Strategická zelená infrastruktura a obnova ekosystémů

Tuto zprávu vypracovalo Společné výzkumné středisko, Evropská agentura pro životní prostředí, Evropské tematické středisko pro městské, půdní a půdní systémy a GŘ pro životní prostředí. Byla zveřejněna v roce 2019. Jeho cílem je poskytnout metodické pokyny pro strategické navrhování dobře propojené, multifunkční a přeshraniční zelené infrastruktury s cílem podpořit strategické rozhodování a tvorbu politik. Jsou prezentovány přístupy k fyzickému a ekosystémovému mapování a příslušné případové studie osvědčených postupů, jakož i mezery ve znalostech, překážky a problémy týkající se shromažďování údajů a metodik.

Všechny případové studie obsažené ve zprávě poskytují informace o dostupných nástrojích pro fyzické mapování zelené infrastruktury a přístupech k mapování na základě ekosystémových služeb. Tři z předložených případových studií přímo souvisejí s přizpůsobením se změně klimatu:

• Chráněná síť vhodná pro přizpůsobení se změně klimatu: potřeba dynamické sítě odolné vůči změnám, pokud jde o zelenou infrastrukturu, a kde upřednostnit ochranná opatření. Tato případová studie zkoumá vhodnost lokalit sítě Natura 2000 pro španělský jalovec (Juniperusthurifera ) pro přizpůsobení se změně klimatu, např. zda je síť dostatečně propojenaa kde je třeba zlepšit propojení nebo vytvořit nové lokality.
• Rozrůstání měst a následná ztráta zelené infrastruktury na základě scénářů využívání půdy a politiky v oblasti změny klimatu pro nadcházející desetiletí. Tato případová studie posuzuje scénáře využití půdy a politiky v oblasti změny klimatu, pokud jde o jejich potenciál omezit rozrůstání měst. Jsou simulovány základní scénáře i hypotetické politické alternativy.
• Zelená infrastruktura pro prověřování z hlediska klimatického dopadu, případ Donostian-San Sebastian, Španělsko. V této případové studii byly identifikovány prioritní oblasti pro opatření týkající se povodní a tepelného stresu ve městě Donostia-San Sebastian. Vzhledem k tomu, že město chce zavést opatření proti dopadům změny klimatu (např. zvýšené množství silných bouří, záplavy řek, vlny veder), měly by výsledky sloužit jako vstupní informace pro plán města pro přizpůsobení se změně klimatu.