Povodně: Řízení zdravotních rizik v evropském regionu WHO

Při pohledu zpět na posledních 20 let způsobily povodně ve 49 zemích evropského regionu WHO více než 2000 úmrtí a dalších zdravotních dopadů. Došlo ke ztrátě majetku, škodám na zdravotnických zařízeních, vysídlení osob a obrovským ekonomickým nákladům (odhadovaným na přibližně 70 miliard EUR).

Stávající nedostatky v prevenci účinků povodní na zdraví a dostupnost včasných strategií reakce na povodně nebo zavedených akčních plánů byly posouzeny prostřednictvím průzkumu mezi evropskými členskými státy WHO. Zohlední se zejména možné účinky měnícího se klimatu (např. častější extrémní srážky).

Z průzkumu vyplynulo, že zejména meziodvětvová koordinace má zásadní význam pro předcházení úmrtím, zraněním, nemocem a dalším zdravotním důsledkům. Zpráva navrhuje řadu opatření na ochranu zdravotní péče obyvatelstva ve čtyřech fázích povodňových událostí, konkrétně prevenci, připravenost, reakci a obnovu (PPRR). Příkladem jsou kritické vazby mezi zvládáním povodní, hospodařením s vodními zdroji, veřejným zdravím, změnou klimatu a snižováním rizika katastrof (DRR), které jsou v současné době špatně definovány a zůstávají roztříštěné. Je třeba zaplnit mezeru ve znalostech o zranitelnosti veřejného zdraví ve stávajících postupech zvládání povodní a začlenit zdraví před povodněmi, během nich a po nich. Integrované zvládání povodní podporuje tento diskurz a usnadňuje činnosti v oblasti plánování povodní, připravenosti, reakce a obnovy s cílem snížit rizika pro zdraví životního prostředí a chránit dobré životní podmínky lidí.

Přístupy k řízení zdravotních rizik spojených s povodněmi by měly být obecně založeny na společných politikách, plánech a opatřeních pro všechny druhy nebezpečí (přístup zohledňující více rizik) a teprve poté by se měly zabývat konkrétními otázkami spojenými s povodněmi.