CCTAME Starý

Odhaduje se, že celosvětové historické emise z využívání půdy převyšují emise z fosilních paliv přibližně o 25 % a v současné době jsou považovány za druhý největší zdroj emisí skleníkových plynů. Zemědělství je v Evropě třetím největším odvětvím emisí skleníkových plynů, na něž připadá 9 % emisí EU-25. Hlavní myšlenkou, která vedla k projektu CC-TAME, je vize zavedení koncepce „model politiky – fúze dat“, která by zaručila účinné a účelné zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví využívání půdy a maximalizovala přínosy koordinace politik s ostatními politikami EU.

V roce 2008 nebylo odvětví využívání půdy v evropských modelech tvorby politiky v oblasti klimatu zastoupeno nebo bylo zastoupeno nedostatečně. Projekt CC-TAME byl navržen tak, aby tuto mezeru zaplnil.

Projekt CC-TAME posuzoval dopady zemědělství, klimatu, energetiky, lesnictví a dalších souvisejících politik využívání půdy s ohledem na výsledné zpětné vazby na klimatický systém v Evropské unii. Geograficky explicitní biofyzikální modely spolu s integrovaným seskupením ekonomických modelů využívání půdy byly spojeny s regionálním klimatickým modelem s cílem posoudit a určit strategie zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně v evropském zemědělství a lesnictví.

Specifickými cíli CC-TAME bylo:

• vybudovat silné rozhraní mezi vědou a politikou poskytováním včasných, relevantních a srozumitelných informací z nejmodernějších posouzení dopadů politik politické komunitě. Vědecko-technickým cílem bylo provést posouzení účinnosti současných a budoucích procesů přizpůsobení se a zmírňování změny ve využívání půdy.
• modelovat explicitní využívání půdy na úrovni postupů obhospodařování zemědělských podniků a lesů s přihlédnutím k nově vznikajícím technologickým změnám v odvětví využívání půdy a souvisejících odvětvích. Regionální klimatické modely byly spojeny s biofyzikálními ekosystémovými modely, které pro každou geografickou jednotku vytvořily širokou škálu výrobních možností. Nejmodernější ekonomické modely, které jsou zakotveny v teorii moderní ekonomie blahobytu, využily soubory geografických explicitních biofyzikálních výrobních možností k vytvoření globálně konzistentních místních strategií zmírňování a přizpůsobování se využívání půdy.

Integrace více politických procesů

CC-TAME vytvořila integrovaný modelový klastr, který byl všemi členskými státy EU využíván pro tvorbu politik v oblasti zmírňování změny ve využívání půdy v rámci UNFCCC v oblasti využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Celková strategie CC-TAME byla přizpůsobena tak, aby sladila a dále rozvíjela stávající nástroje na podporu rozhodování v odvětví využívání půdy s cílem reagovat na požadavky procesu politiky v oblasti klimatu v Evropě a v rámci UNFCCC. Nástroje CC-TAME byly informovány tvůrci politik, kteří se zajímali o provádění změn v postupech využívání půdy pro jednání v Evropě po Kjótu a režimy politiky UNFCCC v oblasti klimatu. Analyzované politiky zahrnovaly politiky zaměřené na zvýšení nebo zachování zásob uhlíku (vnitrostátní provádění pobídek stanovených Kjótským protokolem, například zvýšení využívání bioenergie (směrnice o elektřině z obnovitelných zdrojů a další), jakož i politiky zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4, N20) ze zemědělství. Ukázalo se, že modely typu „zdola nahoru“, jak jsou navrženy v rámci CC-TAME, poskytují vynikající kvantitativní platformy na podporu koordinace politik napříč různými, avšak propojenými politickými „odvětvími“. Hlavní koordinační funkcí modelového klastru CC-TAME bylo vytváření výzkumných nástrojů a metodik pro posuzování a hodnocení dopadů alternativních politik a odhad jejich souvisejících nákladů a přínosů politik.

