Seznamte se s klíčovými službami, tematickými prvky a nástroji Climate-ADAPT Climate-ADAPT

Zeptejte se Climate-ADAPT

Váš asistent umělé inteligence pro zkoumání znalostí, dat a zdrojů Climate-ADAPT od jiných poskytovatelů znalostí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Evropě.

Vyzkoušejte AI Search Assistant

Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Portál Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu poskytuje relevantní informace a zdroje evropským regionálním a místním orgánům za účelem přípravy a plánování odolnosti vůči změně klimatu.

Evropský portál o dopadu změny klimatu a připravenosti na ni

Tento portál prostřednictvím interaktivních map a grafů ukazuje, jak vlny veder, povodně, sucha a přírodní požáry stále více ovlivňují Evropu, a ukazuje příklady připravenosti.

Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví

Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví poskytuje přístup k široké škále příslušných publikací, nástrojů, internetových stránek a dalších zdrojů souvisejících se změnou klimatu a zdravím.

Evropské posouzení klimatických rizik

Evropské posouzení klimatických rizik poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí.

Zemědělství

Změna klimatu má složité dopady na biofyzikální procesy, které jsou základem zemědělských systémů, s negativními i pozitivními důsledky v různých regionech EU. Rostoucí koncentrace atmosférického CO2, vyšší teploty, změny ve srážkových vzorcích a četnost extrémních jevů ovlivňují jak přírodní prostředí, tak kvantitu, kvalitu a stabilitu produkce potravin. Klimatické rozdíly mají dopad na vodní zdroje, půdu, škůdce a choroby, což vede k významným změnám v zemědělství a živočišné výrobě.

Biologická rozmanitost

Biologická rozmanitost hraje důležitou úlohu při regulaci klimatu, a zásadním způsobem tak přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zároveň má pro odvrácení úbytku biologické rozmanitosti zásadní význam splnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu spolu s ekosystémovými přístupy. Proto není možné řešit úbytek biologické rozmanitosti bez řešení změny klimatu, ale stejně tak je nemožné řešit změnu klimatu bez řešení úbytku biologické rozmanitosti.

Budovy

Budovy mohou být zranitelné vůči změně klimatu. V budoucnu může dojít ke zvýšení rizika kolapsu, zhoršování stavu a významné ztrátě hodnoty v důsledku většího počtu bouří, poškození sněhem nebo poklesem půdy, zasahování vody, zhoršování vnitřního klimatu a zkrácení životnosti budov. Cílem Evropské komise je zvýšit odolnost infrastruktury, včetně budov, vůči změně klimatu. Nové a stávající budovy je třeba posoudit z hlediska odolnosti vůči současným rizikům a budoucím změnám klimatu a odpovídajícím způsobem naplánovat nebo modernizovat. Klíčovou politikou používanou na podporu odolnosti budov je politika soudržnosti (označovaná také jako regionální politika).

Podnikání a průmysl

Podniky čelí dvěma hlavním typům rizik souvisejících s klimatem: přímá fyzická rizika a rizika přechodu, která vyplývají z reakce společnosti na změnu klimatu, zejména zmírňující opatření. Změna klimatu může mít významný dopad na dodavatelské řetězce, distribuci a prodej mnoha způsoby. Teplo negativně ovlivňuje lidské zdraví a může vést k horšímu pracovnímu výkonu (snížená produktivita) nebo nižšímu počtu hodin věnovaných práci (dodávka práce).

Pobřežní oblasti

Zvýšení hladiny moří může způsobit záplavy, erozi pobřeží a ztrátu nízko položených pobřežních systémů. Zvýší rovněž riziko prudkých bouří a pravděpodobnost vniknutí slané vody do pevniny a může ohrozit pobřežní ekosystémy. Očekávané zvýšení teploty vody a okyselování oceánů přispěje k restrukturalizaci pobřežních ekosystémů; s důsledky pro cirkulaci oceánů a biogeochemický cyklus.

Kulturní dědictví

Dopady katastrofických událostí na toto dědictví jsou spojeny s pomalým nástupem změn vyplývajících z procesů zhoršování. Neustálé zvyšování teploty a kolísání teploty a vlhkosti nebo kolísání cyklů mrazu a tání způsobuje degradaci a namáhání materiálů, což vede k větší potřebě obnovy a konzervace. Například biologická degradace způsobená mikroorganismy je pravděpodobnější.

Snížení rizika katastrof

V posledních několika letech zažila Evropa všechny druhy přírodních katastrof: závažné povodně, sucha a lesní požáry s ničivými dopady na životy lidí, evropské hospodářství a životní prostředí. V uplynulém desetiletí přijala Evropská komise několik strategií a opatření ke snížení rizika katastrof, jako je například směrnice o povodních a její provádění (harmonogram), opatření EU proti nedostatku vody a suchu, zelená kniha o pojištění v souvislosti s přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem.

