CCTAME

Odhaduje se, že celosvětové historické emise z využívání půdy převyšují emise z fosilních paliv přibližně o 25 % a v současné době jsou považovány za druhý největší zdroj emisí skleníkových plynů. Zemědělství je v Evropě třetím největším odvětvím emisí skleníkových plynů, na něž připadá 9 % emisí EU-25. Hlavní myšlenkou, která vedla k projektu CCTAME, je vize zavedení koncepce „model politiky – fúze dat“, která by zaručila účinné a účelné zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví využívání půdy a maximalizovala přínosy koordinace politik s ostatními politikami EU. V roce 2008 nebylo odvětví využívání půdy v evropských modelech tvorby politiky v oblasti klimatu zastoupeno nebo bylo zastoupeno nedostatečně. Projekt CCTAME byl navržen tak, aby tuto mezeru zaplnil.

Projekt CCTAME posuzoval dopady zemědělství, klimatu, energetiky, lesnictví a dalších souvisejících politik využívání půdy s ohledem na výsledné zpětné vazby na klimatický systém v Evropské unii. Geograficky explicitní biofyzikální modely spolu s integrovaným seskupením ekonomických modelů využívání půdy byly spojeny s regionálním klimatickým modelem s cílem posoudit a určit strategie zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v evropském zemědělství a lesnictví.

Specifickými cíli CCTAME bylo:

• vybudovat silné rozhraní mezi vědou a politikou poskytováním včasných, relevantních a srozumitelných informací z nejmodernějších posouzení dopadů politik politické komunitě. Vědecko-technickým cílem bylo provést posouzení účinnosti současných a budoucích procesů přizpůsobení se a zmírňování změny ve využívání půdy.
• modelovat explicitní využívání půdy na úrovni postupů obhospodařování zemědělských podniků a lesů s přihlédnutím k nově vznikajícím technologickým změnám v odvětví využívání půdy a souvisejících odvětvích. Regionální klimatické modely byly spojeny s biofyzikálními ekosystémovými modely, které pro každou geografickou jednotku vytvořily širokou škálu výrobních možností. Nejmodernější ekonomické modely, které jsou zakotveny v teorii moderní ekonomie blahobytu, využily soubory geografických explicitních biofyzikálních výrobních možností k vytvoření globálně konzistentních místních strategií zmírňování a přizpůsobování se využívání půdy.

Integrace více politických procesů

CCTAME vytvořila integrovaný modelový klastr, který byl všemi členskými státy EU využíván pro tvorbu politik v oblasti zmírňování změny ve využívání půdy v rámci UNFCCC v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Celková strategie CCTAME byla přizpůsobena tak, aby sladila a dále rozvíjela stávající nástroje na podporu rozhodování v odvětví využívání půdy s cílem reagovat na požadavky procesu politiky v oblasti klimatu v Evropě a v rámci UNFCCC. Nástroje CCTAME byly informovány tvůrci politik, kteří se zajímali o provádění změn v postupech využívání půdy pro jednání v Evropě po Kjótu a režimy politiky UNFCCC v oblasti klimatu. Analyzované politiky zahrnovaly politiky zaměřené na zvýšení nebo zachování zásob uhlíku (vnitrostátní provádění pobídek stanovených Kjótským protokolem, například zvýšení využívání bioenergie (směrnice o elektřině z obnovitelných zdrojů a další), jakož i politiky zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4, N20) ze zemědělství. Ukázalo se, že modely typu „zdola nahoru“, jak jsou navrženy v rámci CCTAME, poskytují vynikající kvantitativní platformy na podporu koordinace politik v různých, ale propojených politických „odvětvích“. Hlavní koordinační funkcí modelového klastru CC-TAME bylo vytváření výzkumných nástrojů a metodik pro posuzování a hodnocení dopadů alternativních politik a odhad jejich souvisejících nákladů a přínosů politik.

Integrace modelů podle geografického a technologicky explicitního přístupu zdola nahoru

Prostřednictvím geograficky a technologicky explicitního přístupu zdola nahoru projekt CC-TAME integroval regionální klimatický model REMO (WP3000) s biofyzikálními modely řízení ekosystémů (WP 4000) a plnohodnotnými regionálními a vnitrostátními modely hospodářského odvětví (WP 5000). Tento mnohostranný přístup překlenuje geografické a časové měřítka a integruje všechna hlavní odvětví využívání půdy. Metodický přístup kombinoval explicitní modely růstu plodin/stromů fungující na měřítku pozemku, které mají dostatečné územní podrobnosti na nižší než celostátní úrovni k odhadu reakcí a možností přizpůsobení plodin a stromů. Tento přístup umožnil důsledné propojení s kontinentálním rozsahem, což zaručuje robustnost a konzistentnost při posuzování udržitelných a nákladově efektivních strategií a politik v oblasti zmírňování emisí skleníkových plynů a adaptivního řízení. CC-TAME použila velké množství modelů v různých měřítkách, které umožňují srovnání modelů, a proto byly modelové nejistoty posuzovány systematickým způsobem. Spolehlivá a důvěryhodná data a nástroje pro hodnocení byly vytvořeny s využitím velkých zdrojů.

