Osvědčené postupy a poznatky získané při sdílení údajů v přeshraničních oblastech

Přeshraniční vody na celém světě čelí značným tlakům v důsledku populačního růstu, rostoucí poptávky po vodě a dopadů trojplanetární krize změny klimatu, znečištění a úbytku biologické rozmanitosti. Výsledky třetího podávání zpráv o ukazateli cílů udržitelného rozvoje 6.5.2 (2024) zdůrazňují nedostatek relevantních údajů a informací a obtíže při výměně údajů a informací jako dvě ze tří hlavních výzev, kterým země čelí při spolupráci v oblasti přeshraničních vod.

Tyto výzvy zdůrazňují potřebu rozvíjet společné procesy sdílení údajů a informací, které mají zásadní význam pro podporu přizpůsobení a pro účinnou spolupráci, větší odolnost a připravenost na mimořádné situace. Za účelem řešení těchto výzev byla vypracována publikace Správné postupy a poznatky získané při sdílení údajů v přeshraničních povodích pod vedením Finska a Senegalu jako spolupředsedů pracovní skupiny pro monitorování a posuzování v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o ochraně a využívání přeshraničních vodních toků a mezinárodních jezer (úmluva o vodě).

Zpráva uvádí 43 získaných poznatků podpořených 78 případovými studiemi z celého světa. Vychází z příkladů z reálného života a ilustruje různé způsoby, jakými mohou být monitorovací programy a procesy sdílení údajů prováděny mezi pobřežními zeměmi. Jako takový doplňuje stávající pokyny, jako jsou aktualizované strategie pro monitorování a posuzování přeshraničních řek, jezer a podzemních vod (2023).

Klíčová sdělení ve zprávě zdůrazňují různé aspekty zásadní pro rozvoj procesů sdílení údajů a informací, jako je potřeba získávat včasné, cílené, dostatečné, platné a spolehlivé údaje a budovat společné chápání fungování povodí, jakož i význam politické vůle, zapojení příslušných zúčastněných stran a spolupráce na různých úrovních a v různých oborech. Sdělení rovněž upřesňují význam údajů a informací o podzemních vodách pro účinné hospodaření s vodou a potřebu vytvořit přeshraniční mechanismy včasného varování.