Pokyny v oblasti veřejného zdraví pro posuzování a zmírňování rizika lokálně získaných virových onemocnění přenášených aedy v EU/EHP

Mezi lety 2021 a 2024 se počet autochtonních ohnisek a případů horečky dengue výrazně zvýšil. Intenzivní mezinárodní cestování usnadnilo dovoz virů přenášených komáry z endemických, tropických a subtropických oblastí, zatímco sekundární, místní přenos virů z dovážených případů je způsoben převážně invazivními druhy komárů Aedes. Zavedené populace komára asijského (Ae.albopictus) byly hlášeny ve 13 zemích Evropské unie. Komár žluté zimnice (Ae.aegypti)byl rovněž zjištěn v částech Evropské unie (např. na Kypru, Kanárských ostrovech (Španělsko) a Madeiře (Portugalsko)). Letní povětrnostní podmínky v posledních letech byly příznivé pro invazivní šíření komárů Aedes v evropských zemích a pro množení virů přenášených Aedesve vektorech. Vzhledem ke klimatickým změnám se očekává, že období s příznivými environmentálními podmínkami pro zeměpisné rozšíření a množení invazivních komárů Aedes se prodlouží. Teplejší počasí také usnadňuje místní přenos virů těmito komáry. Proto se předpokládá, že riziko autochtonních ohnisek virových onemocnění přenášených aedyv Evropě vzroste. Mezitím se úroveň připravenosti a zkušeností s prevencí a kontrolou virových onemocnění přenášených Aedesemv evropských zemích liší. Tyto pokyny v oblasti veřejného zdraví poskytují odborníkům v oblasti veřejného zdraví v Evropské unii / Evropském hospodářském prostoru (EU/EHP) informace na podporu posouzení a zmírnění rizika lokálně získaných virových onemocnění přenášených sedem. 

Pokyny byly vypracovány po konzultaci s odborníky v této oblasti. Odborníci na veřejné zdraví byli konzultováni ze zemí postižených autochtonním přenosem virových onemocnění přenášených Aedes(tj. Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko) a z ohrožených zemí s různou epidemiologickou situací (tj. Belgie, Německo a Řecko). Kromě toho byli do vypracování pokynů zapojeni laboratorní odborníci, lékařští entomologové a odborníci střediska ECDC na nově se objevující nemoci a nemoci přenášené vektory, látky lidského původu a podporu připravenosti a reakce na mimořádné události. V dubnu 2024 byl uspořádán seminář, během něhož byly vypracovány hlavní zásady pokynů. Po semináři následovala písemná konzultace se zúčastněnými odborníky. Pokročilý návrh pokynů byl poté k připomínkám sdílen s národními kontaktními místy sítě pro nově se objevující nemoci přenášené vektory a sítě pro látky lidského původu – krev.

Pokyny poskytují klíčové informace o virech přenášených aedy(zejména viru dengue, viru chikungunya a viru Zika), zásadách laboratorní diagnostiky těchto virů a epidemiologii virového onemocnění přenášeného aedy v Evropě. Oblasti ohrožené autochtonním přenosem komárů v EU/EHP jsou rozděleny do čtyř úrovní rizika (tj. úroveň 1 až úroveň 4 a dvě dílčí úrovně pro úroveň 2 a 3). Oblasti bez zavedených vektorů virů přenášených aedyjsou zařazeny do úrovně 1. Predisponované oblasti, kde jsou zjištěny vektory virů přenášených Aedes(tj. existují důkazy o přezimování a reprodukci populací vektorů Aedes), ale kde přenos příslušného patogenu přenášený vektory nebyl zjištěn v současném období přenosu, jsou zařazeny do úrovně 2. V rámci této úrovně byly identifikovány dvě dílčí úrovně v závislosti na vnímavosti a zranitelnosti oblasti. Receptivita je určena přítomností a hustotou vektorů Aedes a dalšími ekologickými a klimatickými faktory, které podporují přenos viru přenášeného Aedes. Zranitelnost je definována přílivem nakažených cestujících a schopností systému zdravotní péče včas odhalit infekce a zavést opatření k prevenci dalšího přenosu. Predisponované oblasti s nízkou vnímavostí a/nebo zranitelností (např. pouze místně stanovené vektory, nízká hustota vektorů, nepříznivé klima, nízký počet cestujících z oblastí úrovně 3 a úrovně 4) se považují za úroveň 2a, zatímco oblasti se střední až vysokou vnímavostí a zranitelností se považují za úroveň 2b. Oblasti, které v předchozích letech zažily sporadický, autochtonní přenos, jsou rovněž považovány za oblasti s touto úrovní rizika. Rizikové oblasti, které jsou v současném období přenosu postiženy autochtonním přenosem virů přenášených aedy,jsou zařazeny do úrovně 3 se dvěma dílčími úrovněmi v závislosti na počtu ohnisek/klastrů a sledovatelnosti přenosových řetězců. Pokud se v daném roce vyskytl alespoň jeden potvrzený autochtonní případ virového onemocnění přenášeného aedyv důsledku místního a pravděpodobného přenosu komáry v dané oblasti, ale počet případů/klastrů je považován za nízký a přenosové řetězce jsou sledovatelné, považuje se tato oblast za úroveň 3a. Je-li počet případů/klastrů považován za vysoký, což zahrnuje obrovskou kapacitu pro vysledování, považuje se oblast za úroveň 3b. Endemoepidemické oblasti, kde autochtonní přenos virových onemocnění přenášených Aedesnení závislý na dovozu virů, jsou zařazeny do úrovně 4.

Pokyny v oblasti veřejného zdraví uvádějí pro každou úroveň rizika podněty k opětovnému posouzení, jakož i příslušná opatření v oblasti dohledu, prevence, připravenosti, reakce a kontroly (včetně připravenosti laboratoří, zvyšování povědomí a budování kapacit, víceodvětvové koordinace a řízení vektorů). Na úrovních 1 a 2 se opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřují na dozor a prevenci, zatímco na úrovních 3 a 4 je kladen větší důraz na opatření v oblasti reakce a kontroly. Vzhledem k tomu, že úrovně rizika jsou definovány epidemiologickými, entomologickými a environmentálními podmínkami, jsou v dokumentu rovněž uvedeny spouštěcí mechanismy pro opětovné posouzení kategorizací. V pokynech jsou rovněž uvedeny stručné souhrny onemocnění a entomologický dozor nad virovými onemocněními přenášenými aedy a jejich vektory, jakož i vysvětlení navrhovaných opatření v oblasti prevence, připravenosti, reakce a kontroly.