Účinnost výsadby městských stromů pro chlazení měst se v jednotlivých evropských regionech liší

Tato studie v Global Change Biology uvádí rozdíly v trendech účinnosti chlazení městských stromů mezi evropskými regiony a upozorňuje na problémy, které ovlivňují přínosy chlazení.

Výsadba stromů v městských oblastech je populární strategií pro snižování teplot ve městech pod globálním oteplováním. Tato studie odhalila některé specifické podmínky, které určují relativní účinnost této strategie napříč regiony při rozhodování o programech výsadby městských stromů.

Studie modelovala „účinnost chlazení stromů“ (TCE) v 806 městech po celém světě v letech 2000 až 2015 s využitím satelitních údajů o stromovém porostu a teplotě půdy. TCE je snížení teploty dosažené zvýšením stromového porostu o 1 %. Nejdůležitějším faktorem, který vedl ke zvýšení TCE, byl vysoký index plochy listů – míra hustoty listů v korunovém zápoji. Druhým nejdůležitějším faktorem byl nízký „reflexní koeficient“ neboli „albedo“ města, neboť města s nízkým albedem mají mnoho tmavých materiálů, jako je asfalt, který absorbuje velké množství tepla ze slunce a více těží z přídavného stínu stromů.

Studie také uvádí, že TCE se v průběhu sledovaného období celosvětově zvýšila o 45%, což naznačuje, že účinnost výsadby stromů ke snížení městských teplot roste. Města v západo-střední Evropě patřila k těm, která zaznamenala větší nárůst TCE. Města v jižní Evropě mezitím zaznamenala podstatně nižší nárůst TCE, který se časově shodoval s nižším TCE obecně a méně výrazným nárůstem indexu stromového porostu a listové plochy v těchto regionech.

Studie uvádí, že v suchých půdních podmínkách jsou stromy méně účinné při chlazení. To zdůrazňuje význam údržby stromů (pro zvýšení indexu plochy listů) a zavlažování při maximalizaci přínosů chlazení městských stromů. TCE se také snižuje s rostoucím porostem stromů – proto se doporučuje sázet stromy v městské oblasti, která má velmi málo stromů, což přináší větší užitek než výsadba v oblasti se spoustou stromů.