Přizpůsobení a odolnost odvětví dopravy

Změna klimatu ovlivňuje evropský dopravní systém mnoha způsoby a dopady se budou po celém světě lišit. To s sebou nese fyzické poškození dopravní infrastruktury, více nákladů na údržbu a více narušení dopravy. Pokud jde o globální logistiku, změna klimatu bude mít stále větší vliv na směrování, jakož i na to, kde mají společnosti své dopravní uzly.

Z této velké rozmanitosti dopadů vybrala platforma ToPDAd čtyři témata pro analýzu, která se řídila rozsáhlým přezkumem a konzultacemi se zúčastněnými stranami. U každého z témat posuzujeme účinnost různých možností přizpůsobení v rámci různých scénářů změny klimatu. Přizpůsobení v odvětví dopravy nezahrnuje pouze investice do infrastruktury, ale také poskytování informací a inovace. Posledně uvedené možnosti jsou obvykle levnější než změny infrastruktury, ale jsou užitečné jako přechodné nebo doplňkové adaptační kroky.

První strategií pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou ToPDAd zvažuje, je poskytování cestovních informací souvisejících s počasím. Na základě případové studie silných srážek a narušení cestování v Curychu ukazujeme, že cestovní informace mohou snížit náklady na extrémní události až o jednu třetinu tím, že pomáhají uživatelům vyhnout se přetížení prostřednictvím kombinace výběru jiných tras nebo změny plánování aktivit.

Druhá studie simuluje stoleté záplavy v Londýně za různých klimatických scénářů a s různou úrovní škod s cílem porovnat dvě možné adaptační strategie: zřízení fondu pro financování nápravy škod oproti investicím do protipovodňových systémů, jako jsou protipovodňové zábrany. Zjistili jsme, že fond urychlí nápravu škod, pokud je škoda omezená. V případě velkých škod je však systém protipovodňové ochrany nákladově efektivnější.

Třetí studie analyzuje, jaké je optimální načasování investic do odolnosti dopravní infrastruktury. Výsledky ukazují, že zejména infrastruktura s dlouhou životností, jako jsou mosty a železniční tratě, musí být odolná vůči změně klimatu již nyní.

Čtvrtá studie analyzuje, zda by ústup mořské ledové pokrývky v Arktidě mohl změnit severovýchodní průchod nebo takzvanou Severní mořskou cestu (NSR) na konkurenceschopnou trasu pro kontejnerovou přepravu z Evropy do Asie. Dospěli jsme k závěru, že do roku 2050 by NSR mohla převzít malý podíl kontejnerové dopravy se středně velkými kontejnerovými plavidly v kombinaci se Suezskou trasou. V souvislosti s touto cestou však existují významné obavy týkající se životního prostředí.