Pozorované trendy hloubky sněhu v evropských Alpách: 1971 až 2019

Evropské Alpy se rozprostírají v celé řadě klimatických zón, které ovlivňují prostorové rozložení sněhu. Předchozí analýzy staničních pozorování sněhu byly omezeny na regionální analýzy. Zde předkládáme celoalpskou analýzu hloubky sněhu ze šesti alpských zemí – Rakouska, Francie, Německa, Itálie, Slovinska a Švýcarska – včetně celkem více než 2000 stanic, z nichž více než 800 bylo použito pro posouzení trendu. Pomocí analýzy hlavních komponent a shlukování k-průměrůjsme identifikovali pět hlavních způsobů variability a pět oblastí, které odpovídají klimaticky podmíněným zónám: severní a vysoké alpské, severovýchodní, severozápadní, jihovýchodní a jižní a vysoké alpské. Lineární trendy měsíční průměrné hloubky sněhu mezi lety 1971 a 2019 ukázaly pokles hloubky sněhu u většiny stanic od listopadu do května. Průměrný trend mezi všemi stanicemi u sezónní (listopad až květen) průměrné hloubky sněhu činil −8,4 % za desetiletí, u sezónní maximální hloubky sněhu −5,6 % za desetiletí a u sezónní sněhové pokrývky −5,6 % za desetiletí. Silnější a významnější trendy byly pozorovány v obdobích a nadmořských výškách, kde dochází k přechodu ze sněhu na bezsněhové, což je v souladu se zvýšenou zpětnou vazbou albedo. Regionální trendy se navíc výrazně lišily ve stejné nadmořské výšce, což zpochybňuje představu zobecnění výsledků z jednoho regionu do druhého nebo do celých Alp. Tato studie představuje analýzu sněhových hloubek stanic s dosud nejkomplexnějším prostorovým pokrytím v evropských Alpách.