IMPACT2C

Politické diskuse o evropském cíli omezit globální oteplování na 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí vyžadují, aby diskuse vycházely z nejlepších dostupných vědeckých poznatků o předpokládaných dopadech. Klíčovou obavou pro tvůrce politik je navíc rozdíl a možné přínosy plynoucí z udržení oteplování pod hranicí 2 stupňů. Tyto informace mohou sloužit jako hlavní motivace v celosvětových jednáních a opatřeních týkajících se emisí uhlíku. V této souvislosti IMPACT2C uplatňoval modelový přístup s více klimatickými podmínkami a více dopady, který by poskytl spolehlivé informace o změně klimatu a dopadech v Evropě a klíčových mimoevropských kritických místech zranitelnosti ve světech o teplotě +1,5, +2 a +3 stupně Celsia.

Obecnými cíli platformy IMPACT2C bylo:

• kvantifikovat předpokládané změny klimatu v Evropě a klíčových mimoevropských zranitelných regionech ve světě s teplotou +2 °C s využitím řady různých globálních a regionálních klimatických modelů;
• kvantifikovat předpokládané dopady v řadě různých hospodářských odvětví ve světě s teplotou +2 °C;
• Kvantifikovat předpokládané dopady ve světě o teplotě +2 °C z meziodvětvového hlediska, např. u zvláště zranitelných oblastí, které jsou vystaveny vícenásobným dopadům, u nichž mohou nastat kumulativní účinky (např. v oblasti Středomoří), a ve vztahu k průřezovým tématům (např. města a zastavěné prostředí).

Platforma IMPACT2C využila řadu modelů v rámci multidisciplinárního mezinárodního týmu odborníků a posoudila dopady v řadě různých hospodářských odvětví, včetně vody, energetiky, infrastruktury, pobřeží, cestovního ruchu, lesnictví, zemědělství, ekosystémových služeb a interakcí mezi zdravím a kvalitou ovzduší a klimatem.

IMPACT2C zavedl klíčové inovace, konkrétně:

• Harmonizované socioekonomické scénáře s cílem zajistit, aby individuální i meziodvětvová posouzení byla sladěna se scénáři 2 °C (a 1,5 °C a 3 °C) jak pro dopady, tak pro přizpůsobení, např. ve vztahu k tlakům na využívání půdy mezi zemědělstvím a lesnictvím.
• Hlavním tématem byla nejistota a sledovala metodický rámec, který jednotně integroval nejistoty v rámci jednotlivých odvětví i napříč nimi. Tím byla zlepšena analýza adaptačních reakcí za nejistoty.
• Pro doplnění odvětvových analýz byla přijata meziodvětvová perspektiva. Pro zvláště zranitelné oblasti byla vypracována řada případových studií, které měly četné dopady, přičemž důraz byl kladen na meziodvětvové interakce a průřezová témata (města). Projekt rovněž posuzoval dopady změny klimatu v některých nejzranitelnějších regionech světa: Bangladéš, Afrika (povodí Nilu a Nigeru) a Maledivy. Kromě toho se projekt snažil sdělovat výsledky projektu tvůrcům politik vypracováním řady stručných informací o politikách, které shrnovaly klíčové výsledky a politické důsledky.

Výsledky analýz provedených v rámci projektu IMPACT2C jsou podrobně popsány v uživatelsky vstřícném interaktivním internetovém atlasu IMPACT2C. Ukazuje dopady globálního oteplování o 2 °C na různá evropská odvětví a některé klíčové zranitelné regiony mimo Evropu.

Hlavní výsledky projektu jsou dále zohledněny v několika politických sděleních, která zahrnují:

Stručný popis politiky č. 1: Analýza prvních výsledků klimatického modelování IMPACT2C. Tento politický dokument shrnuje počáteční zjištění projektu a uvádí klíčové poznatky z analýzy klimatického modelování.

Stručná zpráva o politikách č. 2: Výsledky modelováníIMPACT2C: změna klimatu a vzestup hladiny moří z podnebí o teplotě 2 °C. Tento politický dokument shrnuje podrobné výsledky regionálního klimatického modelování pro Evropu.

