky změní. Ledovce zaznamenají značné masové ztráty, ale změny také ovlivňují prostředí dolních, středních kopců a záplavových území, čímž ovlivňují dostupnost vody, zemědělskou produkci, cestovní ruch a zdravotnictví. Sezónní sněhové čáry se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách a sněhová období se zkracují. Řádky stromů se budou pohybovat nahoru a vzory lesů se budou měnit v nižších nadmořských výškách.

Vzhledem k tomu, že počasí a podnebí mají rozhodující vliv na cestovní sezónu a výběr prázdninových destinací, je na nich odvětví cestovního ruchu velmi závislé. Existuje také silná vazba mezi přírodou a cestovním ruchem, jakož i mezi kulturním dědictvím a cestovním ruchem. V závislosti na lokalitě a ročním období může být cestovní ruch změnou klimatu pozitivně nebo negativně ovlivněn.

Potřeba přizpůsobit dopravní systém dopadům změny klimatu byla zdůrazněna již v bílé knize Evropské komise o přizpůsobení (KOM(2009)148). Přizpůsobení se dopravě je řešeno kombinací evropských politik v oblasti dopravy, změny klimatu a výzkumu. Evropská unie prosazuje osvědčené postupy, začleňuje přizpůsobení do svých programů rozvoje dopravní infrastruktury a poskytuje pokyny, např. vypracováním odpovídajících norem pro stavebnictví. Opatření se zaměřují na dopravní infrastrukturu, a zejména na transevropskou dopravní síť (TEN-T).

V Evropě žije téměř 73 % obyvatel v městských oblastech a předpokládá se, že do roku 2050 vzroste na více než 80 %. Změna klimatu pravděpodobně ovlivní téměř všechny složky měst – jejich životní prostředí, hospodářství a společnost. To přináší nové, složité výzvy pro územní plánování a řízení. Dopady změny klimatu na centra evropské hospodářské činnosti, společenského života, kultury a inovací mají daleko za hranicemi obcí.

Vodní zdroje jsou přímo ovlivněny změnou klimatu a řízení těchto zdrojů ovlivňuje zranitelnost ekosystémů, socioekonomické činnosti a lidské zdraví. Očekává se také, že vodní hospodářství bude hrát stále důležitější úlohu při přizpůsobování se změně klimatu. Předpokládá se, že změna klimatu povede k významným změnám v dostupnosti vody v celé Evropě s rostoucím nedostatkem vody a suchem zejména v jižní Evropě a se zvyšujícím se rizikem povodní ve většině Evropy.