Priority pro ochranu zdraví před změnou klimatu v evropském regionu WHO: nedávné regionální činnosti

Důkazů o dopadu změny klimatu na zdraví přibývá. Zdravotnické systémy je třeba připravit a postupně se přizpůsobit dopadům změny klimatu, včetně extrémních povětrnostních jevů.

Spalování fosilních paliv jako hnací síla změny klimatu představuje obrovskou zátěž nemocí. Snížení emisí skleníkových plynů ve všech odvětvích pak bude mít vedlejší přínosy pro zdraví. Pokud všechny země do roku 2030 splní Pařížskou dohodu, mohl by roční počet předčasných úmrtí, kterým lze předejít, dosáhnout 138 000 v celém evropském regionu Světové zdravotnické organizace (WHO).

Několik mezinárodních rámců podporuje větší odhodlání zemí provádět nezbytné úpravy ve zdravotnictví a zabývat se zdravotními aspekty v rámci adaptačních opatření v jiných odvětvích. WHO má mandát od svých členských států, aby nalezla řešení a pomohla předcházet nebo snižovat dopady na zdraví, včetně dopadů změny klimatu.

Vlády členských států pokračují v zavádění adaptačních opatření v oblasti veřejného zdraví, která poskytují odůvodnění pro opatření v oblasti změny klimatu ze strany zdravotnické komunity a podněcují je. Účinná vnitrostátní reakce na klimatická rizika vyžaduje strategické analýzy současných a očekávaných hrozeb. Zdravotničtí pracovníci musí hrát aktivní úlohu při podpoře zdravotních argumentů a důkazů při formulování vnitrostátních reakcí na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování. Za tímto účelem je třeba dále posílit kapacity jednotlivých zemí s cílem identifikovat a řešit místní zdravotní rizika, která představuje změna klimatu, a rozvíjet, provádět a vyhodnocovat intervence zaměřené na zdraví prostřednictvím integrovaných přístupů. Budování zařízení zdravotní péče odolných vůči změně klimatu a udržitelných z hlediska životního prostředí je základním pilířem vedoucího postavení ve zdravotnictví při řešení změny klimatu.