European Union flag

Úmrtí spojená s lesními požáry (1980–2023)

Zdroj: CATDAT podle RiskLayer GmBH.
Datový soubor byl vypracován a zpřístupněn v rámci dohody o úrovni služeb mezi EEA a Evropskou komisí (dále jen „dohoda o úrovni služeb“) o „začleňování zásad sdílení a správy údajů GEOSS na podporu evropského životního prostředí“. Viz metadata zde.

Zdravotní otázky

Zdravotní účinky lesních požárů zahrnují jak fyzické, tak duševní účinky. Přímé vystavení plamenům nebo sálavému teplu může způsobit popáleniny, zranění a nemoci související s teplem (např. dehydratace, tepelná mrtvice), což může mít za následek smrt (Finlay et al., 2012). Těžké popáleniny vyžadují péči ve speciálních jednotkách a nesou riziko multiorgánových komplikací.

Kouř z lesních požárů obsahuje vysoké množství částic (PM), oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. PM v kouři z lesních požárů má tendenci mít malou velikost částic (ve srovnání s PM v městském vzduchu) a má vysoký obsah oxidačních a prozánětlivých složek, což může vést k silným toxickým účinkům (Dong et al., 2017). Expozice silnému kouři v oblastech obklopujících požár může způsobit podráždění očí a kůže nebo vést k nástupu nebo zhoršení akutních a chronických respiračních onemocnění (Finlay et al., 2012; Kizer, 2021; Xu et al., 2020). Po požárech byl hlášen nárůst předčasných úmrtí, respiračních onemocnění a počtu případů pneumonie (EEA, 2020). Expozice kouři z lesních požárů je rovněž spojena s kardiovaskulárními onemocněními a úmrtností v důsledku expozice zvýšeným koncentracím částic nebo psychického stresu (Analitis et al., 2012; Liu et al., 2015).

Pokud jde o duševní zdraví, lidé postižení traumatickými zkušenostmi, jako je ztráta blízkých, poškození majetku nebo zničení základní infrastruktury v jejich oblasti, jsou vystaveni zvýšenému riziku posttraumatické stresové poruchy, deprese a nespavosti. Tyto účinky se mohou objevit okamžitě nebo v dlouhodobějším horizontu (Xu et al., 2020).

Mezi populace, které jsou obzvláště zranitelné vůči nepříznivým účinkům kouře z lesních požárů, patří starší osoby, děti, osoby s již existujícími kardiovaskulárními a/nebo respiračními potížemi a těhotné ženy. Venkovní pracovníci a záchranáři jsou rovněž vystaveni vysokému riziku v důsledku zvýšené expozice na pracovišti (Xu et al., 2020). Vzhledem k tomu, že PM v kouři z lesních požárů může dosáhnout vzdálenosti až tisíců kilometrů od požáru, obyvatelstvo velkých oblastí je vystaveno zvýšenému riziku v důsledku expozice kouři.

Pozorované účinky

V letech 1945 až 2016 přišlo v důsledku přírodních požárů o život 865 osob ve čtyřech středomořských regionech (Řecko, Portugalsko, Španělsko a italský ostrov Sardinie). Nejvíce obětí byli civilisté s 366 mrtvými, následovaní hasiči (266) a posádkou letadel (96) (Molina-Terrén et al., 2019). V letech 1980 až 2023 bylo zaznamenáno 741 úmrtí spojených s přírodními požáry ve 32 členských zemích EHP (viz prohlížeč map v horní části stránky).

Znečištění ovzduší PM2,5 způsobené požáry vegetace v celé Evropě v roce 2005 způsobilo více než 1400 předčasných úmrtí; více než 1000 předčasných úmrtí bylo způsobeno v roce 2008 (Kollanus et al. 2017). Po sérii požárů v roce 2002 poblíž litevského Vilniusu se počet případů respiračních onemocnění zvýšil 20krát (Pereira, 2015). V analýze lesních požárů ve Švédsku v roce 2018 byla expozice jemným částicím (PM2.5) spojena s krátkodobými účinky na zdraví dýchacích cest (Tornevi et al., 2021). V některých obcích v Portugalsku byly zjištěny silné pozitivní korelace mezi výskytem lesních požárů a počtem případů pneumonie (Santos et al., 2015).

