All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesPopis
Diverzifikací rybolovu a akvakultury se rozumí podstatná změna v produkční činnosti, která reaguje na změny v dostupnosti rybích populací (pro rybolov) a/nebo na změny environmentálního stavu mořského systému způsobené klimatickými a jinými výzvami. Strategie diverzifikace zahrnují přechod k alternativním druhům nebo – v případě akvakultury – k novým genetickým kmenům, jakož i k postupům řízení, které jsou vhodnější pro změněné podmínky. Proces přizpůsobení může rovněž zahrnovat iniciativy diverzifikace podnikání (dočasné nebo trvalé) mimo odvětví, rozvoj nových činností souvisejících s rybolovem (např. ekoturistika s rybářskými plavidly), které mohou hospodářským subjektům poskytnout doplňkové zdroje příjmů. Diverzifikace je proces prováděný jednotlivými místními výrobci nebo lépe sítěmi a sdruženími výrobců, kteří mají větší obchodní kapacitu a těží z meziodvětvové spolupráce s dalšími souvisejícími podniky (např. trhem, cestovním ruchem) a z podpory veřejných orgánů.
Pokud jde o rybolov, opatření zahrnují přizpůsobení lovných zařízení (nová udržitelná lovná zařízení nebo flexibilní zařízení schopná lovit různé druhy, lépe přizpůsobená změněným podmínkám v různých prostředích) a přizpůsobení plavidel, která mohou lovit rybí zdroje na různých místech, čímž se zvyšuje mobilita rybářů v důsledku změn v rozložení rybích populací a měnících se podmínek v oceánech.
Pokud jde o akvakulturu, změny v kultivovaných druzích a/nebo různých genetických kmenech mohou přispět ke snížení zranitelnosti odvětví vůči změně klimatu a k přechodu na organismy odolnější vůči změně klimatu, které se za změněných podmínek lépe rozvíjejí. Například solné vniknutí a bouřkové výkyvy upřednostní chov brakické vody a euryhalinních druhů, zatímco vysoké teploty vody a zákal by mohly upřednostňovat druhy, které tolerují nízké hladiny rozpuštěného kyslíku. Stále více se prosazují další změny v postupech akvakultury s cílem zlepšit environmentální výkonnost, produktivitu a ziskovost produkce akvakultury, což vede k pozitivním účinkům na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a to i v případech, kdy změna klimatu není výslovně zahrnuta mezi hlavní faktory. Příkladem jsou recirkulační systémy akvakultury, integrovaná multitrofická akvakultura a akvakultura na moři, které poskytují další příležitosti pro využívání nových druhů nebo kmenů v akvakultuře. Vymezení zón a umístění akvakultury na základě rizik, včetně rizik vyplývajících z proměnlivosti a změny klimatu, může podpořit diverzifikaci vždy, když se zkoumají nové oblasti produkce, a zabránit hospodářským ztrátám v důsledku rozhodnutí, která řádně nezohledňují všechny obavy a rizika. Diverzifikace akvakultury byla předmětem technického semináře FAO, který se konal v červnu 2016 v Římě a zdůraznil její úlohu při zajišťování odolnosti vůči měnícímu se klimatu a dalším vnějším faktorům a přidávání hospodářského, sociálního a ekologického pojištění do systémů akvakultury.
Je velmi důležité, aby diverzifikační opatření nezvyšovala intenzitu rybolovu a byla v souladu s cíli stanovenými společnou rybářskou politikou, která usiluje o udržitelný rybolov, jakož i zachování rybích populací a mořských zdrojů. Diverzifikace odchycených nebo pěstovaných druhů by se v každém případě měla řídit vědecky podloženými posouzeními týkajícími se zdraví ekosystémů, biologické bezpečnosti a ochrany, jakož i komplexními hospodářskými a sociálními studiemi. Diverzifikace produktů a systémů navíc nesmí ve střednědobém horizontu vést k větší zranitelnosti tohoto odvětví, aby bylo v krátkodobém horizontu dosaženo přínosů. Neudržitelné postupy, jako je rybolov za hranicemi udržitelnosti nebo v nových lokalitách bez záruk udržitelnosti nebo bez udržitelných lovných zařízení, jsou příklady nepřizpůsobivých reakcí na výzvy, které představují změny klimatu a další změny, s dlouhodobými škodlivými důsledky pro populace a mořské ekosystémy.
