Legionářská nemoc

Legionářská choroba způsobená bakterií Legionella spp. může vést k zápalu plic a infekcím několika částí těla. Ojedinělé případy a ohniska se vyskytují ve všech zemích Evropy, přičemž většina byla získána mimo zdravotnická zařízení. Od roku 2017 souvisí přibližně 10–20 % každoročně hlášených případů s cestováním (ECDC, 2012–2023). Zatímco toto onemocnění je v Evropě neobvyklou a hlavně sporadickou respirační infekcí, je podstatně nedostatečně diagnostikováno a nedostatečně hlášeno (ECDC, 2012–2023). Rostoucí teploty, vyšší intenzita srážek a extrémnější události mohou ovlivnit růst bakterií a používání vody (kde jsou bakterie přítomny), což může zvýšit výskyt onemocnění v určitých oblastech.

Míra hlášení případů legionářské nemoci celkem (mapa) a celkový počet hlášených případů (graf) v Evropě

_{Zdroj: ECDC, 2024, Atlas dohledu nad infekčními nemocemi.}

_Poznámky:_{Mapa a graf znázorňují údaje za členské země EHP. Hranice a názvy zobrazené na této mapě neznamenají oficiální schválení nebo přijetí Evropskou unií. Hranice a názvy zobrazené na této mapě neznamenají oficiální schválení nebo přijetí Evropskou unií.}_{Onemocnění podléhá oznamovací povinnosti na úrovni EU}_,_{ale vykazované období se v jednotlivých zemích liší}_._{Pokud země hlásí nulové případy, míra oznámení na mapě se zobrazí jako „0“. Pokud země v určitém roce nákazu neohlásily, není tato míra na mapě viditelná a je označena jako „neohlášená“ (naposledy aktualizována v srpnu 2024).}

Zdroj &zesilovač; přenos

Z různých existujících druhů bakterií rodu Legionella je L. pneumophila odpovědná za většinu infekcí způsobených bakteriemi rodu Legionella u lidí, které postihují především dolní dýchací cesty (Kozak-Muiznieks et al., 2018). Legionella spp. jsou běžné a jsou přítomny v nízkých počtech v přírodních řekách a jezerech. V umělých vodních systémech, jako jsou chladicí věže, nádrže, odpařovací kondenzátory, zvlhčovače, dekorativní fontány, teplá voda a podobné systémy, se bakterie mohou snadno množit a představovat zdravotní riziko.

Existující druhyrodu Legionella, L. pneumophila, jsou odpovědné za většinu infekcí způsobených bakterií Legionella u lidí, které postihují především dolní dýchací cesty (Kozak-Muiznieks et al., 2018). Legionella spp. jsou běžné a jsou přítomny v nízkých počtech v přírodních řekách a jezerech. V umělých vodních systémech, jako jsou chladicí věže, nádrže, odpařovací kondenzátory, zvlhčovače, dekorativní fontány, teplá voda a podobné systémy, se bakterie mohou snadno množit a představovat zdravotní riziko.

Lidé jsou infikováni hlavně inhalací aerosolů, tj. kapiček vody ve vzduchu, které obsahují Legionella spp. Inhalace kapiček vody ve vzduchu obklopujícím chirurgické rány nebo přímý kontakt s ranou může také infikovat lidi (Kashif et al., 2017). Pití kontaminované vody nepředstavuje žádné riziko a infekce prostřednictvím osobního kontaktu jsou extrémně vzácné (Correia et al., 2016).

Epidemie legionářských nemocí v rekreačních ubytovacích zařízeních jsou většinou spojeny s vodními systémy teplé nebo studené vody, včetně vodních nádrží, zásuvek hotelových pokojů, sprch umístěných v bazénech a lázních nebo zahradních postřikovačů. Pokud jsou koncentrace bakterií ve vodě vysoké, osoba, která vdechuje bakterie zachycené v kapkách vody, může být infikována při sprchování nebo koupeli (Papadakis et al., 2021). Velké epidemie jsou často spojeny s chladicími věžemi nebo tzv. mokrými klimatizačními systémy. Pokud jsou v těchto systémech přítomny bakterie rodu Legionella, mohou se rychle množit a představovat riziko ve veřejných zařízeních, která používají vodu pro klimatizaci, jako jsou hotely. Suché klimatizační systémy nejsou nebezpečné.

