Projekce ekonomických dopadů změny klimatu v sektorech Evropské unie na základě analýzy boTtom-up (PESETA I-II-III-IV)

Cílem řady projektů PESETA (PESETA I, PESETA II, PESETA III a PESETA IV) Společného výzkumného střediska (JRC) bylo lépe porozumět možným biofyzikálním a hospodářským důsledkům budoucí změny klimatu pro Evropu. Hlavní motivací pro zahájení řady posouzení dopadů na klima bylo lépe pochopit, jak může změna klimatu ovlivnit Evropu, aby bylo možné získat užitečné poznatky pro přizpůsobení se změně klimatu.

Studie PESETA I (dokončená v roce 2009) se zabývá dopady změny klimatu v pěti různých oblastech a její výsledky jsou uvedeny jak v odvětvových studiích (pro zemědělství, pobřežní systémy, cestovní ruch, lidské zdraví), tak v závěrečné zprávě projektu. Závěrečná zpráva představuje hlavní prvky metodického rámce projektu, včetně hlavních rysů klimatických scénářů použitých k provedení analýzy. Zpráva rovněž uvádí hlavní zjištění odvětvových posouzení a výsledky začlenění odvětvových hospodářských dopadů do vypočitatelného modelu všeobecné rovnováhy GEM-E3 pro Evropu s cílem prozkoumat možné priority v oblasti přizpůsobení v rámci EU.

PESETA II (dokončena v roce 2014) je z velké části založena na znalostech a zkušenostech získaných z předchozího projektu PESETA, rozšiřuje analýzu na více odvětví a také zvažuje více klimatických změn. Syntéza výsledků pro kategorie biofyzikálního dopadu je k dispozici pro zemědělství, lesní požáry, říční povodně, vhodnost stanovišť druhů stromů, poptávku po energii, cestovní ruch, dopravní infrastrukturu, lidské zdraví, vzestup hladiny moře (pobřeží), body zlomu, sucha. Většina těchto dopadů je za účelem provedení ekonomické analýzy začleněna do vypočitatelného modelu všeobecné rovnováhy GEM-E3. Konečné výsledky projektu jsou uvedeny v závěrečné zprávě PESETA II.

PESETA III (dokončena v roce 2018) je stejně jako předchozí PESETA založena na konzistentním rámci, který integruje klimatické a socioekonomické projekce, modely dopadu a ekonomickou analýzu. Využívá novou rodinu klimatických futures (Representative Concentration Pathways, RCPs; a Sdílené sociálně-ekonomické cesty (SSP). Kromě toho se místo starších scénářů SRES podle IPCC používají klimatické údaje EURO-CORDEX odpovídající špičkovému emisnímu scénáři (řada RCP8,5). Dokumentaci s výsledky projektu lze nalézt v závěrečné zprávě, v politických kartách a odvětvových zprávách pro pobřežní povodně , říční povodně , energetiku, dopravu, sucha , zemědělství, ztrátu středomořských stanovišť, lesní požáry, vodní zdroje, a produktivitu práce. Výsledky projektu JRC PESETA III byly zahrnuty do zprávy o hodnocení strategie Evropské komise pro přizpůsobení se změně klimatu.

Důsledky změny klimatu pro EU jsou dále zkoumány v rámci studie PESETA IV, která vyhodnotila přínosy (jak se zabránilo negativním dopadům) snížení emisí skleníkových plynů a potenciál adaptačních opatření na odvětvové úrovni EU. Do studie je zahrnuto jedenáct kategorií dopadu na klima: úmrtnost lidí v důsledku vln horka a chladu , vichřic, vodních zdrojů, sucha , říčních záplav , pobřežních záplav , přírodních požárů, ztráty přírodních stanovišť, lesních ekosystémů, zemědělství a dodávek energie. Hlavní zjištění projektu s klíčovými vědeckými závěry a politickými důsledky lze nalézt v odvětvových zprávách na internetových stránkách PESETA IV.