eea flag

Vize a politický závazek

Regionální kancelář WHO pro Evropu (WHO/Europe) je jednou ze šesti regionálních kanceláří Světové zdravotnické organizace, která slouží 53 členským státům evropského regionu WHO. V této funkci se WHO/Evropa snaží určit politické možnosti, jak předcházet dopadům změny klimatu na zdraví, připravit se na ně a reagovat na ně. Podporuje členské státy při výběru a provádění nejvhodnějších strategií, politik a opatření. WHO/Evropa spolupracuje s řadou zúčastněných stran v oblasti veřejného zdraví v regionu s cílem zajistit koordinovanou činnost při rozvoji a provádění účinných politik v oblasti zdraví a posílení systémů zdravotní péče.

WHO staví zdraví do středu agendy v oblasti změny klimatu

Od 90. let se WHO/Evropa zasazuje o opatření v oblasti zdravotních rizik souvisejících s klimatem, mimo jiné prostřednictvím evropského procesu v oblasti životního prostředí a zdraví (EHP). Na 26. konferenci Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu (COP26) byl poprvé v historii konference Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu prosazován zvláštní „programv oblasti zdraví“na podporu rozvoje nízkouhlíkových a udržitelných systémů zdravotní péče odolných vůči změně klimatu. Po tomto milníku následoval vůbec první „Den zdraví“ a potvrzení prohlášení COP28 o klimatu a zdraví a zřízení Koalice pro kontinuitu předsednictví COP v Baku pro klima a zdraví na konferenci COP29. Usnesení Světového zdravotnického shromáždění (WHA) o změně klimatu a zdraví vychází z těchto orientačních bodů a vyzývá k většímu zapojení zdravotnictví do opatření v oblasti klimatu, přičemž uznává naléhavou potřebu adaptačních i zmírňujících opatření. Změna klimatu byla rovněž uznána za jednu ze šesti strategických priorit v globální agendě v oblasti zdraví, na níž se dohodly členské státy WHO na období 2024–2028 v rámci 14.obecného pracovního programu.

Na regionální úrovni Evropský pracovní program na období 2020–2025: Jednotné opatření pro lepší zdraví stanoví vizi, jak může WHO/Evropa podpořit zdravotnické orgány jednotlivých zemí, aby splnily očekávání občanů, pokud jde o prosperitu ve zdravých komunitách, kde opatření v oblasti veřejného zdraví a vhodné veřejné politiky, včetně politik týkajících se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, zajišťují lepší život a dobré životní podmínky. V roce 2023 WHO/Evropa poprvé vyhlásila klimatickou krizi a extrémní počasí za ohrožení veřejného zdraví a druhý evropský pracovní program na období 2026–2030 (EPW2), který se v současné době připravuje, zahrne změnu klimatu a zdraví jako jeden ze svých klíčových pilířů. EPW2 bude podporovat odolnost a zdravotní bezpečnost, podněcovat adaptační a zmírňující opatření, která jsou přínosná pro zdraví, a posilovat schopnost systémů zdravotní péče v regionu stát se odolnými vůči změně klimatu, nízkouhlíkovými a udržitelnými, s inkluzivními řešeními pro zranitelné skupiny obyvatelstva.

Budapešťské prohlášení: akcelerace opatření pro zdravější lidi, prosperující planetu a udržitelnou budoucnost

Sedmá ministerská konference o životním prostředí a zdraví, která se konala v červenci 2023 v Budapešti, byla mezníkem při stanovování regionální agendy v oblasti životního prostředí a zdraví. Ministři zdravotnictví a životního prostředí zemí evropského regionu WHO přijali Budapešťskou deklaraci, která stanoví politické závazky a opatření k řešení zdravotních rizik, která představuje trojí krize v podobě změny klimatu, znečištění životního prostředí a úbytku biologické rozmanitosti, a to i v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19. Deklarace upřednostňuje naléhavá a dalekosáhlá opatření týkající se zdravotních výzev této trojité krize a jejím cílem je urychlit spravedlivý přechod k odolným, zdravým, spravedlivým a udržitelným společnostem.

Přijetím budapešťského prohlášení se země zavázaly k boji proti znečištění a změně klimatu, zajištění přístupu k nezávadné vodě, sanitárním a hygienickým zařízením a dalším základním službám pro všechny, začlenění aspektů přírody a biologické rozmanitosti do politik a podpoře čistého, bezpečného a zdravého zastavěného prostředí. Prohlášení podporuje několik klíčových snah v politickém kontextu Evropské unie (EU), včetně Zelené dohody pro Evropu, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, strategie EU v oblasti globálního zdraví a nařízení EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách.

Prohlášení stanoví závazky pro systémy zdravotní péče a podporuje zapojení zdravotnictví do změny klimatu, přičemž argument pro zdraví je klíčovým argumentem pro tvorbu politiky v oblasti klimatu. Pokud jde o adaptační politiku, klíčovým závazkem je vypracovat, aktualizovat a provádět vnitrostátní plány pro přizpůsobení se zdravotnímu stavu, a to buď jako samostatné dokumenty, nebo jako součást širšího vnitrostátního úsilí v oblasti adaptačního plánování. Druhé vydání dokumentu Zero lituje: zintenzivnění opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v oblasti zdraví v evropském regionu WHO,které bylo zahájeno na ministerské konferenci, poskytuje komplexní kontext a podporuje přijetí a provádění závazků v oblasti změny klimatu a zdraví obsažených v prohlášení prostřednictvím portfolia požadavků na vysoké úrovni a konkrétních prováděcích opatření.

