Zranitelnost Evropy vůči dopadům podmíněnosti, k nimž dochází mimo Evropu

Mezinárodní obchod, cestování, telekomunikace a další aspekty globalizace zvyšují pravděpodobnost, že dopady změny klimatu budou mít důsledky i mimo regiony nebo národy, v nichž k nim dochází. Tyto důsledky se označují jako „přeshraniční účinky“ změny klimatu nebo jako „nepřímé účinky“, „přeshraniční účinky“ nebo „přelévací účinky“. Tyto účinky mohou významně ovlivnit celkové riziko změny klimatu pro regiony, odvětví a lidi. Proto by měly být zváženy při vytváření a provádění adaptačních politik. Přeshraniční účinky mohou být vyvolány jedinou extrémní klimatickou událostí, která může vyvolat řetězec reakcí prostřednictvím cest dopadu, například dočasným narušením globálních dodavatelských řetězců v důsledku poškozené dopravní infrastruktury nebo v důsledku delších období extrémních povětrnostních podmínek nebo postupné změny klimatu.

Kapitola 6.4 zprávy EEA Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2016 (Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016) analyzuje přeshraniční dopady způsobené dopady změny klimatu, k nimž dochází mimo Evropu a které mají nepřímé kaskádové účinky na evropské území. Na základě dostupné literatury identifikuje šest hlavních cest: i) obchod se zemědělskými komoditami, ii) obchod s nezemědělskými komoditami, iii) infrastruktura a doprava, iv) geopolitika a bezpečnostní rizika, v) migrace lidí a vi) financování (viz obrázek 1).

Obrázek 1. Šest hlavních způsobů nepřímého dopadu na Evropu (EEA, 2017).

Zdroj: EHP.
Poznámka: dráhy dopadu byly na mapě umístěny libovolně; šipky proto neuvádějí žádný převažující zeměpisný směr, z něhož by tyto dopady mohly ovlivnit Evropu (zpráva EEA „Climate change, impacts and vulnerability in Europe 2016“ (Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016).

Jak je uvedeno v kapitole 6.4 zprávy agentury EEA, nejsilnějším důkazem citlivosti Evropy na přeshraniční dopady jsou hospodářské dopady způsobené výkyvy světových cen způsobenými změnou klimatu; narušení dopravních sítí, jako jsou přístavy; a změny v arktickém prostředí, jako jsou nové námořní trasy.

Středomořský region Evropy byl označen za nejzranitelnější vůči otřesům v toku zemědělských komodit, a to z důvodu vysoké závislosti na dovozu ze zemí mimo Evropu. Nedávné klimatické extrémy mimo Evropu již měly na Evropu negativní dopad. Například ruská vlna veder v roce 2010 zničila přibližně 30 % ruské sklizně obilí a přispěla ke zvýšení světových cen pšenice o 60–80 %. Celosvětová rýžová krize v roce 2008, během níž se cena rýže na světovém trhu během několika měsíců zvýšila čtyřnásobně, byla částečně způsobena dlouhým suchem v Austrálii, mimo jiné.

Nízkopříjmové skupiny obyvatelstva ve všech částech Evropy budou pravděpodobně neúměrně více postiženy kolísáním cen potravin.

Očekává se, že malé, otevřené a vysoce rozvinuté evropské ekonomiky budou zranitelné především vůči otřesům v toku nezemědělských komodit. Příkladem takových nepřímých účinků je nedostatek pevných disků a související nárůst cen způsobený závažnými povodněmi v Thajsku v roce 2011 a pokles vývozu uhlí a nárůst cen na světovém trhu způsobený extrémními povodněmi ve východní Austrálii v letech 2010/11.

Dopady změny klimatu a extrémních jevů na dopravní infrastrukturu mimo Evropu (např. silnice, potrubí, železnice, mosty, přístavy, letiště a tunely) mohou mít vedlejší účinky i v Evropě. Například hurikán Katrina v roce 2005 zničil velkou část přístavu New Orleans ve Spojených státech, což způsobilo dočasný nedostatek globálních dodávek ropy a dočasné zvýšení globální ceny ropy.

Změna klimatu v severní Africe a na Blízkém východě může zvýšit geostrategická rizika pro Evropu. Nedávné studie naznačují, že teploty v některých z těchto oblastí překročí prahovou hodnotu lidské přizpůsobivosti ke konci 21. století. Zvyšování hladiny moří navíc stále více ohrožuje zalidněné pobřežní oblasti, jako je delta Nilu, kde je soustředěna velká část egyptského obyvatelstva a zemědělské půdy. Bezprecedentní klimatické podmínky v kombinaci se sociálně-ekonomickými a politickými faktory mohou dále zvýšit regionální nestabilitu. Toto zvýšení pak může vést k podstatnému nárůstu uprchlických a migračních toků do Evropy s možnými politickými a bezpečnostními dopady.

Finanční cesta se týká těch dopadů změny klimatu, které mohou narušit tok veřejného a soukromého kapitálu, jako jsou zámořské investice, remitence od migrujících pracovníků nebo mezinárodní pojištění, s dopady na finanční toky v různých zemích. Například značná část nákladů na pojištění z hurikánu Katrina v roce 2005 klesla na londýnských akciových trzích. Předpokládaný nárůst výskytu a intenzity extrémních povětrnostních jevů v mnoha částech světa zpochybní systémy pojištění, určí zvýšení pojistného a snížení pojistného krytí, ale také poskytne evropským pojišťovnám nové příležitosti k investicím v rozvojovém světě.

Podle několika studií se očekává, že zranitelnost Evropy vůči přeshraničním dopadům změny klimatu se v nadcházejících desetiletích zvýší, ale kvantitativní prognózy dosud nejsou k dispozici.