Přizpůsobení a odolnost odvětví dopravy

Změna klimatu ovlivňuje evropský dopravní systém mnoha způsoby a její dopady se budou ve světě lišit. Má za následek fyzické poškození dopravní infrastruktury, vyšší náklady na údržbu a větší narušení dopravy. Pokud jde o globální logistiku, změna klimatu bude stále více ovlivňovat směrování i to, kde mají společnosti své dopravní uzly.

Z této široké škály dopadů vybral výzkumný projekt ToPDAd čtyři témata pro analýzu, která se řídila širokým přezkumem a konzultací se zúčastněnými stranami. U každého z témat ToPDAd posuzuje účinnost různých možností přizpůsobení podle různých scénářů změny klimatu. Přizpůsobení v odvětví dopravy nezahrnuje pouze investice do infrastruktury, ale také poskytování informací a inovace. Posledně uvedené možnosti jsou obvykle levnější než změny infrastruktury, ale jsou užitečné jako přechodné nebo doplňkové adaptační kroky.

První adaptační strategií, kterou ToPDAd zvažuje, je poskytování cestovních informací souvisejících s počasím. Na základě případové studie o silných srážkách a narušení cestování v Curychu ToPDAd  ukazuje, že cestovní informace mohou snížit náklady na extrémní události až o jednu třetinu tím, že pomáhají uživatelům vyhnout se dopravním zácpám kombinací výběru jiných tras nebo přeplánování činností.

Druhá studie simuluje stoleté záplavy v Londýně za různých klimatických scénářů a s různou úrovní škod s cílem porovnat dvě možné adaptační strategie: zřízení fondu pro financování nápravy škod oproti investicím do systémů protipovodňové ochrany, jako jsou protipovodňové bariéry. ToPDAd zjistí, že fond urychlí opravu škod, když je škoda omezena. V případě velkých škod je však systém protipovodňové ochrany nákladově efektivnější.

Třetí studie analyzuje optimální načasování investic do odolnosti dopravní infrastruktury. Výsledky ukazují, že zejména infrastruktura s dlouhou životností, jako jsou mosty a železniční tratě, musí být již nyní odolná vůči změně klimatu.

Čtvrtá studie analyzuje, zda by ústup mořské ledové pokrývky v Arktidě mohl změnit severovýchodní průchod nebo takzvanou Severní mořskou cestu (NSR) na konkurenceschopnou trasu pro kontejnerovou přepravu z Evropy do Asie. ToPDAd dochází k závěru, že do roku 2050 by NSR mohla přijmout malý podíl kontejnerové dopravy se středně velkými kontejnerovými plavidly v kombinaci se Suezskou trasou. V souvislosti s touto trasou však existují významné obavy týkající se životního prostředí.