Energetika

Změna klimatu ovlivňuje odvětví energetiky mnoha způsoby, od změn v poptávce po vytápění a chlazení; dopady na podmínky dodávek energie – například snížená dostupnost vody pro vodní energii během dlouhotrvajícího sucha a snížená dostupnost chladicí vody ovlivňující účinnost elektráren. Energetická infrastruktura může být navíc více vystavena škodám v důsledku měnících se klimatických podmínek. Evropská komise si obecně klade za cíl zvýšit odolnost infrastruktury, včetně energetiky, vůči změně klimatu tím, že poskytne strategické rámce.

Finanční

Extrémní povětrnostní jevy v posledních letech zvýšily naléhavost začlenění přizpůsobení se změně klimatu do různých oblastí politiky EU. Existuje jen málo konkrétních činností EU, jejichž cílem je začlenit přizpůsobování se změně klimatu do politik pro finanční a pojišťovací odvětví. Mnohé evropské politiky související s přírodními katastrofami (viz Snižování rizika katastrof) jsou však pro finanční a pojišťovací odvětví velmi důležité, neboť mohou pomoci předcházet významným ztrátám a finančním katastrofám. Evropská komise se rovněž zavázala zvýšit financování činností souvisejících s klimatem tím, že zajistí, aby alespoň 20 % evropského rozpočtu tvořily výdaje související s klimatem.

Lesnictví

Rychlé tempo změny klimatu může překonat přirozenou schopnost lesních ekosystémů přizpůsobit se. Vede ke zvýšenému riziku narušení v důsledku bouří, požárů, škůdců a chorob s důsledky pro růst a produkci lesů. Bude ovlivněna hospodářská životaschopnost lesnictví, zejména v jižních oblastech Evropy, jakož i schopnost lesů poskytovat environmentální služby, včetně změn funkce propadu uhlíku. V roce 2013 přijala Komise novou strategii EU v oblasti lesnictví, která reaguje na nové výzvy, jimž lesy a odvětví lesnictví čelí.

Zdraví

Změna klimatu přinese nová zdravotní rizika a zesílí současné zdravotní problémy. Očekává se, že změna klimatu bude mít přímé i nepřímé účinky na zdraví lidí, rostlin a zvířat. Přímé účinky vyplývají ze změn intenzity a četnosti extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder a povodně. Nepřímé účinky mohou být pociťovány prostřednictvím změn ve výskytu onemocnění přenášených hmyzem (tj. onemocnění přenášených vektory způsobených komáry a klíšťaty), hlodavci nebo změnami v kvalitě vody, potravin a ovzduší. Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou vypracovala Evropská komise, doprovází pracovní dokument útvarů Komise.

ICT

Výzvy, které změna klimatu představuje pro informační a komunikační technologie, spadají do dvou hlavních kategorií: akutní události a chronické stresy. Akutní události (nazývané také kritické nebo krizové události) zahrnují povodně (pluviální, říční, pobřežní), ledové bouře, vlny veder atd. Akutní události ohrožují infrastrukturu IKT tím, že ničí nebo znemožňují fyzický majetek, na němž jsou závislé. Chronické stresy vyplývají z pozvolnějších změn klimatických norem, jako jsou změny teplotních rozsahů a úrovně vlhkosti. I když je méně pravděpodobné, že tyto dopady budou mít katastrofické důsledky, povedou ke zvýšené degradaci aktiv, častějším selháním a kratší životnosti.

Plánování využití půdy

Plánování využívání půdy je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rozvojová rizika pro obec vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Mořské prostředí a rybolov

Očekává se, že změna klimatu bude mít závažné dopady na mořské prostředí. Zvýšení teploty vody přispěje k restrukturalizaci mořských ekosystémů s důsledky pro cirkulaci oceánů, biogeochemický cyklus a biologickou rozmanitost moří. Okyselování oceánů ovlivní schopnost některých druhů vylučujících uhličitan vápenatý (jako měkkýšů, planktonu a korálů) produkovat své skořápky nebo kostry. Teplejší a kyselejší mořská voda proto negativně ovlivní rybolov a akvakulturu.

Horské oblasti

Do konce století se předpokládá, že se evropské hory fyzicky změní. Ledovce zaznamenají značné masové ztráty, ale změny také ovlivňují prostředí dolních, středních kopců a záplavových území, čímž ovlivňují dostupnost vody, zemědělskou produkci, cestovní ruch a zdravotnictví. Sezónní sněhové čáry se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách a sněhová období se zkracují. Řádky stromů se budou pohybovat nahoru a vzory lesů se budou měnit v nižších nadmořských výškách.

