Reakce městského tepelného stresu na vlny veder v Aténách (1960–2017)

V mnoha evropských městech se v létě zvyšuje tepelný stres. Nejzranitelnější jsou města ve východním Středomoří, jako jsou Atény.

Velká městská oblast Atén zaznamenala rostoucí trendy teploty vzduchu obecně a frekvence vln veder, zejména od poloviny 70. let. Roční počet dní s maximální teplotou vzduchu nad 35 °C se zvyšuje, stejně jako počet dní s extrémním tepelným stresem.

Tepelný stres je určen nejen teplotou vzduchu, ale i dalšími parametry, jako je rychlost větru, vlhkost a sluneční záření. Určují také, jak prožíváme horký den. Tyto parametry lze kombinovat do indexů tepelného namáhání. Tyto indexy tepelného stresu odrážejí tepelný komfort lépe než samotná teplota. Pro město Atény byly trendy 4 běžně používaných indexů tepelného stresu kvantifikovány za období 1960-2017 na hodinovém základě.

Výsledky ukazují, že populace Atén je vystavena významnému, rostoucímu riziku tepelného stresu od 60. let 20. století a v posledních dvou desetiletích se dále zvyšuje. Toto zvýšení se pohybuje od 0,3 %/desetiletí do 0,9 %/desetiletí v závislosti na indexu tepelného stresu a vyjadřuje se v dodatečném ročním čase, kdy jsou obyvatelé Atén vystaveni podmínkám extrémního tepelného stresu. Navzdory tomuto statisticky významnému trendu v průběhu celého sledovaného období byl v posledním desetiletí pozorován pokles.

Obyvatelstvo Atén je v posledních desetiletích vystaveno výrazně vyššímu tepelnému stresu ve srovnání s minulými, během nočních hodin, kdy by se lidské tělo mělo ochladit. Doba, po kterou jsou lidé vystaveni vysokému tepelnému stresu, se zvýšila rychleji v noci než ve dne.

Výskyt prvních tepelných stresových podmínek se posunul na začátek roku. Výskyt posledních tepelných stresových podmínek se posunul na pozdější část roku. V důsledku toho se doba vystavení teplu rozšířila.