Legionářskou chorobu lze také získat v nemocnicích, když Legionella spp. kolonizuje vodní systémy a způsobuje infekce prostřednictvím koupání, ručníků vyhřívaných párou, zvlhčovačů vzduchu, dekorativních fontán a některých zdravotnických prostředků (Beauté et al., 2020).

Účinky na zdraví

Legionářská nemoc obvykle začíná suchým kašlem, horečkou, bolestmi hlavy a někdy průjmem. Infekce Legionella spp. často vedou k formě pneumonie několik dní po infekci. Nejčastěji jsou postiženy plíce a gastrointestinální trakt. V závažných případech může legionářská nemoc postihnout několik orgánů a částí těla, což vede k vysoké úmrtnosti. Kvůli podobným příznakům je legionářská nemoc často špatně diagnostikována jako pravidelná plicní infekce. Průjem a přítomnost specifických enzymů v krvi však mohou indikovat infekci Legionella spp. Pokud je diagnostikováno několik lidí najednou, může to znamenat ohnisko a může být identifikován společný zdroj infekce.

Morbidita & mortalita

V členských zemích EHP (s výjimkou Švýcarska a Turecka z důvodu chybějících údajů) v období 2005–2021:

117 605 infekcí (ECDC, 2024)
Nejvyšší dosavadní roční míra hlášení v EU/EHP byla zaznamenána v roce 2021 s 2,4 případy na 100 000 obyvatel.
Úmrtnost se pohybuje mezi 7 a 9%.
V letech 2014 až 2022 byl hlášen rostoucí počet případů, s výjimkou roku 2020 během pandemie COVID-19 v důsledku nedostatečného hlášení a snížené expozice.
Počet případů souvisejících s cestováním činil před pandemií 15–20 %, ale v letech 2020–2021 klesl pod 10 % / přibližně 10 %, přinejmenším částečně v důsledku pandemie a souvisejících cestovních omezení.

(ECDC, 2012–2023)

Rozdělení obyvatelstva

Věková skupina s nejvyšším výskytem onemocnění v Evropě: > 65 let, přičemž více než 90 % všech případů bylo hlášeno u osob starších 45 let (ECDC, 2012–2023)
Skupiny ohrožené závažným průběhem onemocnění: osoby starší 45 let, kuřáci, osoby s nízkou imunitou nebo se špatným zdravotním stavem

Citlivost vůči klimatu

Klimatická vhodnost

Je známo, že Legionella spp. má širokou teplotní toleranci, je schopna odolávat teplotám mezi 0 a 68 °C a roste mezi 25 a 42 °C s nejrychlejším růstem při 35 °C (Spagnolo et al., 2013).

Sezónnost

V Evropě se většina infekcí vyskytuje mezi červnem a říjnem, přičemž vrcholí v letních měsících, kdy jsou teploty v některých letech vyšší (ECDC, 2012–2023).

Dopad změny klimatu

Legionářská nemoc se může zvyšovat s rostoucími ročními srážkami a střední teplotou, intenzitou a trváním srážek v souvislosti se změnou klimatu (Han, 2021; Pampaka et al., 2022). Rostoucí množství srážek je nejdůležitějším hnacím klimatickým faktorem, protože Legionella spp. jsou vodní. Častější nebo intenzivnější období sucha způsobují nízké průtoky, což na druhou stranu může také zvýšit růst bakterií. Rostoucí teploty vzduchu navíc ve většině evropských zemí podporují růst bakterií, protože optimální podmínky pro růst bakterií nejsou příliš často překročeny, např. u Legionella spp. dochází k optimálnímu růstu při 35 °C. (Spagnolo et al., 2013). V důsledku změny teplot a srážkových podmínek, které jsou pro bakterie rodu Legionella stále vhodnější, je pravděpodobné, že v Evropě dojde k rozšíření bakterií a souvisejícího onemocnění na sever a dříve nepostižené oblasti se mohou potýkat s případy nebo ohnisky legionářské nemoci.

