Posouzení dopadů přizpůsobení se změně klimatu na zaměstnanost v EU

Pracovní místa pro přizpůsobení se změně klimatu jsou všechna pracovní místa vytvořená, udržitelná nebo nově definovaná v procesu budování odolnosti vůči stávajícím a předpokládaným dopadům změny klimatu.

Celkovým účelem této studie je pochopit a vyplnit mezery ve znalostech, pokud jde o důsledky přizpůsobení se změně klimatu pro zaměstnanost a dovednosti v EU. V rámci začleňování přizpůsobování se změně klimatu do politik EU výsledky této studie rovněž identifikují politiky EU v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které by mohly podpořit přechod na hospodářství EU odolné vůči změně klimatu, včetně poskytování odpovídajících dovedností.

Pro účely kvantifikace dopadů přizpůsobení se změně klimatu na zaměstnanost byly vypracovány dva základní scénáře (4 stupně a 2 stupně změny teploty do roku 2100 ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí), jakož i referenční a ambiciózní scénář.

Na úrovni EU výsledky modelování dopadů změny klimatu na zaměstnanost ukazují, že škody (nebo přínosy) způsobené změnou klimatu budou mít vliv na produktivitu různých hospodářských odvětví a na jejich výrobu a zaměstnanost. To bude mít za následek ztrátu (nebo zisk) v zaměstnání. Na úrovni členských států to ukazuje, že změna klimatu ovlivní trhy práce v evropských regionech různě v závislosti na jejich hlavních hospodářských odvětvích a klimatických podmínkách.

Aby bylo možné kvantitativně posoudit dopady adaptačních opatření na zaměstnanost v EU, byly v referenčním a ambiciózním scénáři odhadnuty relativní změny zaměstnanosti v důsledku výdajů na přizpůsobení se změně klimatu ve srovnání se základním scénářem.

Kromě toho, že studie poskytla odhady počtu pracovních míst vytvořených a ztracených v důsledku přizpůsobení se změně klimatu, zmapovala také dovednosti nezbytné pro provádění adaptačních činností a posoudila nedostatky a nedostatky v oblasti dovedností. Výsledkem této analýzy jsou politická doporučení pro budování odolnější Evropy.