Posouzení dopadů přizpůsobení se změně klimatu na zaměstnanost v EU

Pracovní místa v oblasti přizpůsobování se změně klimatu jsou všechna pracovní místa vytvořená, trvalá nebo nově definovaná v procesu budování odolnosti vůči stávajícím a předpokládaným dopadům změny klimatu.

Celkovým účelem této studie je pochopit a vyplnit mezery ve znalostech, pokud jde o dopady přizpůsobení se změně klimatu na zaměstnanost a dovednosti v EU. V rámci začleňování přizpůsobení se změně klimatu do politik EU jsou výsledky této studie rovněž určeny politiky EU v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které by mohly podpořit přechod k hospodářství EU odolnému vůči změně klimatu, včetně poskytování odpovídajících dovedností.

Pro účely kvantifikace dopadů přizpůsobení se změně klimatu na zaměstnanost byly vypracovány dva základní scénáře (4 stupně a 2 stupně změny teploty do roku 2100 ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí), jakož i referenční a ambiciózní scénář.

Na úrovni EU výsledky modelování dopadů změny klimatu na zaměstnanost ukazují, že škody (nebo přínosy) způsobené změnou klimatu budou mít dopad na produktivitu různých hospodářských odvětví a jejich výrobu a zaměstnanost. To bude mít za následek ztrátu (nebo zisk) v zaměstnání. Na úrovni členských států to ukazuje, že změna klimatu ovlivní trhy práce v evropských regionech různě v závislosti na jejich hlavních hospodářských odvětvích a klimatických podmínkách.

Za účelem kvantitativního posouzení dopadů adaptačních opatření na zaměstnanost v EU byly v referenčním a ambiciózním scénáři odhadnuty relativní změny zaměstnanosti v důsledku výdajů na přizpůsobení se změně klimatu ve srovnání se základním scénářem.

Kromě toho, že studie poskytla odhady počtu pracovních míst vytvořených a ztracených v důsledku přizpůsobení se změně klimatu, zmapovala také dovednosti nezbytné pro provádění adaptačních činností a posoudila nedostatky v oblasti dovedností a jejich nedostatek. Na základě této analýzy jsou předkládána politická doporučení pro budování odolnější Evropy.