Přizpůsobení se dopadům změny klimatu na zdraví v Evropě

Hlavní dopady na zdraví v Evropě jsou způsobeny horkem a vlnami veder, měnícími se vzorci infekčních nemocí a nemocí přenášených vektory a extrémními katastrofami, jako jsou povodně a požáry. Toto stanovisko představuje výzvy pro zdravotnictví způsobené potřebou přizpůsobit se zvýšeným rizikům vyplývajícím ze změny klimatu a předkládá doporučení zaměřená na posílení odolnosti zdravotnictví v Evropě s ohledem na dopady změny klimatu. 

Změna klimatu již má četné negativní důsledky pro zdraví, které se s nevyhnutelným nárůstem teploty zhorší. Například počet úmrtí způsobených extrémním vedrem by se mohl zvýšit z dnešních 2 700 úmrtí ročně na přibližně 30 000–50 000 do roku 2050 při globálním oteplení o 1,5 °C a 2 °C, a to za předpokladu současné zranitelnosti vůči teplu a bez dodatečných adaptačních opatření. Zdraví proto musí být pevně začleněno do přizpůsobování se změně klimatu.

V oblasti politiky veřejného zdraví má EU především podpůrné pravomoci, ačkoli má silnější mandát v případě vážných přeshraničních zdravotních hrozeb. Prostřednictvím činnosti Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a služby programu Copernicus pro změnu klimatu (C3S) bylo dosaženo určitého pokroku při začleňování hrozeb vyvolaných změnou klimatu (jako jsou infekční nemoci přenášené vektory citlivé na klima nebo extrémní povětrnostní jevy) do společného systému EU pro epidemiologický dozor, monitorování, včasné varování, připravenost a plánování reakce.

Cílem tohoto nezávislého vědeckého stanoviska, které vychází ze syntézy vědeckých důkazů včetně konzultací s odborníky, je poskytnout podklady pro novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a politiky EU v oblasti zdraví s doporučeními zaměřenými na omezení rizik v důsledku účinků na zdraví souvisejících s klimatem.

Jsou formulována tři hlavní doporučení:

1. Začlenit lidské zdraví do všech politik přizpůsobení se změně klimatu ve všech odvětvích a na všech úrovních správy.
2. Podporovat kapacitu a připravenost zdravotnictví v rámci širších strategií v oblasti rizik katastrof a mimořádných událostí, včetně dohledu, monitorování a hodnocení.
3. Navrhnout politiky na podporu nejzranitelnějších sociálních skupin a zeměpisných oblastí.