Archiv aktualit

Projekt NEVERMORE financovaný EU vyvinul soubor nástrojů IKT, který kombinuje vědu o klimatu, socioekonomické údaje a znalosti zúčastněných stran s cílem podpořit integrované posuzování změny klimatu. Soubor nástrojů s otevřeným přístupem obsahuje průzkumníka katalogů, nástroj pro případové studie, nástroj EU v celosvětovém měřítku a nástroj pro gamifikaci na podporu hodnocení scénářů, stanovení priorit politik a učení zúčastněných stran. Soubor nástrojů lze rovněž prozkoumat prostřednictvím specializovaného programu MOOC, který je k dispozici na internetových stránkách projektu.

V období od prosince 2025 do února 2026 vyzvala Evropská komise občany, podniky, veřejné orgány a další organizace, aby se zúčastnili veřejné konzultace o budoucím rámci, který určí, jak se Evropa na změnu klimatu připravuje a jak na ni reaguje. Výsledky konzultace byly nyní zveřejněny na internetových stránkách Komise (poznámka: přejděte dolů a stáhněte si výsledné dokumenty).

Při přípravě příštího německého posouzení klimatických rizik byly německé řetězce dopadu na klima aktualizovány a zefektivněny. Tyto řetězce dopadů tvoří klíčový metodický základ pro posouzení rizik a identifikují potenciální dopady na klima, ovlivňují faktory a vzájemné vztahy mezi dopady na klima. Zpráva obsahuje shrnutí vysvětlení v angličtině.

Síť centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS) ve spolupráci s francouzským předsednictvím skupiny G7 vypracovala zprávu analyzující makroekonomické a finanční dopady extrémních povětrnostních jevů, jejich přenosové kanály a mezinárodní přelévání. Zpráva obsahuje jak plné znění, tak vizuální shrnutí na vysoké úrovni.

Měnící se klimatické podmínky stále více ovlivňují celosvětovou zemědělskou produkci. Dlouhodobá sucha, změny vlhkosti půdy nebo častější a intenzivnější povodně vyvíjejí tlak na plodiny, zavlažovací systémy a postupy obhospodařování půdy. K měření toho, zda probíhá adaptace, vypracovala OECD 17 ukazatelů pro posouzení pokroku zemí v oblasti adaptace v zemědělské produkci, které mohou jak posoudit dosažený pokrok, tak určit zbývající potřeby a politické nedostatky v oblasti adaptace.

Podle Evropské zprávy o stavu klimatu, kterou sestavila služba programu Copernicus pro změnu klimatu (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO), zažilo v roce 2025 nejméně 95 % Evropy nadprůměrné roční teploty. Zpráva zdůrazňuje, že Evropa se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což z ní činí kontinent s rychlejším oteplováním. Článek obsahuje celou zprávu, stejně jako interaktivní prohlížeč.

Městská zeleň zvyšuje kvalitu života, zmírňuje vysoké teploty, tepelné ostrovy, hlukové znečištění a špatnou kvalitu ovzduší. Studie provedená Evropskou komisí ve spolupráci s Kodaňskou univerzitou však zjistila, že méně než 15 % evropské městské populace má plný přístup k zeleným plochám podle zásady ekologizace „3-30-300“. Zjištění také ukazují, že bohatší čtvrti mají výrazně vyšší úroveň stromového pokryvu a blízkost k přírodě než oblasti s nižšími příjmy.

Stockholmský mezinárodní vodohospodářský institut (SIWI) uvádí, že přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování závisí na tom, jak jsou vodní systémy řízeny. Tato politická zpráva stanoví pět prioritních posunů od roztříštěných přístupů k soudržnější a účinnější správě vodních zdrojů. Společně tyto posuny poskytují praktický rámec pro sladění toho, jak fungují vodohospodářské systémy, s tím, jak jsou organizovány politika, finance a provádění, s cílem posílit soudržnost, sladit investice a podpořit provádění ve velkém měřítku.