Nedílnou součástí prohlášení je „Plán pro zdravější lidi, prosperující planetu a udržitelnou budoucnost na období 2023–2030“, který nastiňuje řadu opatření k urychlení nezbytných transformací. Aby se urychlilo provádění závazků, byla partnerství EHP zřízena jako nový akčně orientovaný mechanismus. Cílem těchto partnerství je spojit země a partnery se společným zájmem v konkrétní tematické oblasti za účelem spolupráce na společných činnostech. Partnerství pro opatření v oblasti klimatu ve zdravotnictví poskytuje regionální komunitu praktických postupů s cílem usnadnit sdílení přístupů a zkušeností mezi zeměmi a podporovat vzájemné učení a vytváření sítí, neboť země mapují cesty a řešení pro rozvoj systémů zdravotní péče odolných vůči změně klimatu, nízkouhlíkových a environmentálně udržitelných systémů zdravotní péče.

Pracovní skupina pro zdraví v souvislosti se změnou klimatu

Pracovní skupina pro zdraví v oblasti změny klimatu (HIC) byla zřízena v roce 2012 v rámci mandátu Evropské pracovní skupiny pro životní prostředí a zdraví (EHTF) na žádost členských států evropského regionu WHO, aby řídila program ochrany zdraví před nepříznivými účinky změny klimatu. EHTF slouží jako vedoucí mezinárodní orgán pro provádění a monitorování EHP, zejména se zaměřením na závazky uvedené v ministerských prohlášeních o životním prostředí a zdraví.

Pracovní skupina pro HIC, složená z jmenovaných zástupců členských států a partnerů, usnadňuje dialog a spolupráci mezi zeměmi evropského regionu WHO a dalšími zúčastněnými stranami. Podporuje a prosazuje začlenění zdravotních hledisek do vnitrostátních politik zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a působí jako katalyzátor podpory, provádění a monitorování závazků Budapešťské deklarace v oblasti změny klimatu a zdraví na mezinárodní, vnitrostátní a nižší než celostátní úrovni. Pracovní skupina poskytuje platformu pro sdílení zkušeností a inovací, podporu nástrojů, sdělování důkazů a prokazování osvědčených postupů v oblasti změny klimatu a zdraví a podporu partnerství mezi zeměmi a zúčastněnými stranami.

Rozvíjení znalostí a důkazů

WHO/Evropa je významným tvůrcem znalostí v oblasti změny klimatu a zdraví. V roce 2018 zveřejnila WHO/Evropa zprávu s názvem Veřejné zdraví a politiky přizpůsobení se změně klimatu v Evropské unii, která analyzuje vývoj zdravotních politik pro přizpůsobení se změně klimatu v zemích EU a shromažďuje výběr případových studií osvědčených postupů.

Vzhledem k tomu, že evropský region WHO je nejrychleji se oteplujícím regionem na světě, zveřejnila WHO/Evropa klíčové dokumenty na podporu členských států s aktuálními informacemi a pokyny týkajícími se tepla a zdraví, včetně přezkumu: Teplo a zdraví v evropském regionu WHO: aktualizované důkazy pro účinnou prevenci. S finanční podporou Evropské komise připravuje WHO/Evropa aktualizované druhé vydání pokynů k akčním plánům v oblasti tepla a zdraví. Cílem tohoto vydání je podpořit osoby s rozhodovací pravomocí a odborníky z praxe ve zdravotnictví i mimo něj při vývoji koordinovaných, komplexních HHAP. Ačkoli jsou pokyny primárně zaměřeny na členské státy v evropském regionu WHO, očekává se, že budou mít mezinárodní význam.

Povodně jsou nejčastější přírodní katastrofou v evropském regionu WHO, přičemž jedna desetina městského obyvatelstva žije v oblastech náchylných k povodním. S cílem řešit dopady povodní na zdraví vypracovala WHO/Evropa pokyny, včetně publikací Povodně: řízení zdravotních rizik v evropském regionu WHO a povodně a zdraví: informační přehledy pro zdravotnické pracovníky. Specializovaná webová stránka poskytuje jednotné kontaktní místo pro zdroje WHO o povodních. V rámci protokolu EHK OSN-WHO/Evropa o vodě a zdraví probíhají práce na posílení odolnosti vodohospodářských a hygienických služeb vůči změně klimatu, a to i vůči povodním.

Iniciativa „Profily zemí v oblasti zdraví a změny klimatu“ je základem činnosti WHO zaměřené na sledování vnitrostátního a celosvětového pokroku v oblasti zdraví a změny klimatu. Tyto profily, které byly vytvořeny ve spolupráci s vnitrostátními zdravotnickými orgány, poskytují údaje o klimatických rizicích a očekávaných dopadech změny klimatu na zdraví, sledují aktuální politické reakce a shrnují klíčové priority vnitrostátních opatření v oblasti klimatu a zdraví. Celosvětově se této iniciativy od jejího zahájení v roce 2015 zúčastnilo více než 80 zemí, včetně několika členských států z evropského regionu WHO.

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.