Budapešťská deklarace a činnosti WHO v Evropě

Budapešťské prohlášení: urychlení opatření pro zdravější lidi, prosperující planetu a udržitelnou budoucnost

Budapešťské prohlášení

přijaté dne 6. července 2023 ministry zdravotnictví a životního prostředí zemí evropského regionu WHO formuluje politické závazky a opatření k řešení zdravotních rizik, která představuje trojitá krize změny klimatu, znečištění a úbytku biologické rozmanitosti, spolu s oživením po pandemii COVID-19 a v souvislosti s ním. Deklarace upřednostňuje naléhavá a rozsáhlá opatření týkající se výzev v oblasti zdraví souvisejících s touto trojitou krizí a jejím cílem je urychlit spravedlivý přechod k odolným, zdravým, spravedlivým a udržitelným společnostem. Přijetím Budapešťské deklarace se země zavázaly bojovat proti znečištění a změně klimatu, zajistit všem přístup k nezávadné vodě, sanitárním a hygienickým službám, začlenit otázky přírody a biologické rozmanitosti do politik a podporovat čisté, bezpečné a zdravé zastavěné prostředí. Další závazky byly zaměřeny na systémy zdravotní péče.

Prohlášení podporuje zapojení zdravotnictví do změny klimatu a obhajuje zdraví při tvorbě politik v oblasti klimatu. Pokud jde o adaptační politiku, klíčovým závazkem je vypracování, aktualizace a provádění národních adaptačních plánů v oblasti zdraví, a to buď jako samostatných dokumentů, nebo jako součást širšího úsilí o národní adaptační plánování. Druhé vydání dokumentu Zero lituje: posílení opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve prospěch zdraví v evropském regionu WHO, která byla zahájena na 7. ^ministerské konferenci o životním prostředí a zdraví v Budapešti, poskytuje zázemí a podporuje přijetí a provádění závazků v oblasti změny klimatu a zdraví obsažených v prohlášení prostřednictvím portfolia požadavků na vysoké úrovni a konkrétních prováděcích opatření.

Na podporu prováděcích kapacit zemí je cílem prohlášení rovněž posílit správu věcí veřejných, investice do lidských zdrojů a vytváření znalostí a nástrojů pro činnost. Zdůrazňuje také posílení postavení mládežnických organizací, aby jejich činnost byla relevantnější při tvorbě a provádění politik. Plán pro zdravější lidi, prosperující planetu a udržitelnou budoucnost na období 2023–2030 je nedílnou součástí prohlášení a popisuje soubor opatření k urychlení nezbytných transformací. Aby se urychlilo provádění závazků, byla zahájena partnerství v rámci evropského procesu v oblasti životního prostředí a zdraví (EHP) jako nový mechanismus zaměřený na konkrétní kroky. Jeho cílem je spojit země a partnery se společným zájmem o konkrétní tematickou oblast, aby spolupracovali na společných projektech a činnostech. Byla zahájena čtyři partnerství EHP, která se zaměřují na opatření v oblasti klimatu ve zdravotnictví, spolupráci mládeže, biologické monitorování člověka a zdravou mobilitu. Cílem partnerství pro opatření v oblasti klimatu v odvětví zdravotnictví je poskytnout regionální komunitě osvědčených postupů pro sdílení přístupů, zkušeností a výzkumu, neboť země mapují cesty a řešení pro rozvoj systémů zdravotní péče odolných vůči změně klimatu, nízkouhlíkových a environmentálně udržitelných.

V kontextu evropské politiky bude prohlášení podporovat mimo jiné Zelenou dohodu pro Evropu, strategii EU v oblasti globálního zdraví, rámcové programy EU pro výzkum a inovace (Horizont Evropa a předchozí programy) a nařízení EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách.

