European Union flag

Úmrtí spojená s povodněmi (1980–2023)

Zdroj: CATDAT podle RiskLayer GmBH. Datový soubor byl připraven a zpřístupněn v rámci dohody o úrovni služeb mezi Evropskou komisí a EHP o „Začleňování zásad sdílení a správy údajů GEOSS na podporu evropského životního prostředí“. Viz metadata zde.

Zdravotní otázky

Záplavy mohou mít vliv na fyzické i duševní zdraví. Během povodní patří k přímým účinkům na fyzické zdraví utonutí, zranění způsobená kontaktem s předměty v povodňové vodě, podchlazení a úrazy elektrickým proudem. Podle údajů CATDAT společnosti RiskLayer GmMH bylo v letech 1980 až 2023 v souvislosti se záplavami v zemích EHP-32 ztraceno 5 688 životů.

Přetečení odpadních vod způsobené povodněmi zvyšuje riziko infekčních onemocnění, zejména u dětí (EEA, 2020). Povodně zvyšují riziko virových infekcí, jako je norovirus, hepatitida A a rotavir; infekce způsobené parazity Cryptosporidium spp.a Giardia (v menší míře); a bakteriální infekce způsobené Campylobacter spp.,patogenní E. coli, Salmonella enterica a v menší míře Shigella spp. (ECDC, 2021).

Stagnující voda zbývající po povodních (např. v suterénech, zahradách, parcích, zemědělských polích) může vytvořit vhodná místa pro rozmnožování komárů, což zvyšuje riziko onemocnění přenášených komáry. Kromě toho se může zvýšit riziko srdečních infarktů, respiračních problémů a špatných výsledků těhotenství (ECDC, 2021; Paterson et al., 2018).

Nepřímé účinky povodní během povodní i po nich zahrnují zdravotní problémy způsobené přerušením lékařské péče; fyzická pracovní zátěž spojená s úklidem a rekonstrukcí; nedostatek lékařské pomoci, elektřiny nebo nezávadné vody; a problémy s dodavatelskými řetězci potravin, elektřiny nebo hygienických zařízení (Paterson et al., 2018). Povodně mohou způsobit škody na majetku, což může vést k vysídlení a přeplnění. Život v ustájení postiženém povodněmi může vést k plicním a systémovým plísňovým infekcím (např. ze vzduchu a prachu přenášeného rodu Aspergillus)a k expozici mykotoxinům.

Povodně mohou také vést ke ztrátě zaměstnání, nedostatečnému přístupu k péči o děti a školním službám a zvýšenému domácímu násilí (Mason et al., 2021). Až 75 % lidí postižených povodněmi trpí duševními problémy: trauma, duševní tíseň v krátkodobém horizontu až po posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), úzkost, nespavost, psychóza a deprese (Munro et al., 2017; Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2013).

Populace, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům povodní, zahrnují starší osoby, děti, osoby s chronickým onemocněním nebo tělesným postižením a těhotné ženy (Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2017). Lidé ubytovaní v dočasných přístřeších jsou náchylnější k získání zdravotních problémů kvůli vyšší pravděpodobnosti vystavení patogenům infekčních onemocnění ve společných ubytovacích zařízeních a narušení jejich pravidelného poskytování zdravotní péče. Pracovníci záchranných služeb a záchranné služby jsou vystaveni vyššímu riziku onemocnění přenášených vodou v důsledku zvýšené expozice na pracovišti, neboť přicházejí do styku s kontaminovanou povodňovou vodou, nečistotami a bahnem (ECDC, 2021).

Pozorované účinky

Podle Společného výzkumného střediska je v Evropě v současné době každoročně vystaveno říčním záplavám 172 000 osob (EU-27 + Spojené království) (Dottori et al., 2020) a 100 000 osob je vystaveno pobřežním záplavám (Vousdoukas et al., 2020). Desítka evropského městského obyvatelstva v současné době žije v oblastech potenciálně ohrožených povodněmi (EEA, 2020). Více než třetina evropské populace žije v pobřežních regionech (EEA, 2021c).

