Pokud nebudeme jednat hned. Dopad změny klimatu na děti

Cílem této zprávy je vytvořit faktickou základnu o dětech a změně klimatu tím, že se zaměří na hlavní rizika související s klimatem; současné a budoucí vystavení dětí těmto rizikům; a politiky potřebné k ochraně dětí před těmito riziky. Zpráva má tři oddíly.
První část se zabývá hlavními riziky souvisejícími s klimatem a jejich potenciálními dopady na děti – jak by změna klimatu mohla ovlivnit zátěž způsobenou nemocemi dětí – a zkoumá kumulativní dopad opakujících se krizí na děti a rodiny.
Druhá část zkoumá, jak mohou být děti ovlivněny různými scénáři opatření - od běžných opatření až po ambiciózní opatření při řešení změny klimatu.
Závěrečný oddíl nastiňuje řadu obecných politických doporučení s cílem zabránit dalšímu globálnímu oteplování, snížit expozici dětí a zvýšit jejich odolnost vůči změně klimatu a environmentálním rizikům.
Autoři vycházeli ze série dětských demografických projekcí UNICEF Generation 2030 a snažili se odhadnout, kolik dětí žije v oblastech postižených změnou klimatu a kolik dětí bude žít v oblastech postižených změnou klimatu v budoucnu. Silné počasí, jako jsou sucha a povodně, se v jednotlivých zemích značně liší, což vyžaduje podrobnější informace o tom, kde děti v jednotlivých zemích žijí a jak jsou postiženy.
Pomocí údajů o hustotě zalidnění Geographic Information System (GIS) z nejlepších dostupných administrativních hranic a poskytnutých CIESIN a použitím podílu dětí na celkové populaci na nejvíce lokalizované dostupné úrovni (v některých případech se jednalo o národní údaje z rozdělení obyvatelstva OSN a v jiných to bylo na nižší než celostátní úrovni z programu ICF International / USAID DHS) byli autoři schopni vytvořit mapu dětské populace, která odhaduje počet dětí na každém čtverečním kilometru na Zemi.
S touto mapou jako základem pak autoři překryli mapy GIS, které odhadují povodňové a suché zóny poskytované WRI a několik dalších dopadů souvisejících s klimatem, aby odhadli počet dětí, které žijí v těchto zónách.