Stručná zpráva o politikách č. 3: Výsledky modelování IMPACT2C pro klima o teplotě 2 °C pro klíčové globální zranitelné regiony. Tento politický dokument shrnuje zjištění o dopadech 2 °C na klíčová globální ohniska zranitelnosti a zaměřuje se na Maledivy, Bangladéš a Niger a povodí horního modrého Nilu v Africe.

Mezi klíčové výsledky analýz provedených v rámci IMPACT2C pro budoucí svět o teplotě +2 °C patří:

• Ve většině regionů Evropy překročí předpokládané oteplení povrchu globální průměr o 2 °C;
• Projekce ročních průměrných změn srážek naznačují vlhčí podmínky v severní Evropě a sušší podmínky v jižní Evropě;
• Očekává se celoevropský nárůst četnosti extrémních jevů;
• Předpokládá se, že vlny veder se zdvojnásobí, zatímco extrémní srážky mají tendenci být intenzivnější;
• Prostorové a odvětvové rozložení dopadů je v Evropě složité, přičemž některé oblasti a odvětví mohou mít prospěch, zatímco jiné mohou trpět negativními dopady;
• Pokud jde o hlavní letní cestovní ruch, v oblastech střední a severní Evropy může dojít ke zvýšení jejich atraktivity, zatímco v některých oblastech Středomoří, zejména ve Španělsku, Itálii a Řecku, může dojít k oteplování, které je pošle nad optimální úroveň pohodlí pro cestovní ruch;
• Pokud jde o poptávku po zimním cestovním ruchu, analýza ukazuje, že je ohroženo až 10 milionů přenocování, přičemž Itálie a Rakousko jsou tomuto dopadu vystaveny nejvíce;
• V odvětví energetiky vykazují změny potenciálu větrné energie a solárního fotovoltaického potenciálu ve světě o teplotě +2 °C ve většině částí Evropy jen malou nebo žádnou změnu. Větší změny se předpokládají v souvislosti se změnami hrubého potenciálu vodní energie, přičemž oblasti v severní Evropě se zvýší až o 20 %, zatímco oblasti v jižní Evropě mohou zaznamenat snížení až o 20 %;
• Ve zdravotnictví se ukazuje, že změny ozonu a částic ve dvoustupňovém světě jsou malé, přičemž politika v oblasti znečištění ovzduší má na změny těchto znečišťujících látek významnější vliv;
• Očekává se, že úmrtnost způsobená teplem v Evropě vzroste v průměru přibližně o 23 000 dalších úmrtí souvisejících s teplem. Zeměmi, které jsou těmto dopadům obzvláště vystaveny, jsou Řecko, Španělsko, Kypr, Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko;
• V odvětví zemědělství se předpokládá celková ztráta kalorického výnosu plodin krmených deštěm ve výši přibližně 1,6 %, přičemž silné negativní dopady se koncentrují v západní a jižní Evropě;
• Předpokládá se, že v odvětví lesnictví vzrostou změny v produktivitě v celé Evropě o 10 až 20 %;
• V odvětví vodního hospodářství se předpokládá, že v některých částech střední a jižní Evropy se výrazně zvýší extrémní povodňové rozsahy, zatímco v severní Evropě se očekává, že změny v extrémních povodních se sníží. Na druhé straně se předpokládá, že sucha způsobená prouděním se v jižní Evropě stanou intenzivnějšími, zatímco v některých částech Skandinávie a východní Evropy se sucha způsobená prouděním mohou stát méně intenzivními;
• V pobřežních oblastech se předpokládá, že povodně spojené se zvyšováním hladiny moří ve Spojeném království, Nizozemsku, Belgii a Francii vzrostou o 50 milionů EUR ročně;
• Prognózy změn průměrné povrchové teploty pro západní a východní Afriku ukazují, že předpokládané oteplování je větší než globální průměr +2 °C;
• Prognózy změn ročních srážek v západní Africe naznačují mírný nárůst, zatímco ve východní Africe se nepředpokládá žádný jasný trend.