V období 1980–2022 si povodně v členských zemích EHP vyžádaly 5582 obětí. Podle Paprotny et al. (2018), povodňové trendy mezi lety 1870 a 2016 ukazují trvalý nárůst každoročně zaplavovaných oblastí a počtu postižených osob. Počet úmrtí se však v tomto období snižuje, což naznačuje zvýšenou připravenost pohotovostních systémů a systémů zdravotní péče. Letní povodně ve střední a západní Evropě v roce 2021 s nejméně 212 zdokumentovanými úmrtími však byly nejsmrtelnějšími povodněmi souvisejícími s počasím v Evropě za více než 50 let (ECDC, 2021).

Předpokládané účinky

Riziko povodní v důsledku měnícího se klimatu se v mnoha regionech v celé Evropě pravděpodobně zvýší. Prognózy podle scénáře s vysokými i středními emisemi ukazují vysokou důvěru v extrémní nárůst srážek v regionech severní, střední a východní Evropy a v alpské oblasti, zatímco projekce pro jižní Evropu jsou více smíšené (IPCC, 2021; EEA, 2021b).

V měnícím se klimatu se na konci století předpokládá, že počet lidí vystavených každoročním říčním záplavám v Evropě bude 252 000 při globálním oteplování o 1,5 °C; 338 000 podle scénáře 2 °C; a 484 000, což je více než trojnásobek současných čísel, podle scénáře 3 °C. Při adaptačních opatřeních však může být exponovaná populace omezena na 100 000 nebo méně za všech scénářů globálního oteplování (Dottori et al., 2020).

Relativní hladina moří v Evropě bude během tohoto století podle všech emisních scénářů i nadále stoupat, což povede k častějším pobřežním záplavám podél většiny evropských pobřeží (EEA, 2021c). Předpokládá se, že až 2,2 milionu lidí bude do roku 2100 vystaveno pobřežním záplavám při scénáři s vysokými emisemi a 1,4 milionu při scénáři s mírným zmírňováním, pokud nebudou přijata dodatečná adaptační opatření. Očekává se, že díky adaptačním opatřením se tyto počty sníží na 0,8 milionu a 0,6 milionu (Vousdoukas et al., 2020).

Stárnoucí evropská populace trpící chronickými nemocemi a sociální izolací je stále zranitelnější vůči problémům v oblasti fyzického i duševního zdraví spojeným s povodněmi. Rostoucí urbanizace, která zahrnuje pokračující rozvoj záplavových území a zvýšené zakrývání povrchů ve městech, rovněž pravděpodobně přispěje ke zvýšenému vystavení Evropanů povodním.

Policy odpovědi

Opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před povodněmi lze rozdělit na opatření týkající se prevence, připravenosti, reakce a obnovy (Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2017). Dlouhodobá prevence zahrnuje mimo jiné identifikaci oblastí ohrožených povodněmi, územní plánování citlivé na povodně se zaměřením na městskou zeleň a propustnost povrchů. Mezi další protipovodňová opatření patří přemístění lidských činností mimo záplavová území; modernizace kanalizačních systémů; a využívání protipovodňové infrastruktury, jako jsou hráze nebo přehrady (EEA, 2020). Příkladem opatření v oblasti připravenosti a reakce jsou odolné systémy dodávek vody a hygieny; protipovodňové budovy; dostupnost evakuačních středisek; zavedení plánu připravenosti v oblasti povodňového zdraví. To zahrnuje pohotovostní plány pro zdravotnická zařízení, které jim umožní pokračovat ve fungování, pokud jde o organizaci práce, péči o pacienty, řízení dodávek, vodu a hygienu (Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2017).

Účinné využívání systémů včasného varování, jako je Evropský systém varování před povodněmi (EFAS), který je součástí služby krizového řízení programu Copernicus (CEMS), může na evropské úrovni snížit dopad povodní. Program EU RescEU nabízí zemím kooperativní podporu v případě katastrof (jako jsou kritické povodně) tím, že chrání občany a řídí rizika.

Opatření na obnovu zahrnují následnou péči o duševní zdraví, opatření pro zranitelné osoby, předcházení elektrickým rizikům během obnovy a čištění a epidemiologický/hygienický/hygienický dohled.

Fdalší informace

Odkazy

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.