Diverzifikace produktů akvakultury a rybolovu rovněž znamená diverzifikaci trhů, které by se měly přizpůsobit výzvám a příležitostem, jež přináší změna klimatu. V této souvislosti zahrnují opatření zaměřená na zvýšení vnímání produktů rybolovu se značkou udržitelnosti ze strany spotřebitelů a na změnu jejich chování. Měla by být podporována poptávka spotřebitelů po alternativních druzích a prodej úlovků nově se objevujících druhů, jak vyplývá rovněž z případových studií vypracovaných v rámci programu ClimeFish financovaného z programu Horizont 2020 (např. rybolov v Jaderském moři, rybolov západně od Skotska).
Přechod od rybolovu k udržitelné akvakultuře, přechod od mořské k vnitrozemské produkci a rozvoj doplňkových hospodářských činností k rybolovu a akvakultuře (např. iniciativy související s cestovním ruchem využívající rybářská plavidla) jsou dalšími příklady diverzifikace mimo odvětví, zmírnění tlaku na rybí populace a vytvoření nových obchodních příležitostí závislých na méně zranitelných zdrojích. V tomto ohledu uvádějí výsledky projektu Muses financovaného z programu Horizont 2020, jehož cílem bylo prozkoumat možnosti vícenásobného použití v evropských mořích, několik příkladů diverzifikace rybolovu směrem k činnostem souvisejícím s ekoturistikou, které přispívají ke snížení rybolovného tlaku, podporují udržitelné rybolovné postupy a poskytují rybářům doplňkové zdroje příjmů.
Další podrobnosti
Referenční informace
Podrobnosti o adaptaci
kategorie IPCC
Institucionální: Vládní politiky a programy, Sociální: BehaviorálníÚčast zúčastněných stran
Rybáři a provozovatelé akvakultury, zejména seskupení v družstevních sdruženích, jsou hlavními aktéry diverzifikace, kteří mohou rovněž těžit z jiných obchodních činností (zpracovatelský průmysl, marketingové organizace) a ze sdružení spotřebitelů za účelem dosažení vzájemně dohodnutých cílů. Významnou úlohu mohou hrát veřejné orgány, jako jsou osoby s rozhodovací pravomocí a regulační orgány, které na místní úrovni provádějí evropské a vnitrostátní politiky a uvolňují licence na nové činnosti, což umožňuje a flexibilizuje proces diverzifikace.
Úspěch a limitující faktory
Přijetí lovných zařízení a plavidel přizpůsobených pro lov různých druhů a/nebo v různých stanovištích může vyžadovat větší plavidla pro delší výjezdy a významné investice do vývoje lovných zařízení. Delší cestování a delší doba strávená na moři rovněž znamenají vyšší náklady na palivo a mzdy posádek a zvýšené vystavení rizikům. V této souvislosti by veškeré nové postupy měly být rozvíjeny s přihlédnutím k zásadám udržitelnosti stanoveným ve společné rybářské politice a neměly by vést k nadměrnému využívání rybích populací.
Přístup ke kapitálu a nákladům na nová plavidla je zásadním problémem, zejména pro menší podniky, zatímco vysoce specializovaná plavidla, jako jsou vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla, dokonce ani nemohou změnit lovné zařízení. Změna lovišť může navíc vést plavidla do vod jiných zemí, což vyžaduje dohody o rybolovu a přeshraniční řízení pro přidělování kvót.
