Archiv aktualit

Vzhledem k tomu, že přírodní požáry jsou stále větší, častější a ničivější, předkládá Evropská komise nový integrovaný přístup k řízení rizik přírodních požárů, který zahrnuje prevenci, připravenost, reakci a obnovu. Tento holistický přístup zvýší odolnost Evropy vůči rostoucí hrozbě přírodních požárů a zajistí silnější ochranu Evropanů a životního prostředí, jakož i její infrastruktury a kulturního dědictví.

Projekt REGILIENCE+ financovaný EU zveřejnil výsledky posouzení potřeb provádění adaptačních projektů, které provedlo 147 zúčastněných stran z 27 zemí. Tato zjištění poskytují jasný plán konkrétních výzev a požadavků, jimž čelí místní a regionální orgány, a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou projekty misí EU lépe přizpůsobit svá řešení na podporu regionální odolnosti vůči změně klimatu.

Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu konstatuje, že klima na Zemi je více nevyvážené než kdykoli v pozorované historii, neboť koncentrace skleníkových plynů vedou k pokračujícímu oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rozsáhlým změnám došlo během několika desetiletí, ale budou mít škodlivé důsledky po stovky – a potenciálně tisíce – let.

Evropská komise přijala nové pokyny, které mají členským státům pomoci přizpůsobit síť chráněných přírodních lokalit Natura 2000 rostoucím tlakům změny klimatu. Poskytuje doporučení ohledně praktických adaptačních opatření a rámce pro přizpůsobení se změně klimatu pro správce sítě Natura 2000, vnitrostátní orgány a zúčastněné strany odpovědné za ochranu nejcennějších přírodních stanovišť a druhů v Evropě.

Nová zpráva Haagského centra pro strategické studie ukazuje, že klimatická rizika, jako je teplo, sucho a přírodní požáry, neúměrně postihují jižní a jihovýchodní Evropu, zatímco záplavy mají stále větší dopad na střední a severní regiony. Tyto nerovnoměrné tlaky se promítají do prohlubujících se socioekonomických rozdílů, zejména v zemědělství, infrastruktuře, zdravotnictví a širší ekonomice. Přizpůsobení se změně klimatu však může riziko proměnit v odolnost.

V Lotyšsku byl spuštěn nový systém včasného varování s cílem řešit rostoucí riziko povodní v důsledku tání sněhu a silných srážek. Systém, který vychází z předchozí aplikace založené na senzorech, která funguje ve městě Jelgava, bude poskytovat varování obyvatelům a úřadům v regionu Zemgale, což je ploché území s hustou říční sítí. Získal finanční prostředky z projektu IMPETUS v rámci programu Horizont 2020 a byl výsledkem spolupráce Digitálního centra Jelgava, Plánovacího regionu Zemgale, Lotyšského geologického a meteorologického centra pro životní prostředí a Baltského environmentálního fóra.

Nejnovější upgrade vyhledávacího asistenta Climate-ADAPT přináší několik vylepšení navržených pro zlepšení výkonu, spolehlivosti a uživatelského zážitku. Mezi klíčové nové funkce patří schopnosti DeepResearch umožňující komplexnější reakce, vícekrokové uvažování a umělá inteligence pro kontrolu faktů, která nabízí větší stabilitu a důvěryhodnost.

Norská agentura pro životní prostředí společně s ředitelstvím pro děti, mládež a rodinné záležitosti zadala komplexní literární mapování vazeb mezi změnou klimatu a sociální nerovností. Ze zprávy, která bude podkladem pro nadcházející vnitrostátní posouzení zranitelnosti Norska v oblasti klimatu, vyplývá, že události související s klimatem mají tendenci prohlubovat stávající nerovnosti. Zpráva je napsána v norštině, ale obsahuje anglické shrnutí a klíčová zjištění.

Tato zpráva shrnuje výsledky projektu „Municipal Survey: Where Do Municipalities Stand in Adapting to Climate Change and How Do They Arrive at Multifunctional and Transformative Adaptation Solutions?“ (Průzkum obcí: Jak obce stojí v adaptaci na změnu klimatu a jak dosahují multifunkčních a transformativních adaptačních řešení?), poskytuje pokyny, jak posílit adaptaci obcí v Německu, a identifikuje budoucí potřeby výzkumu. Zpráva je v němčině, ale existuje rozsáhlé anglické shrnutí.

Správní rada EHP formálně schválila Moldavskou republiku jako spolupracující zemi EHP a Eionetu. To odráží užší spolupráci mezi EHP a Moldavskou republikou v oblasti ochrany životního prostředí, včetně přizpůsobení se změně klimatu. Climate-ADAPT bude postupně budovat pokrytí země v Climate-ADAPT zdrojů a služeb.

V rámci projektu LAND4CLIMATE financovaného EU byly zveřejněny dvě nové politické zprávy, které zdůrazňují, že rozšíření přírodě blízkých řešení na soukromé půdě vyžaduje budování dlouhodobé důvěry vlastníků půdy, zjednodušení správních a právních postupů, poskytnutí jasných ekonomických pobídek a posílení místní technické kapacity pro přechod od roztříštěných opatření k systematičtějšímu a účinnějšímu provádění.

Z nového briefingu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vyplývá, že díky cíleným investicím, silnější správě a lepšímu monitorování klimatických rizik a přizpůsobení se změně klimatu může Evropa přejít od reaktivního krizového řízení k proaktivní odolnosti – stabilizaci příjmů zemědělských podniků a zajištění dlouhodobé zemědělské produktivity.

