Index pobřežní zranitelnosti – CVI

Index zranitelnosti pobřeží (CVI) je jednou z nejčastěji používaných a jednoduchých metod hodnocení zranitelnosti pobřeží vůči vzestupu hladiny moří, zejména v důsledku eroze a/nebo zaplavení (Gornitz et al., 1991). První metodický krok pro výpočet původní formulace CVI se zabývá identifikací klíčových proměnných představujících významné hnací procesy ovlivňující zranitelnost pobřeží a vývoj pobřeží obecně. Obecně formulace CVI zahrnuje 6 nebo 7 proměnných; U.S. Geological Survey (USGS) se zabývala zejména těmito šesti proměnnými: geomorfologie, rychlost změny pobřeží, sklon pobřeží, relativní rychlost hladiny moře, střední významná výška vln, střední rozsah přílivu a odlivu. Druhý krok se zabývá kvantifikací identifikovaných klíčových proměnných. Ačkoli jsou pro tento krok k dispozici různé metodiky, kvantifikace je obecně založena na definici semikvantitativních skóre podle stupnice 1–5; 1 označuje nízký příspěvek konkrétní klíčové proměnné pro studovanou oblast nebo podoblasti ke zranitelnosti pobřeží, zatímco 5 označuje vysoký příspěvek. Poté (třetí krok) jsou klíčové proměnné agregovány do jediného indexu pomocí matematického vzorce. Ve čtvrtém kroku jsou pak hodnoty CVI klasifikovány do n různých skupin (obvykle 3 nebo 4) s použitím n-1 percentilů jako limitů. Ačkoli je původní formulace CVI široce používána, největším omezením je její neschopnost řešit socioekonomické aspekty (jako je například počet postižených osob, potenciálně poškozená infrastruktura a ekonomické náklady) v rámci hodnocení zranitelnosti pobřeží (Gornitz et al., 1993; Cooper a McLaughlin, 1998; ETC-ACC, 2010). K řešení tohoto hlavního omezení jsou k dispozici dva hlavní možné přístupy: i) používání původního indexu CVI ve spojení s jinými indexy, které mohou lépe reprezentovat složitost pobřežního systému, a to i ve vztahu k socioekonomickým aspektům; ii) změnit/rozšířit původní formulaci CVI rovněž s přihlédnutím k proměnným představujícím socioekonomické systémy. Tento druhý přístup vedl k vývoji různých lepších formulací, včetně těchto: Özyurt a kol. (2008) vyvinula CVI, aby konkrétně posoudila dopady vyvolané vzestupem hladiny moří. Index se stanoví začleněním pěti dílčích indexů, z nichž každý odpovídá konkrétnímu dopadu souvisejícímu se vzestupem hladiny moře; tj. pobřežní eroze, záplavy způsobené prudkými bouřemi, trvalé zaplavení, vniknutí slané vody do zdrojů podzemních vod a vniknutí slané vody do řek/ústí řek. Každý dílčí index se vypočítá prostřednictvím semikvantitativního posouzení parametrů fyzického i lidského vlivu. Autor tuto metodiku aplikoval na deltu Göksu v Turecku. Szlafsztein a Sterr (2007) formulovali kompozitní index zranitelnosti, který kombinuje řadu samostatných proměnných odrážejících přírodní a socioekonomické charakteristiky, které přispívají ke zranitelnosti pobřeží v důsledku přírodních nebezpečí. Autoři aplikovali index na brazilské pobřežní oblasti s ohledem na tyto přírodní parametry: délka pobřeží a sinusita, hustota pobřeží do obecních oblastí, pobřežní prvek (estuarin, pláž atd.), opatření na ochranu pobřeží, říční odvodnění, záplavové oblasti. Socioekonomické parametry spočívaly v: celkový počet obyvatel a celkový počet obyvatel postižených povodněmi, hustota obyvatelstva, nemístní obyvatelstvo (tj. narozené jinde, ale žijící v posuzovaných oblastech), chudoba, bohatství obcí. McLaughlin a Cooper (2010) vyvinuli multi-scale CVI, konkrétně zabývající se dopady eroze. Index zahrnuje tři dílčí indexy: i) dílčí index pobřežních charakteristik popisující odolnost a náchylnost pobřeží k erozi, ii) dílčí index pobřežních nátlakových faktorů charakterizující proměnné nátlaku přispívající k erozi vyvolané vlnami, iii) a socioekonomický dílčí index popisující potenciálně ohrožené cíle. Autoři index aplikovali zejména na vícestupňový systém, včetně: Severní Irsko (vnitrostátní měřítko), rada městského obvodu Coleraine (regionální měřítko) a Portrush east Strand (místní měřítko).