Historicky nejteplejší léta by se měla stát normou pro více než polovinu světové populace během 20 let.

Tato studie se zabývala nárůstem průměrné globální teploty od 19. století a nárůstem výskytu horkých dnů. Události v posledních desetiletích ukazují negativní dopady na lidské zdraví, jako je přímý dopad na lidi (úmrtnost související s teplem) a snížení ekonomické produktivity pracovní síly.

Studie analyzovala, jak se frekvence těchto událostí mění, a také posoudila, jak by se mohly změnit v budoucnu. Z výsledků vyplývá, že regiony s největšími přičitatelnými teplotními změnami jsou Středomoří a Sahara, pro něž se dnešní horká léta stanou v příštích 1–2 desetiletích normou. Výsledky také ukazují, že horká léta jsou nyní desetkrát pravděpodobnější než bez antropogenních vlivů (předindustriálních) v důsledku skleníkových plynů a aerosolů.