Evropská agentura pro životní prostředí vyvíjí nový nástroj nazvaný Navigator, který přispěje k integrovanému rámci pro evropskou odolnost vůči změně klimatu a řízení rizik, který připravila Evropská komise. Navigátor, který je umístěn na platformě Climate-ADAPT, pomůže uživatelům v celé EU snadněji najít nástroje pro přizpůsobení se změně klimatu a získat k nim přístup. Vyplňte prosím náš krátký průzkum do 30. března 2026 a pomozte nám navrhnout navigátor, který bude vyhovovat vašim potřebám.

Katalog případových studií Climate-ADAPT byl obohacen o případovou studii celostátní správy lesních požárů z Portugalska. Ukazuje vytvoření portugalského integrovaného systému řízení požárů na venkově s cílem chránit lidi a majetek a zároveň podporovat rozvoj venkova. Doplňuje další vnitrostátní příklad ze Švédska, který se zabývá zvládáním/prevencí přírodních požárů v podmínkách změny klimatu v severní Evropě.

Vypracováním případové studie o inženýrských zásazích k zajištění nepřetržitého provozu silniční dopravy v oblastech postižených rostoucími intenzivními srážkami v důsledku změny klimatu pomohlo Ministerstvo pro klima a životní prostředí Polské republiky odstranit mezeru pro inspirativní příklady praktických adaptačních opatření v odvětví dopravy v katalogu případových studií Climate-ADAPT.

Analýzou devíti bouří, které zasáhly západní Středomoří počátkem roku 2026, mezinárodní tým výzkumníků zjistil, že hustě obydlená městská centra, zejména tam, kde se rozvoj cestovního ruchu rozšířil do záplavových území, stejně jako nízko položené, erodující pobřežní města, mají výrazně vyšší expozici silným dešťovým srážkám. Kombinace předběžného varování a rozhodné reakce pomohla omezit dopad na ohrožené komunity.

Setúbal, signatář Paktu starostů a primátorů od roku 2014, investoval do strukturální protipovodňové prevence. Dvojitý systém zadržování vody integrovaný do městského parku nyní prošel prvním skutečným zátěžovým testem za extrémních srážkových podmínek, což dokazuje jeho účinnost při významném zmírňování rizik katastrof.

Nová zpráva Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu s názvem „Posílení odolnosti vůči změně klimatu – doporučení pro účinný rámec politiky EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ stanoví, jak může EU posílit svůj přístup k přizpůsobování se změně klimatu s ohledem na eskalující a stále systematičtější klimatická rizika.

Referenční trajektorie oteplování pro přizpůsobení se změně klimatu (TRACC) je nyní zakotvena ve francouzském zákoníku o životním prostředí. Vyhláška přijatá dne 23. ledna 2026 vymezuje cíle trajektorie a podmínky pro její aktualizaci. Je doplněna příkazem, který specifikuje úrovně oteplování trajektorie a postupy pro zpřístupnění odpovídajících regionálních klimatických projekcí národní agenturou Met Météo-France.

Podle výsledků celoevropského průzkumu jsou Evropané velmi znepokojeni extrémním teplem a dalšími dopady změny klimatu, jako jsou lesní požáry. Zjistilo se, že mnoho občanů je také nedostatečně připraveno vypořádat se s rostoucí četností a rozsahem vln veder, záplav nebo nedostatku vody ve svých domovech. Zajištění dobrých životních podmínek a prosperity evropské společnosti v rychle se měnícím klimatu vyžaduje široké provádění opatření pro předcházení dopadům změny klimatu a přípravu na ně, cenovou dostupnost opatření na podporu odolnosti na úrovni domácností a spravedlivé rozdělení adaptačních opatření vedených orgány.

Praktické pokyny pro města nabízejí čtyři nové politické zprávy z projektu Ready4Heat spolufinancovaného EU. Zprávy převádějí místní piloty z Rakouska, Slovinska, Maďarska a Německa do jasných doporučení pro další obce.

Projekt Nástroje pro technickou podporu financovaný Evropskou komisí a koordinovaný slovenským ministerstvem životního prostředí přinesl klíčová zjištění na podporu aktualizace slovenské národní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu spolu se souvisejícími činnostmi v oblasti komunikace a budování kapacit. Všechny výstupy jsou k dispozici v angličtině na slovenské internetové platformě pro přizpůsobení se změně klimatu.

Švédská lesnická agentura (Skovstyrelsen) zveřejnila svůj druhý plán pro přizpůsobení se změně klimatu na období 2026–20230. Tento pětiletý plán zahrnuje opatření ke zvýšení dohledu a krizového řízení, zajištění lesů přizpůsobených dané lokalitě se sníženou citlivostí na bouřky a vysokou mírou variability a k zamezení rostoucího poškozování životního prostředí a dalších společenských hodnot v průběhu času. Zpráva je ve švédštině s anglickým shrnutím.

První evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA), zveřejněné v roce 2024, je důležitou součástí důkazní základny pro integrovaný rámec pro evropskou odolnost vůči změně klimatu a řízení rizik. Agentura EEA nyní zahájila práci na druhém vydání (EUCRA-2), které má být zveřejněno v roce 2028. EUCRA-2 posílí kvantitativní analýzu rizik, rozšíří oblast působnosti politiky, prohloubí poznatky o přizpůsobení a zvýší zapojení zúčastněných stran, a to i ze strany sítě Eionet. Nedávno bylo uzavřeno konsorcium na podporu realizace projektu EUCRA-2.

Nová studie zadaná Generálním ředitelstvím pro oblast klimatu (GŘ CLIMA) a financovaná v rámci programu Horizont Evropa dospěla k závěru, že EU, její členské státy a soukromý sektor musí do roku 2050 investovat přibližně 70 miliard EUR ročně do přizpůsobení se změně klimatu, aby se snížila expozice rostoucím klimatickým rizikům a zlepšila odolnost.