V posledních letech spálily lesní požáry v celé Evropě, ale pečlivé nasazení pasoucích se hospodářských zvířat do vysoce rizikových oblastí může snížit jejich zranitelnost vůči požárům, jak zjistily dva projekty programu LIFE. Přístup známý jako agrolesnictví umožňuje skotu, ovcím nebo kozám bloudit mezi stromy, kde jedí a šlapou vegetaci, která by mohla poskytnout palivo pro požár.

Téměř 8 tisíc požárů, k nimž došlo ve 25 z 27 členských států EU, vyústilo v 1 079 538 spálených hektarů. Jedná se o nejvyšší spálenou oblast v EU-27, jakou kdy EFFIS zaznamenal od roku 2006, což je téměř dvojnásobek průměru za období 2006–2024. Sezóna 2025 odráží jasný trend: dřívější začátek, častější a intenzivnější vlny veder a požáry dosahující vyšších zeměpisných šířek, než bylo historicky pozorováno.

Knihovna NbS, kterou vyvinul projekt LandShift and Metabolic Institute financovaný EU, je interaktivní platformou založenou na systematické identifikaci a kurátorství realizovaných případů NbS v celé Evropě. Každý případ je rozdělen do kategorií podle typu ekosystému, výzvy spojené s využíváním půdy a přístupu k řešení, což uživatelům umožňuje prozkoumat a porovnat možnosti přizpůsobené jejich specifickým potřebám.

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) podepsaly memorandum o porozumění s cílem posílit spolupráci při prosazování výzkumu rizik přírodních katastrof založeného na důkazech. Klíčové oblasti spolupráce budou zahrnovat zdokonalení metodik posuzování rizik a zlepšení shromažďování a analýzy údajů o ztrátách způsobených katastrofami.

Rašeliniště poskytuje nárazník proti silným dešťům, ukládá vodu pro období sucha a jsou přírodními klimatizátory vzduchu. Cílem nového podpůrného programu v Německu je zavodnit v příštích několika letech 90 000 hektarů půdy. Financování je určeno vlastníkům půdy, správcům půdy, vodohospodářským a půdním sdružením.

Na budování kapacit a kompetencí k posílení rakouských měst jako hnací síly odolnosti měst vůči změně klimatu je k dispozici celkem 11 milionů EUR financovaných rakouským spolkovým ministerstvem pro inovace, mobilitu a infrastrukturu (BMIMI). Výzva je otevřena do září 2026.

Významná mezinárodní studie analyzovala údaje o denní teplotě a úmrtnosti v Evropě a zjistila, že provádění plánů prevence tepla je spojeno se snížením nadměrných úmrtí způsobených extrémním teplem přibližně o 25 %. Dokazují, že systémy včasného varování, jasná komunikace a ochranná opatření pro ohrožené osoby jsou nejen osvědčenými postupy, ale i měřitelně účinnými nástroji veřejného zdraví v oteplujícím se světě.

Nový dokument vedený Deltares a Utrechtskou univerzitou odhaluje, že Evropa má mnohem více příležitostí k urychlení přizpůsobení se změně klimatu, než se obvykle uznává. Spíše než reagovat pouze v případě, že se klimatická rizika stanou naléhavými, studie ukazuje, jak může politická dynamika, veřejná podpora, dostupnost zdrojů, technologické inovace a/nebo cykly běžné údržby urychlit adaptační opatření.

Projekt KNOWING financovaný EU zveřejnil svůj modelový rámec pro interakci s rozšiřitelným dopadem, který zahrnuje dopravu, poptávku po energii a její nabídku, mikroklima, zdraví, využívání půdy a záplavy. Integrovaný přístup umožňuje zachytit meziodvětvové smyčky zpětné vazby, časová zpoždění a nezamýšlené vedlejší účinky intervencí v oblasti klimatu.