Integrace modelů podle geografického a technologicky explicitního přístupu zdola nahoru

Prostřednictvím geograficky a technologicky explicitního přístupu zdola nahoru projekt CC-TAME integroval regionální klimatický model REMO (WP3000) s biofyzikálními modely řízení ekosystémů (WP 4000) a plnohodnotnými regionálními a vnitrostátními modely hospodářského odvětví (WP 5000). Tento mnohostranný přístup překlenuje geografické a časové měřítka a integruje všechna hlavní odvětví využívání půdy. Metodický přístup kombinoval explicitní modely růstu plodin/stromů fungující na měřítku pozemku, které mají dostatečné územní podrobnosti na nižší než celostátní úrovni k odhadu reakcí a možností přizpůsobení plodin a stromů. Tento přístup umožnil důsledné propojení s kontinentálním rozsahem, což zaručuje robustnost a konzistentnost při posuzování udržitelných a nákladově efektivních strategií a politik v oblasti zmírňování emisí skleníkových plynů a adaptivního řízení. CC-TAME použila velké množství modelů v různých měřítkách, které umožňují srovnání modelů, a proto byly modelové nejistoty posuzovány systematickým způsobem. Spolehlivá a důvěryhodná data a nástroje pro hodnocení byly vytvořeny s využitím velkých zdrojů.

Posouzení integrovaného politického scénáře

Data (WP2000) a analytické nástroje (WP3000, WP4000 a WP5000) CC-TAME byly použity v WP6000 k posouzení široké škály scénářů environmentální, zemědělské, lesní a energetické politiky. Mezi konkrétní politiky, které byly analyzovány, patří politiky zaměřené na zvýšení nebo zachování zásob uhlíku, jakož i politiky zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4, N20) ze zemědělství. Důležitými politickými cíli, jimiž se zabýval výzkum CC-TAME, je rovněž zvyšování biologické rozmanitosti a zlepšování/zachování půdy.

Politiky byly posuzovány jednotlivě a společně podle přísného protokolu modelové vazby, který byl vyvinut v CC-TAME a použit pro další studie dopadu politiky. Heterogenní vlastnosti, vícenásobné využití a fyzikální limity jsou důvody složitých dopadů politik využívání půdy. Integrace a vazba mezi a) biofyzikálním modelováním specifickým pro danou lokalitu, b) mikroekonomickým modelováním na úrovni zemědělských podniků a c) víceodvětvovým makroekonomickým modelováním umožnila ztělesnit jak heterogenní přírodní podmínky, tak úpravy trhu v globalizujícím se světě prostřednictvím GLOBIOM s mezinárodně propojenými trhy se zemědělskými produkty, lesními produkty a energií.

Hlavním výsledkem byla příprava operativní a jednotné metodiky pro provádění posouzení politik pro odvětví LULUCF, která jsou v souladu s požadavky na podávání zpráv podle UNFCCC.

Kromě práce na zmírňování změny klimatu v rámci CC-TAME projekt realizoval regionální klimatické scénáře a provedl plnohodnotnou analýzu zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně se zaměřením na vedlejší přínosy zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. CC-TAME vyčlenila hotspoty zranitelnosti z hlediska geografie a typu ekosystému v rámci různých scénářů změny klimatu. Modelový klastr CC-TAME byl použit k posouzení široké škály scénářů environmentální, zemědělské, lesní a energetické politiky. Jedním z výsledků bylo, že politiky zaměřené na zvýšení nebo zachování zásob uhlíku, jakož i politiky zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů jiných než CO2 ze zemědělství rovněž dosáhly vysokého skóre, pokud jde o přizpůsobení ekosystémů změně klimatu.

Nástroje a údaje vytvořené v rámci projektu byly použity k poskytnutí informací na referenční úrovni pro podávání zpráv podle UNFCCC. Scénáře CC-TAME mimo jiné přispěly k hodnocení páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se scénáři využívání půdy.