Pro akvakulturu představují náklady na vývoj technik pro chov nových druhů a čas potřebný k uvedení těchto druhů na trh významná omezení, jakož i legislativní a řídicí omezení, která brání změnám a flexibilitě.
Výzkumný vývoj a technologické inovace, které jsou rovněž podporovány veřejnými investicemi, mohou obecně pomoci nalézt alternativní druhy, kmeny přizpůsobené klimatu a nové zemědělské systémy nebo systémy sklizně, které snižují náchylnost ke změně klimatu. Pro diverzifikaci v akvakultuře, zejména pokud jde o nové výrobní technologie a nové zeměpisné oblasti, představují klíčové faktory úspěchu vhodné legislativní předpisy a případně pobídky, které podporují technologický rozvoj a obchodní změny.
Informační kampaně a vzdělávací činnosti mohou pomoci změnit chování spotřebitelů a otevřít trhy novým druhům. Iniciativy v oblasti odborné přípravy pro rybáře a provozovatele akvakultury mohou rovněž podpořit diverzifikační proces a podpořit nové obchodní příležitosti, včetně příležitostí souvisejících s cestovním ruchem.
Náklady a přínosy
Informace o nákladech ve stávajících příkladech přizpůsobení obecně chybí, a to i vzhledem k tomu, že existuje jen málo důkazů o diverzifikačních iniciativách, které jsou v současné době využívány v reakci na změnu klimatu. Očekává se, že náklady budou vysoce variabilní s ohledem na různé možnosti diverzifikace obsažené v této možnosti přizpůsobení. Investiční náklady na změnu produktů a systémů jsou vykazovány jako hlavní omezení adaptace, zejména pro malé podniky.
Právní aspekty
V rámci společné rybářské politiky podporuje Evropský námořní a rybářský fond evropské odvětví rybolovu a akvakultury směrem k udržitelnějším rybolovným postupům a pobřežní komunity při diverzifikaci jejich ekonomik. Ačkoli EMFF není specificky spojen se změnou klimatu, podporuje (podle priority 1 Unie týkající se udržitelného rozvoje rybolovu) investice přispívající k diverzifikaci příjmů rybářů prostřednictvím rozvoje doplňkových činností. Podle pracovního dokumentu útvarů Komise o zásadách a doporučeních pro začlenění otázek přizpůsobení se změně klimatu do operačních programů ENRF (SWD(2013)299 final)to může vést ke zmírnění tlaku na rybí populace a k vytvoření podniků odolných vůči současným a předpokládaným změnám klimatických podmínek.
Doba realizace
Informace týkající se časových rámců souvisejících s adaptačními strategiemi a hodnocením úspěchu v odvětví rybolovu a akvakultury často chybí. K posouzení doby adaptace je zapotřebí dalšího výzkumu. Čas také závisí na různých typologiích opatření a liší se od plánovaných adaptačních opatření (zahrnujících správu, legislativní a politické změny) a reaktivního přizpůsobení, včetně autonomní modernizace systémů rybolovu a akvakultury v reakci na klimatickou variabilitu.
Celý život
Referenční informace
webové stránky:
Reference:
FAO, (2018). Dopady změny klimatu na rybolov a akvakulturu. Syntéza současných poznatků, možností přizpůsobení a zmírňování. FAO, Technický dokument o rybolovu a akvakultuře. ISSN 2070-7010 627.
FAO, (2017). Plánování diverzifikace akvakultury: význam změny klimatu a dalších faktorů. Řízení FAO v oblasti rybolovu a akvakultury, 47.
Případové studie ClimeFish, virtuální informační přehledy
Frontier Economics, Irbaris, Ecofys, (2013). Economics of Climate Resilience Natural Environment Theme (Ekonomika odolnosti vůči změně klimatu – téma přírodního prostředí): Mořské ryby CA0401. Zpráva vypracovaná pro Defra a decentralizované správní orgány.
Publikováno v Climate-ADAPT: Apr 14, 2025
Language preference detected
Do you want to see the page translated into ?