Definování potřeb v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, počítání finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu a umožnění opatření na vnitrostátní a evropské úrovni

Zpráva podrobně analyzuje, jak jsou rozpočty na přizpůsobení sledovány jak na úrovni EU, tak ve vnitrostátních politických dokumentech. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jak Evropská komise používá klimatické koeficienty ke kvantifikaci orientace rozpočtových položek souvisejících s klimatem. Ačkoli se tato metoda snaží prokázat význam výdajů s ohledem na cíle v oblasti klimatu, setkala se s kritikou, neboť často jasně neodděluje konkrétní rozdíly mezi cíli v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a cíli v oblasti zmírňování změny klimatu. Rozdíly v sestavování rozpočtu a výzvy spojené s jasným přidělováním finančních prostředků na adaptační opatření oproti zmírňujícím opatřením jsou podrobně diskutovány a kriticky zkoumány.

Zpráva se podrobněji zabývá podpůrnými činnostmi, které jsou považovány za zásadní pro dosažení cílů v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Tyto činnosti by měly přímo podporovat další opatření, a významně tak přispět. Zpráva se zabývá různými definicemi a výklady podpůrných činností a jejich hodnocením v kontextu taxonomie EU.

Závěrečná část zprávy se zabývá potenciálními riziky dvojího započtení v systémech pro zaznamenávání nákladů na přizpůsobení. Vysvětluje, jak lze tato rizika zmírnit zdokonalenými metodami sběru a zpracování údajů. Zpráva se rovněž zabývá otázkou nesprávné adaptace, kdy adaptační opatření mohou paradoxně zvýšit zranitelnost vůči dopadům změny klimatu. Zpráva představuje strategie pro předcházení nesprávné adaptaci a podporu skutečné odolnosti vůči změně klimatu prostřednictvím flexibilních a adaptačních opatření.

Celkově zpráva poskytuje kritickou a hloubkovou analýzu současných postupů financování a provádění opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v Evropě a nabízí strategická doporučení pro optimalizaci těchto procesů.