Strategie EU pro zelenou infrastrukturu

Strategie EU pro zelenou infrastrukturu (2013) podporuje ochranu, obnovu, vytváření a zlepšování zelené infrastruktury. Strategie ukazuje, jak mohou zelená infrastruktura a přírodní řešení přinést ekologické, hospodářské a sociální přínosy v různých oblastech politiky EU. To zahrnuje politiku EU v oblasti změny klimatu a přizpůsobení se této změně, mimo jiné společnou zemědělskou politiku, námořní a rybářskou politiku EU, řízení rizik katastrof, městskou, vodní, zdravotní, energetickou nebo dopravní politiku EU. Kdykoli zelená infrastruktura nabízí alternativu k šedým opatřením, mělo by být zelené řešení schváleno nebo zavedeno jako doplněk.

Strategie pro zeměpisná označení stanoví čtyři prioritní oblasti činnosti:

1. podpora zelené infrastruktury v hlavních oblastech politiky;
2. zlepšení informovanosti, posílení znalostní základny a podpora inovací;
3. zlepšení přístupu k financování;
4. přispívání k rozvoji projektů zelené infrastruktury na úrovni EU.

Kromě toho musí být zelená infrastruktura a zelené koridory podporovány na vysoké prostorové složce a neměly by končit na územních hranicích. Dalším cílem strategie je proto rozvoj transevropské sítě pro zelenou infrastrukturu v Evropě.

Strategie pro zeměpisná označení byla přijata v roce 2013. Od té doby Komise poskytuje pokyny k provádění cílů strategií a přezkoumává jejich provádění.

V roce 2015 byla zveřejněna zpráva na podporu zavádění zelené infrastruktury (2015), která obsahuje obecné doporučení, jak podporovat zelenou infrastrukturu, jakož i informativní přehledy o konkrétních zemích a odvětvích (příloha 1).

V roce 2019 zveřejnila Komise jeden dokument s pokyny a dvě zprávy o přezkumu pokroku při provádění.

Pokyny EU ke strategickému rámci pro další podporu zavádění zelené a modré infrastruktury na úrovni EU (2019) se zaměřují na pokyny pro zvyšování investic do projektů zelené infrastruktury na úrovni EU. Jsou prezentovány a vysvětleny podpůrné nástroje a nástroje, včetně i) finančních nástrojů na podporu strategických investic do projektů zelené infrastruktury na úrovni EU; ii) prioritní akční rámce (které jsou plánovacími nástroji upřesňujícími potřeby financování pro provádění sítě Natura 2000 a zelené infrastruktury)); a iii) vědecké nebo technické nástroje, jako je iniciativa EU pro mapování a posuzování ekosystémů a jejich služeb (MAES) a nástroje geografického informačního systému (GIS). Podrobnější informace o stávajících zdrojích financování EU, o vedlejších přínosech a o několika příslušných případových studiích jsou uvedeny v příloze pokynů.

Obě zprávy o přezkumu se zabývají pokrokem dosaženým při rozvoji zelené infrastruktury a výzvami, které se vyskytly při provádění čtyř prioritních oblastí činnosti strategie EU pro zelenou infrastrukturu (viz výše).  Přezkum pokroku při provádění strategie EU pro zelenou infrastrukturu (2019) shrnuje celkové získané poznatky a předkládá doporučení pro budoucí opatření. Zpráva Dodatečné informace o přezkumu provádění strategie EU pro zelenou infrastrukturu (2019) poskytuje další podrobnosti o začleňování zelené infrastruktury do jiných politik EU a o provádění v členských státech EU.

Pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu a politiku EU pro přizpůsobení se změně klimatu, zprávy o přezkumu uvádějí, že zelená infrastruktura a ekosystémová řešení jsou stále důležitější a přijatelnější. Oba pojmy jsou konkrétně řešeny ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2013) 216) a na zelenou infrastrukturu se odkazuje jako na součást několika strategických opatření. Na mezinárodní úrovni Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) opakovaně zdůrazňuje přínosy zelené infrastruktury a ekosystémových řešení v souvislosti se změnou klimatu a přizpůsobením se této změně. Strategie EU pro zeměpisná označení celkově úspěšně podpořila zvyšování povědomí a provádění zeměpisných označení v mnoha oblastech. Zprávy zdůrazňují několik příkladů osvědčených postupů začleňování zelené infrastruktury do různých politik EU, projektů a činností v oblasti zelené infrastruktury v členských státech EU.

Obě zprávy o přezkumu dospěly k závěru, že v posledních několika letech se stalo mnoho, ale stále existuje vysoký potenciál, který je třeba udělat. Doporučuje se klást větší důraz na hospodářské, sociální a další vedlejší přínosy vyplývající ze zelené infrastruktury a ekosystémových řešení. Stále existuje potenciál k dalšímu rozvoji této problematiky a k posílení účinného začleňování zelené infrastruktury do příslušných politik a právních předpisů EU.