Vzhledem k tomu, že přírodní požáry jsou stále větší, častější a ničivější, předkládá Evropská komise nový integrovaný přístup k řízení rizik přírodních požárů, který zahrnuje prevenci, připravenost, reakci a obnovu. Tento holistický přístup zvýší odolnost Evropy vůči rostoucí hrozbě přírodních požárů a zajistí silnější ochranu Evropanů a životního prostředí, jakož i její infrastruktury a kulturního dědictví.

Na podporu provádění Programu severské spolupráce v oblasti životního prostředí a klimatu na období 2025–2027 vyzývá Severský program pro přizpůsobení se změně klimatu (NCAP) k podávání žádostí o granty na projekty severské spolupráce zaměřené na investice do přizpůsobení a potenciál snížit rizika, vytvářet hodnotu a být účinně financován nebo dopad změny klimatu na biologickou rozmanitost a potenciál zmírnit související rizika. Výzva k podávání přihlášek je otevřena od 8. dubna 2026 a končí dne 24. května 2026, 23:59 (SEČ).

Projekt REGILIENCE+ financovaný EU zveřejnil výsledky posouzení potřeb provádění adaptačních projektů, které provedlo 147 zúčastněných stran z 27 zemí. Tato zjištění poskytují jasný plán konkrétních výzev a požadavků, jimž čelí místní a regionální orgány, a nabízejí cenné poznatky o tom, jak mohou projekty misí EU lépe přizpůsobit svá řešení na podporu regionální odolnosti vůči změně klimatu.

Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu konstatuje, že klima na Zemi je více nevyvážené než kdykoli v pozorované historii, neboť koncentrace skleníkových plynů vedou k pokračujícímu oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rozsáhlým změnám došlo během několika desetiletí, ale budou mít škodlivé důsledky po stovky – a potenciálně tisíce – let.

Evropská komise přijala nové pokyny, které mají členským státům pomoci přizpůsobit síť chráněných přírodních lokalit Natura 2000 rostoucím tlakům změny klimatu. Poskytuje doporučení ohledně praktických adaptačních opatření a rámce pro přizpůsobení se změně klimatu pro správce sítě Natura 2000, vnitrostátní orgány a zúčastněné strany odpovědné za ochranu nejcennějších přírodních stanovišť a druhů v Evropě.

Polské ministerstvo pro klima a životní prostředí zahájilo práci na národní strategii pro přizpůsobení se změně klimatu spolu s akčním plánem pro přizpůsobení. Meziresortní pracovní skupina bude analyzovat potřeby konkrétních oblastí. Místní vlády, ministerstva, výzkumné ústavy, univerzity, nevládní organizace a podniky budou zapojeny do každé z 16 provincií.

Nová zpráva Haagského centra pro strategické studie ukazuje, že klimatická rizika, jako je teplo, sucho a přírodní požáry, neúměrně postihují jižní a jihovýchodní Evropu, zatímco záplavy mají stále větší dopad na střední a severní regiony. Tyto nerovnoměrné tlaky se promítají do prohlubujících se socioekonomických rozdílů, zejména v zemědělství, infrastruktuře, zdravotnictví a širší ekonomice. Přizpůsobení se změně klimatu však může riziko proměnit v odolnost.

V Lotyšsku byl spuštěn nový systém včasného varování s cílem řešit rostoucí riziko povodní v důsledku tání sněhu a silných srážek. Systém, který vychází z předchozí aplikace založené na senzorech, která funguje ve městě Jelgava, bude poskytovat varování obyvatelům a úřadům v regionu Zemgale, což je ploché území s hustou říční sítí. Získal finanční prostředky z projektu IMPETUS v rámci programu Horizont 2020 a byl výsledkem spolupráce Digitálního centra Jelgava, Plánovacího regionu Zemgale, Lotyšského geologického a meteorologického centra pro životní prostředí a Baltského environmentálního fóra.