Cestovní ruch

Vzhledem k tomu, že počasí a podnebí mají rozhodující vliv na cestovní sezónu a výběr prázdninových destinací, je na nich odvětví cestovního ruchu velmi závislé. Existuje také silná vazba mezi přírodou a cestovním ruchem, jakož i mezi kulturním dědictvím a cestovním ruchem. V závislosti na lokalitě a ročním období může být cestovní ruch změnou klimatu pozitivně nebo negativně ovlivněn.

Doprava

Potřeba přizpůsobit dopravní systém dopadům změny klimatu byla zdůrazněna již v bílé knize Evropské komise o přizpůsobení (KOM(2009)148). Přizpůsobení se dopravě je řešeno kombinací evropských politik v oblasti dopravy, změny klimatu a výzkumu. Evropská unie prosazuje osvědčené postupy, začleňuje přizpůsobení do svých programů rozvoje dopravní infrastruktury a poskytuje pokyny, např. vypracováním odpovídajících norem pro stavebnictví. Opatření se zaměřují na dopravní infrastrukturu, a zejména na transevropskou dopravní síť (TEN-T).

Městské

V Evropě žije téměř 73 % obyvatel v městských oblastech a předpokládá se, že do roku 2050 vzroste na více než 80 %. Změna klimatu pravděpodobně ovlivní téměř všechny složky měst – jejich životní prostředí, hospodářství a společnost. To přináší nové, složité výzvy pro územní plánování a řízení. Dopady změny klimatu na centra evropské hospodářské činnosti, společenského života, kultury a inovací mají daleko za hranicemi obcí.

Hospodaření s vodou

Vodní zdroje jsou přímo ovlivněny změnou klimatu a řízení těchto zdrojů ovlivňuje zranitelnost ekosystémů, socioekonomické činnosti a lidské zdraví. Očekává se také, že vodní hospodářství bude hrát stále důležitější úlohu při přizpůsobování se změně klimatu. Předpokládá se, že změna klimatu povede k významným změnám v dostupnosti vody v celé Evropě s rostoucím nedostatkem vody a suchem zejména v jižní Evropě a se zvyšujícím se rizikem povodní ve většině Evropy.

Pro více informací navštivte: Odvětvové politiky EU

Případové studie jsou vlajkovou lodí platformy Climate-ADAPT a představují iniciativy, které se již v Evropě provádějí.
Mají komplexní strukturu, která pokrývá všechny klíčové aspekty prováděcího cyklu přizpůsobení.

Prozkoumejte všechny případové studie

HDE-Adapt - Strengthening climate resilience in the German retail sector through targeted support

Enhancing social justice in actions to adapt to climate change in the city of Barcelona

Rotterdam port adaptation strategy for climate resilient transport and business activities

Nástroj pro podporu přizpůsobení

Cílem nástroje na podporu přizpůsobení (AST) je pomáhat tvůrcům politik a koordinátorům na vnitrostátní úrovni při vypracovávání, provádění, monitorování a hodnocení strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu. AST byl vyvinut jako nástroj praktických pokynů pro subjekty na vnitrostátní úrovni pro všechny kroky potřebné k vypracování, provádění, monitorování a hodnocení národní adaptační strategie. Podporuje rovněž subjekty na nižší než celostátní úrovni a nadnárodní subjekty, aby se připravily na adaptační strategie, vypracovaly je, prováděly je a monitorovaly a vyhodnocovaly. Odkazuje na příslušné zdroje a specializované nástroje v oblasti přizpůsobování se změně klimatu.

Pokyny k městským oblastem naleznete v nástroji na podporu přizpůsobení se změně klimatu ve městech.

Profily zemí představují současný stav vnitrostátních adaptačních opatření, jak je uvedeno v nařízení o správě. Členské státy EU jsou ze zákona povinny podávat zprávy každé dva roky, zatímco členské státy EHP tak činí dobrovolně a smluvní strany Energetického společenství podávají zprávy v souladu s příslušným přijatým nařízením.

Zobrazit profily zemí

Katalog zdrojů je databáze kontrolovaných zdrojů kvality

Přístup do katalogu

no results

Jak se Evropa přizpůsobuje: nové profily zemí Climate-ADAPT jsou nyní k dispozici

Aktualizované profily zemí poskytují stručný přehled o tom, jak evropské země plánují a provádějí přizpůsobování se změně klimatu, a to na základě zpráv o nařízení o správě (GovReg) z roku 2025. Prozkoumejte adaptační politiky a opatření, správu, osvědčené postupy, znalostní platformy a další prostřednictvím interaktivní mapy a získejte přístup k oficiálním údajům a dokumentům - to vše na jednom místě. Praktický zdroj pro všechny, kdo pracují na adaptaci v celé Evropě.

Přečtěte si více