Existuje velká meziroční variabilita v počtu lesních požárů a v ploše, kterou tyto požáry spálily, v důsledku silných rozdílů v meteorologických rizikových faktorech. V roce 2018, který se vyznačoval rekordním suchem a vysokými teplotami, trpělo velkými požáry více evropských zemí než kdykoli předtím, a to ve středomořském regionu, ale také v severní a střední Evropě (Lancet Countdown a EEA, 2021). V létě 2021 byly kvůli požárům v Řecku a jižní Itálii evakuovány tisíce lidí (internetové stránky Evropské civilní ochrany a operací humanitární pomoci, které byly konzultovány v listopadu 2021).

Předpokládané účinky

Povětrnostní podmínky ovlivňují zatížení palivem, neboť sucha ovlivňují vegetaci; riziko vznícení (při vysokých teplotách nebo bouřkách); a šíření přírodních požárů (silný vítr) (San-Miguel-Ayanz et al., 2020).

Předpokládá se, že rostoucí teploty a změněné srážkové vzorce zvýší četnost a intenzitu přírodních požárů a prodlouží období rizika přírodních požárů (Liu et al., 2010; Pechony a Shindell, 2010) – zejména ve středomořských zemích, ale také v regionech mírného pásma budou čelit rostoucímu riziku (Depicker et al., 2018).

Očekává se, že expozice evropské populace se zvýší v důsledku rozšíření oblastí náchylných k požárům a rozšíření měst do těchto oblastí (EEA, 2020).

Policy odpovědi

Důležitým opatřením omezujícím dopady lesních požárů na obydlené oblasti je územní plánování, které omezuje rozšiřování měst do lesních a křovinatých oblastí, stejně jako regulace využívání nezastavěné půdy v okolí sídel, aby se zabránilo činnostem, které by mohly způsobit požáry. Příkladem nízkonákladového opatření je podpora typů půdního pokryvu s nízkou úrovní rizika požáru (např. zralé původní lesy). Rozsáhlé zemědělské postupy, jako je využívání pastvy zvířat v přerušovaných oblastech, agrolesnictví, tj. praxe integrace dřevinné vegetace a zemědělských plodin a/nebo hospodářských zvířat, jsou dalšími nástroji řízení ke snížení pravděpodobnosti vzniku a šíření přírodních požárů (EEA, 2020).

Vzhledem k tomu, že většina přírodních požárů v Evropě začíná v důsledku lidské činnosti (hřích nebo nedbalost), je zvyšování povědomí klíčovým opatřením ke snížení rizika přírodních požárů (EEA, 2020).

Na evropské úrovni monitoruje Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) Evropské služby krizového řízení programu Copernicus (CEMS) aktivitu lesních požárů v téměř reálném čase a nabízí měsíční a sezónní předpovědi teplotních a dešťových anomálií, které zvyšují riziko lesních požárů. Na vnitrostátní úrovni existují příklady včasného varování: v Portugalsku byl vyvinut vnitrostátní systém varování a varování, v jehož rámci jsou varování zasílána prostřednictvím textových zpráv na mobilní telefony aktivní v oblastech ohrožených přírodními požáry nebo jinými extrémními událostmi (EEA, 2020).

Od roku 2019 je mechanismus civilní ochrany EU modernizován programem rescEU, který nabízí zemím kooperativní podporu v případě katastrof prostřednictvím ochrany občanů a řízení rizik. Evropská komise spolufinancuje pohotovostní dostupnost hasičské flotily rescEU s cílem řešit případné vnitrostátní nedostatky v reakci na lesní požáry. V letech 2007 až 2020 reagovalo 20 % všech žádostí o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU na lesní požáry (EK, 2021).

Fdalší informace

Odkazy

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.