Dopady extrémních hydrometeorologických jevů na výrobu elektřiny a možná adaptační opatření. Přístup založený na GIS pro podnikové řízení rizik a zdokonalené koncepce zmírňování změny klimatu v Německu

Tato práce představuje identifikaci hydrometeorologických extrémních jevů v Německu a jejich vliv na elektrárny, tedy na konvenční tepelné a jaderné elektrárny, jakož i na instalace obnovitelných zdrojů energie vodních, větrných a fotovoltaických elektráren. Kromě toho jsou uvedena adaptační opatření a strategie, které provozovatelům elektráren pomáhají připravit se na měnící se klima. Vzhledem k rozdílným požadavkům velkých provozovatelů zařízení a místních plánovačů a vlastníků obnovitelných zdrojů energie práce obsahuje dva přístupy podnikového řízení rizik a koncepce zmírňování změny klimatu. Měnící se klima spočívá nejen v posunu průměrných hodnot parametrů počasí, jako je globální a regionální teplota vzduchu a srážky, ale může také vést k častějším a závažnějším jednotlivým událostem, jako jsou extrémní srážky, tornáda a bouřky.

Ve dvou případových studiích jsou tato zjištění implementována do upravené obecné struktury řízení rizik. To je umocněno využíváním geografických informačních systémů (GIS) k dosažení lokalizace událostí a infrastruktury. První příklad poskytuje přehled o důsledcích odhazování ledu z větrných turbín a o tom, jak mohou koncepce zmírňování změny klimatu fungovat jako rámec pro přizpůsobené a udržitelné energetické plánování. Druhý příklad na druhé straně poukazuje na řízení povodňových rizik tepelných elektráren založené na GIS a na přínosy upraveného cyklu řízení podnikových rizik.

Popsaný přístup vede k integrovanému řízení extrémních hydrometeorologických jevů na úrovni lokality elektrárny resp. okresu, a to kombinací dvou cyklů územního plánování a analýz založených na GIS. Jako příklad lze uvést srovnání dvou okresů v Německu. Praktickým výsledkem je komplexní podpora rozhodovacích procesů.