Diverzifikace produktů a systémů rybolovu a akvakultury

Diverzifikací rybolovu a akvakultury se rozumí podstatná změna v produkční činnosti, která reaguje na změny v dostupnosti rybích populací (pro rybolov) a/nebo na změny environmentálního stavu mořského systému způsobené klimatickými a jinými výzvami. Strategie diverzifikace zahrnují přechod k alternativním druhům nebo – v případě akvakultury – k novým genetickým kmenům, jakož i k postupům řízení, které jsou vhodnější pro změněné podmínky. Proces přizpůsobení může rovněž zahrnovat iniciativy diverzifikace podnikání (dočasné nebo trvalé) mimo odvětví, rozvoj nových činností souvisejících s rybolovem (např. ekoturistika s rybářskými plavidly), které mohou hospodářským subjektům poskytnout doplňkové zdroje příjmů. Diverzifikace je proces prováděný jednotlivými místními výrobci nebo lépe sítěmi a sdruženími výrobců, kteří mají větší obchodní kapacitu a těží z meziodvětvové spolupráce s dalšími souvisejícími podniky (např. trhem, cestovním ruchem) a z podpory veřejných orgánů.

Pokud jde o rybolov, opatření zahrnují přizpůsobení lovných zařízení (nová udržitelná lovná zařízení nebo flexibilní zařízení schopná lovit různé druhy, lépe přizpůsobená změněným podmínkám v různých prostředích) a přizpůsobení plavidel, která mohou lovit rybí zdroje na různých místech, čímž se zvyšuje mobilita rybářů v důsledku změn v rozložení rybích populací a měnících se podmínek v oceánech.

Pokud jde o akvakulturu, změny v kultivovaných druzích a/nebo různých genetických kmenech mohou přispět ke snížení zranitelnosti odvětví vůči změně klimatu a k přechodu na organismy odolnější vůči změně klimatu, které se za změněných podmínek lépe rozvíjejí. Například solné vniknutí a bouřkové výkyvy upřednostní chov brakické vody a euryhalinních druhů, zatímco vysoké teploty vody a zákal by mohly upřednostňovat druhy, které tolerují nízké hladiny rozpuštěného kyslíku. Stále více se prosazují další změny v postupech akvakultury s cílem zlepšit environmentální výkonnost, produktivitu a ziskovost produkce akvakultury, což vede k pozitivním účinkům na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a to i v případech, kdy změna klimatu není výslovně zahrnuta mezi hlavní faktory. Příkladem jsou recirkulační systémy akvakultury, integrovaná multitrofická akvakultura a akvakultura na moři, které poskytují další příležitosti pro využívání nových druhů nebo kmenů v akvakultuře. Vymezení zón a umístění akvakultury na základě rizik, včetně rizik vyplývajících z proměnlivosti a změny klimatu, může podpořit diverzifikaci vždy, když se zkoumají nové oblasti produkce, a zabránit hospodářským ztrátám v důsledku rozhodnutí, která řádně nezohledňují všechny obavy a rizika. Diverzifikace akvakultury byla předmětem technického semináře FAO, který se konal v červnu 2016 v Římě a zdůraznil její úlohu při zajišťování odolnosti vůči měnícímu se klimatu a dalším vnějším faktorům a přidávání hospodářského, sociálního a ekologického pojištění do systémů akvakultury.

Je velmi důležité, aby diverzifikační opatření nezvyšovala intenzitu rybolovu a byla v souladu s cíli stanovenými společnou rybářskou politikou, která usiluje o udržitelný rybolov, jakož i zachování rybích populací a mořských zdrojů. Diverzifikace odchycených nebo pěstovaných druhů by se v každém případě měla řídit vědecky podloženými posouzeními týkajícími se zdraví ekosystémů, biologické bezpečnosti a ochrany, jakož i komplexními hospodářskými a sociálními studiemi. Diverzifikace produktů a systémů navíc nesmí ve střednědobém horizontu vést k větší zranitelnosti tohoto odvětví, aby bylo v krátkodobém horizontu dosaženo přínosů. Neudržitelné postupy, jako je rybolov za hranicemi udržitelnosti nebo v nových lokalitách bez záruk udržitelnosti nebo bez udržitelných lovných zařízení, jsou příklady nepřizpůsobivých reakcí na výzvy, které představují změny klimatu a další změny, s dlouhodobými škodlivými důsledky pro populace a mořské ekosystémy.

Diverzifikace produktů akvakultury a rybolovu rovněž znamená diverzifikaci trhů, které by se měly přizpůsobit výzvám a příležitostem, jež přináší změna klimatu. V této souvislosti zahrnují opatření zaměřená na zvýšení vnímání produktů rybolovu se značkou udržitelnosti ze strany spotřebitelů a na změnu jejich chování. Měla by být podporována poptávka spotřebitelů po alternativních druzích a prodej úlovků nově se objevujících druhů, jak vyplývá rovněž z případových studií vypracovaných v rámci programu ClimeFish financovaného z programu Horizont 2020 (např. rybolov v Jaderském moři, rybolov západně od Skotska).

Přechod od rybolovu k udržitelné akvakultuře, přechod od mořské k vnitrozemské produkci a rozvoj doplňkových hospodářských činností k rybolovu a akvakultuře (např. iniciativy související s cestovním ruchem využívající rybářská plavidla) jsou dalšími příklady diverzifikace mimo odvětví, zmírnění tlaku na rybí populace a vytvoření nových obchodních příležitostí závislých na méně zranitelných zdrojích. V tomto ohledu uvádějí výsledky projektu Muses financovaného z programu Horizont 2020, jehož cílem bylo prozkoumat možnosti vícenásobného použití v evropských mořích, několik příkladů diverzifikace rybolovu směrem k činnostem souvisejícím s ekoturistikou, které přispívají ke snížení rybolovného tlaku, podporují udržitelné rybolovné postupy a poskytují rybářům doplňkové zdroje příjmů.