Sesuvy půdy

Přímé a nepřímé zdravotní dopady sesuvů půdy

Zdravotní otázky

Sesuvy půdy se týkají řady různých nebezpečí, která s sebou nesou pohyb země, včetně bahna, sesuvu nebo pádu skal. Často se vyskytují spolu s dalšími riziky, jako jsou povodně, a jsou nejčastější v horských oblastech. Sesuvy půdy mohou mít různé přímé dopady na zdraví, včetně úmrtí, zranění (např. zlomené kosti, vnitřní zranění, poranění hlavy) a těžkého duševního stresu při destrukci a smrti (např. psychické úzkosti, úzkosti, deprese, posttraumatické stresové poruchy (PTSD)) (Kennedy et al., 2015). Závažnost dopadu je alespoň částečně způsobena rychlostí sesuvu půdy, což lidi překvapuje a ponechává málo času na varování a aktivaci nouzových postupů (Petrucci, 2022).

Sesuvy půdy mají také nepřímý vliv na lidské zdraví. Narušení infrastruktury, zdravotnických zařízení a dopravních sítí může bránit úsilí o reakci na mimořádné události, snížit dostupnost zdravotní péče a zpozdit léčbu, což zhoršuje zdravotní problémy (Kennedy et al., 2015). Narušená infrastruktura, včetně sanitárních a vodovodních systémů, jakož i ekologické dopady mohou dále snížit kvalitu vody a způsobit infekce, pokud lidé přijdou do styku s kontaminovanou vodou, půdou nebo potravinami. Socioekonomické důsledky, jako je vysídlení po sesuvu půdy a ztráta zaměstnání, majetku a živobytí, mohou navíc vést k dlouhodobým dopadům na duševní zdraví (Kennedy et al., 2015). Pracovníci obnovy a dobrovolníci, kteří se podílejí na sanačních činnostech souvisejících se sesuvy půdy, jsou obzvláště vystaveni zdravotním rizikům, včetně nemocí, zranění a úmrtí.

Pozorované účinky

V období 1995-2014 zaznamenalo 27 zemí[1] v evropském regionu 1 370 úmrtí a 784 zranění při 476 smrtelných sesuvech půdy (Haque et al., 2016). Když byla zjištěna příčina sesuvu půdy, bylo to nejčastěji kvůli extrémním povětrnostním jevům, jako jsou silné deště a povodně. V některých jiných případech byly sesuvy půdy vyvolány těžbou, průmyslovými činnostmi nebo zemětřeseními (Haque et al., 2016). Obecně platí, že lidé žijící v horských oblastech, jako jsou Alpy nebo v horských oblastech v Turecku, jsou nejvíce postiženi sesuvy půdy, ale pravděpodobnost sesuvů půdy ovlivňují i další faktory, jako jsou vlastnosti půdy, krajinný pokryv a průtok vody. V letech 1995–2014 byl zaznamenán rostoucí trend sesuvů půdy, který byl nejvýraznější mezi lety 2008 a 2014. V některých zemích, jako je Itálie a Turecko, kde bylo zaznamenáno 43 % všech smrtelných sesuvů půdy, bylo ve druhé polovině období 1995–2014, a zejména v posledních pěti letech, zaznamenáno mnohem více sesuvů půdy, které byly většinou vyvolány přírodními jevy, jako jsou silné deště a povodně (Haque et al., 2016). K dispozici jsou velmi omezené kvantitativní informace o zdravotních dopadech sesuvů půdy nad rámec úmrtí nebo zranění a téměř žádné údaje o psychosociálních a duševních dopadech sesuvů půdy v Evropě (Kennedy et al., 2015).