Prevence & Léčba

Prevence

Správná údržba umělých vodních systémů a zamezení rizikovým faktorům (včetně organického materiálu, teplot vody (25–42 °C) a nízkých průtoků), např. oběhem teplé vody (> 60 °C)
Údržba vodovodních systémů pro pitnou vodu a dekorativních fontán, které mohou šířit aerosoly a kapičky, např. přívodem vody při teplotách nižších než 25 °C a pravidelným čištěním
Údržba bezpečného vodního prostředí pro rekreační aktivity pomocí častého čištění a používání dezinfekčních prostředků (např. chloru)
Lepší řízení bezpečnosti vody na lodích, např. udržováním teploty vody mimo příznivý rozsah pro Legionella spp. a pravidelnou dezinfekcí
Dozor nadlegionářskými nemocemi, např. Evropská síť pro dozor nad legionářskými nemocemi (ELDSNet), s cílem umožnit zjišťování nákaz a následná opatření v reakci na ně, aby se zabránilo šíření nákazy

(Národní akademie věd, inženýrství a medicíny, 2020; Sciuto a kol., 2021)

Léčba

Antibiotika

Fdalší informace

Odkazy

Beauté, J. a kol., 2020, Healthcare-Associated Legionnaires' Disease, Evropa, 2008–2017, Emerging Infectious Diseases 26(10), 2309–2318. https://doi.org/10.3201/eid2610.181889

Correia, A.M., et al., 2016, Probable Person-to-Person Transmission of Legionnaires’ Disease (Pravděpodobný přenos legionářské nemoci z osoby na osobu), New England Journal of Medicine 374 (5), 497-498. https://10.1056/NEJMc1505356

ECDC, 2012–2023, Výroční epidemiologické zprávy za období 2010–2021 – Legionářská nemoc. K dispozici na adrese https://www.ecdc.europa.eu/en/legionnaires-disease/surveillance-and-disease-data/surveillance. Naposledy zpřístupněno v srpnu 2024.

ECDC, 2024, Surveillance Atlas of Infectious Diseases (Atlas dohledu nad infekčními nemocemi). K dispozici na adrese https://atlas.ecdc.europa.eu/public/index.aspx. Naposledy zpřístupněno v srpnu 2024.

Han, X. Y., 2021, Effects of climate changes and road exposure on the rapid rising legionellosis incidence rates in the United States (Účinky změn klimatu a expozice na silnici na rychle rostoucí výskyt legionelózy ve Spojených státech), PLOS ONE 16(4), e0250364. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0250364

Kashif, M., et al., 2017, Legionella pneumonie asociovaná se syndromem těžké akutní respirační tísně a difúzním alveolárním krvácením – vzácná asociace, Respiratory Medicine Case Reports 21, 7–11. https://doi.org/10.1016/j.rmcr.2017.03.008

Kozak-Muiznieks, N. A., et al., 2018, Comparative genome analysis reveals a complex population structure of Legionella pneumophila subspecies, Infection, Genetics and Evolution 59, 172–185. https://doi.org/10.1016/j.meegid.2018.02.008

National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine (Národní akademie věd, inženýrství a medicíny), 2020, Management of Legionella in Water Systems (Řízení legionelly ve vodních systémech). Washington, DC, The National Academies Press. https://doi.org/10.17226/25474

Pampaka, D., et al., 2022, Meteorological conditions and Legionnaires’ disease sporadic cases-a systematic review, Environmental Research 214, 114080. https://doi.org/10.1016/j.envres.2022.114080.

Papadakis, A., et al., 2021, Legionella spp. Colonization in Water Systems of Hotels Linked with Travel-Associated Legionnaires’ Disease (Kolonizace hotelů spojených s legionářskou nemocí spojenou s cestováním ve vodních systémech), Water 13(16), 2243. https://doi.org/10.3390/w13162243

Sciuto, E. L. a kol., 2021, Environmental Management of Legionella in Domestic Water Systems: Consolidated and Innovative Approaches for Disinfection Methods and Risk Assessment (Konsolidované a inovativní přístupy k dezinfekčním metodám a posuzování rizik), Mikroorganismy 9(3), 577. https://doi.org/10.3390/microorganisms9030577

Spagnolo, A. M., et al., 2013, Legionella pneumophila in healthcare facilities, Reviews in Medical Microbiology 24(3), 70–80. https://doi.org/10.1097/MRM.0b013e328362fe66