Posouzení integrovaného politického scénáře

Data (WP2000) a analytické nástroje (WP3000, WP4000 a WP5000) CCTAME byly použity v WP6000 k posouzení široké škály scénářů environmentální, zemědělské, lesní a energetické politiky. Mezi konkrétní politiky, které byly analyzovány, patří politiky zaměřené na zvýšení nebo zachování zásob uhlíku, jakož i politiky zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4, N20) ze zemědělství. Důležitými politickými cíli, jimiž se zabýval výzkum CCTAME, je rovněž zvyšování biologické rozmanitosti a zlepšování/zachování půdy.

Politiky byly posuzovány jednotlivě a společně podle přísného protokolu modelové vazby, který byl vyvinut v CC-TAME a použit pro další studie dopadu politiky. Heterogenní vlastnosti, vícenásobné využití a fyzikální limity jsou důvody složitých dopadů politik využívání půdy. Integrace a vazba mezi a) biofyzikálním modelováním specifickým pro danou lokalitu, b) mikroekonomickým modelováním na úrovni zemědělských podniků a c) víceodvětvovým makroekonomickým modelováním umožnila ztělesnit jak heterogenní přírodní podmínky, tak úpravy trhu v globalizujícím se světě prostřednictvím GLOBIOM s mezinárodně propojenými trhy se zemědělskými produkty, lesními produkty a energií.

Hlavním výsledkem byla příprava operativní a jednotné metodiky pro provádění posouzení politik pro odvětví LULUCF, která jsou v souladu s požadavky na podávání zpráv podle UNFCCC.

Kromě práce na zmírňování změny klimatu v rámci CC-TAME projekt realizoval regionální klimatické scénáře a provedl plnohodnotnou analýzu zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně se zaměřením na vedlejší přínosy zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. CCTAME vyčlenila hotspoty zranitelnosti z hlediska geografie a typu ekosystému v rámci různých scénářů změny klimatu. Modelový klastr CCTAME byl použit k posouzení široké škály scénářů environmentální, zemědělské, lesní a energetické politiky. Jedním z výsledků bylo, že politiky zaměřené na zvýšení nebo zachování zásob uhlíku, jakož i politiky zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 ze zemědělství rovněž dosáhly vysokého skóre, pokud jde o přizpůsobení ekosystémů změně klimatu.

Nástroje a údaje vytvořené v rámci projektu byly použity k poskytnutí informací na referenční úrovni pro podávání zpráv podle UNFCCC. Scénáře CCTAME mimo jiné přispěly k hodnocení páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pomocí scénářů využívání půdy.

Kromě posouzení v evropském měřítku vyvinula CCTAME nástroje pro posuzování účinnosti procesů zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na úrovni postupů obhospodařování zemědělských a lesnických podniků, jakož i na odvětvové úrovni s přihlédnutím k nově vznikajícím technologickým změnám v odvětví využívání půdy a s ním souvisejících navazujících odvětvích. Tyto nástroje mají potenciál k využití širší komunitou uživatelů. Byla vyvinuta analýza extrémních jevů pomocí stochastických zemědělských modelů, založená na nejmodernějších metodologiích.

Projekt identifikoval přizpůsobení vyvolané politikami, zejména společnou zemědělskou politikou, strategií rozvoje venkova, strategií EU v oblasti lesnictví a akčním plánem pro lesnictví, a obecně politikami EU v oblasti změny klimatu“.

Modely AROPAj, CAPRI a FASOM mají dlouhou historii poskytování politického poradenství GŘ AGRI v otázkách sladění SZP, strategie rozvoje venkova a politik v oblasti klimatu. S podporou výzkumu CCTAME byly tyto modely použity k poskytování posouzení dopadů politik pro GŘENV/CLIMA. Výsledky výzkumu CC-TAME zahrnující nástroje GLOBIOM, EU-FASOM, CAPRI, AROPAj a GFM podpořily proces UNFCCC.

Konsorcium CCTAME bylo silně propojeno s „Evropským konsorciem pro modelování strategií v oblasti znečištění ovzduší a klimatu“ (EC4MACS) sponzorovaným GŘ ENV, které prostřednictvím modelu GEM-E3 zajistilo propojení s dalšími odvětvími (energetika (modely PRIMES, POLES), znečištění ovzduší (model RAINS/GAINS) a makroekonomika). Modely CCTAME (FASOM, CAPRI, BEWHERE, GFM, EPIC, DNDC) byly poskytnuty jako nejmodernější modely pro rozhodování o zmírňování a přizpůsobování v rámci zapojení na úrovni EU do jednání UNFCCC.