Celosvětová dlouhodobá pozorování pobřežní eroze a akrece

Změny v morfologii pobřeží mají rozsáhlé důsledky pro udržitelnost pobřežních komunit, struktur a ekosystémů. Ačkoli jsou pobřeží na mnoha místech monitorována lokálně, pochopení dlouhodobých změn v celosvětovém měřítku zůstává výzvou. V tomto článku je prezentováno globální a konzistentní hodnocení morfodynamiky pobřeží za 32 let (1984–2015) založené na satelitních pozorováních. Ztráty a zisky půdy byly odhadnuty ze změn v přítomnosti vody podél více než 2 milionů virtuálních transektů. Zjišťujeme, že celková plocha erodované půdy je asi 28 000 km², což je dvojnásobek plochy získané půdy, a že často rozsah eroze a akrece je v řádu kilometrů. Jako dominantní hybná síla změn se jasně objevují antropogenní faktory, a to jak v podobě plánovaného využívání pobřežních zdrojů, jako je výstavba pobřežních struktur, tak v podobě nepředvídaných vedlejších účinků lidské činnosti, jako je například zavádění přehrad, zavlažovacích systémů a struktur, které mění tok sedimentů, nebo čištění pobřežních ekosystémů, jako jsou mangrovové lesy. Dalším důležitým faktorem je výskyt přírodních katastrof, jako jsou tsunami a extrémní bouře. Pozorovaný celosvětový trend eroze pobřeží by mohl být umocněn vzestupem hladiny moří a častějšími extrémními jevy v měnícím se klimatu.