Předpokládané účinky

Očekává se, že se změnou klimatu se bude četnost a rozsah sesuvů půdy nadále zvyšovat, zejména v alpských regionech, a to z velké části v důsledku nárůstu extrémních srážek (Haque et al., 2016; Auflič et al., 2023). Soudržné chápání budoucích dopadů změny klimatu na sesuvy půdy a jejich dopadů na zdraví v Evropě je však zastřeno složitostí mnoha různých mechanismů a environmentálních faktorů (Olsson et al., 2019). Například častý výskyt silných dešťů a povodní pravděpodobně vyvolá více sesuvů půdy. Ve vysokých pohořích může oteplování také vést k tání permafrostu a souvisejícím sesuvům půdy. Na druhé straně se očekává, že v nižších pohořích, kde oteplování snižuje počet cyklů mrazu a tání, což podporuje povětrnostní podmínky podporující pád skal, sesuvy půdy související s pádem skal poklesnou (Nissen et al., 2023). Zvýšení počtu sesuvů půdy by navíc nemuselo nutně vést k poměrnému zvýšení dopadů na zdraví. Výsledné dopady na zdraví závisí rovněž na rozsahu sesuvu půdy a počtu ohrožených osob (Franceschini et al., 2022), který je způsoben změnami krajinného pokryvu, hustoty obyvatelstva a rozložení obyvatelstva (Casagli et al., 2017). Projekt SAFELAND financovaný EU týkající se rizika sesuvů půdy v Evropě například odhadl, že ohrožená populace vzroste do roku 2090 o 15 % ve srovnání s rokem 2010 (bez ohledu na celkový pokles počtu obyvatel), zatímco sesuvům půdy bude vystaveno pouze dalších 1,5 % plochy (většinou v důsledku měnících se srážkových vzorců) (Jaedicke et al., 2011).

Policy odpovědi

Dohled před sesuvem půdy, včetně identifikace rizikových zón, monitorování a systémů včasného varování, může zabránit ztrátám na životech, majetku a živobytí. Na evropské mapě citlivosti na sesuvy půdy (ELSUSv2) byla v celé Evropě identifikována pásma rizika sesuvů půdy. Projekt GIMS financovaný EU vyvinul pokročilý, nízkonákladový systém pro monitorování sesuvů půdy a sesuvů půdy, který dokáže detekovat, kdy jsou svahy připraveny k klouzání, a poskytuje včasné náznaky rychlého a katastrofického pohybu. Norsko a Itálie mají vnitrostátní systémy včasného varování pro sesuvy půdy, zatímco v Itálii několik regionálních vlád rovněž provozuje systémy včasného varování (Guzzetti et al., 2020).

Okamžitá opatření po sesuvu půdy, jako je vydávání včasných varování a aktivace pátracích a záchranných služeb a první pomoc pro zraněné (často součástí stávajících plánů katastrof), mohou výrazně snížit dopady sesuvů půdy na zdraví. Vládní podpora po nuceném vysídlování v důsledku událostí, jako jsou sesuvy půdy, může rovněž snížit dlouhodobé dopady na duševní zdraví (Baseler a Hennig, 2023).

Na úrovni EU nereagují žádné konkrétní politiky výhradně na sesuvy půdy. Sesuvy půdy jsou však zmiňovány, často jako součást seznamu nebezpečí, v několika legislativních dokumentech, jako je nařízení o společných ustanoveních, kterým se řídí 8 fondů EU. Zejména sesuvy půdy nejsou ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatuzmíněny).

[1] Zatímco sesuvy půdy byly hlášeny v letech 1995 až 2014 ve 37 zemích evropského regionu, pouze 27 hlášených obětí, tj. Turecko, Itálie, Portugalsko, Rusko, Gruzie, Švýcarsko, Bulharsko, Španělsko, Rakousko, Norsko, Rumunsko, Francie, Bosna, Německo, Slovinsko, Arménie, Ázerbájdžán, Anglie, Řecko, Srbsko, Makedonie, Island, Ukrajina, Andorra, Irsko, Polsko, Švédsko, Lichtenštejnsko, Belgie, Moldavsko

Odkazy