Pracovní skupina pro zdraví v souvislosti se změnou klimatu: Světová zdravotnická organizace (WHO EUROPE)

Pracovní skupina WHO pro zdraví v souvislosti se změnou klimatu (HIC) byla zřízena v roce 2012 v rámci mandátu Evropské pracovní skupiny pro životní prostředí a zdraví (EHTF) na žádost členských států evropského regionu WHO za účelem ochrany zdraví před nepříznivými účinky změny klimatu. EHTF je předním mezinárodním orgánem pro provádění a monitorování evropského procesu v oblasti životního prostředí a zdraví, zejména závazků stanovených v Ostravské deklaraci o životním prostředí a zdraví.

Pracovní skupina HIC se skládá z jmenovaných zástupců členských států a partnerů. Usnadňuje dialog a spolupráci mezi členskými státy v evropském regionu WHO a dalšími zúčastněnými stranami, jakož i komunikaci a provádění závazků v oblasti ochrany zdraví před nepříznivými účinky změny klimatu. Pracovní skupina konkrétně podporuje a prosazuje začlenění zdravotních hledisek do vnitrostátních politik zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a působí jako katalyzátor při prosazování, provádění a monitorování závazků v oblasti změny klimatu a zdraví v Ostravské deklaraci na mezinárodní, celostátní a nižší než celostátní úrovni. HIC poskytuje platformu pro výměnu zkušeností a inovací, podporu nástrojů, sdělování důkazů a prokazování osvědčených postupů v oblasti změny klimatu a zdraví a podporuje partnerství mezi zeměmi a zúčastněnými stranami.

Činnost WHO v Evropě v oblasti změny klimatu a zdraví

V roce 2018 zveřejnila WHO/Evropa zprávu s názvem Veřejné zdraví a politiky pro přizpůsobení se změně klimatu v Evropské unii, která analyzuje vývoj zdravotních politik pro přizpůsobení se změně klimatu v zemích EU a sestavuje výběr případových studií osvědčených postupů.

Vzhledem k tomu, že evropský region WHO je regionem s nejrychlejším oteplováním na světě, zveřejnila WHO/Evropa klíčové dokumenty na podporu členských států s aktuálními informacemi a pokyny týkajícími se tepla a zdraví, včetně přezkumu: Teplo a zdraví v evropském regionu WHO: aktualizované důkazy pro účinnou prevenci. S finanční podporou Evropské komise připravuje WHO/Evropa aktualizované druhé vydání pokynů k akčním plánům v oblasti zdraví a tepla. Cílem tohoto vydání je podpořit činitele s rozhodovací pravomocí a odborníky ve zdravotnictví i mimo něj při vytváření koordinovaných a komplexních plánů zdravotní péče. Ačkoli jsou pokyny primárně zaměřeny na členské státy v evropském regionu WHO, očekává se, že budou mít mezinárodní význam.

Povodně jsou nejčastější přírodní katastrofou v evropském regionu WHO, přičemž jedna desetina městského obyvatelstva žije v oblastech náchylných k povodním. S cílem řešit dopady povodní na zdraví vypracovala WHO/Evropa pokyny, včetně publikací „Povodně: řízení zdravotních rizik v evropském regionu WHO a povodně a zdraví: informační přehledy pro zdravotnické pracovníky. Specializovaná internetová stránka poskytuje jednotné kontaktní místo pro zdroje WHO týkající se povodní. V rámci Protokolu o vodě a zdraví mezi EHK OSN a WHO a Evropou probíhají práce na posílení odolnosti vodohospodářských a hygienických služeb vůči změně klimatu, včetně povodní.

Iniciativa profilů zemí v oblasti zdraví a změny klimatu je základem práce WHO na sledování vnitrostátního a celosvětového pokroku v oblasti zdraví a změny klimatu. Tyto profily, které byly vypracovány ve spolupráci s vnitrostátními zdravotnickými orgány, poskytují údaje o klimatických rizicích a očekávaných dopadech změny klimatu na zdraví, sledují současné politické reakce a shrnují klíčové priority vnitrostátních opatření v oblasti klimatu a zdraví. Celosvětově se této iniciativy od jejího zahájení v roce 2015 zúčastnilo více než 80 zemí, včetně několika členských států z evropského regionu WHO.