European Union flag

Koncem roku 2025 provedly agentury ASPHER a EEA průzkum mezi zaměstnanci a volenými úředníky místních a regionálních orgánů. Cílem průzkumu bylo určit potřeby znalostí týkajících se začlenění aspektů ochrany klimatu a zdraví do plánování přizpůsobení se změně klimatu na nižší než celostátní úrovni mezi osoby odpovědné za přizpůsobení se změně klimatu. Průzkumu se zúčastnilo 173 respondentů z 20 zemí.

Klíčová sdělení

  • Průzkum dokončilo 173 respondentů zastupujících obce a regiony ve 20 evropských zemích, z toho přibližně polovina z Norska, Švýcarska a Německa. Respondenti byli především pracovníci oddělení pro přizpůsobení se změně klimatu, oddělení pro životní prostředí/udržitelnost a oddělení veřejného zdraví. Starostové nebo jiní volení úředníci tvořili čtvrtinu respondentů. Vzorek není reprezentativní pro Evropu. 

  • Více než 60 % obcí/regionů, které odpověděly, mělo zaveden plán pro změnu klimatu a zvláštní oddělení pro změnu klimatu. Zdraví bylo zvláštní složkou adaptačních plánů ve 43 % orgánů na nižší než celostátní úrovni, které odpověděly, a v dalších 31 % bylo řešeno minimálně. 

  • Více než 77 % respondentů odpovědělo, že změna klimatu již ovlivňuje lidské zdraví v jejich jurisdikci; 90 % respondentů uvedlo, že změna klimatu ovlivní lidské zdraví v jejich oblasti za 10 let.

  • Respondenti z malých obcí (<50 000 obyvatel) mnohem méně pravděpodobně odpověděli, že mají dostatečné znalosti k pochopení klimatických rizik pro zdraví ve srovnání s respondenty z velkých obcí (>500 000 obyvatel). Pouze 33 % respondentů z malých obcí uvedlo, že mají úplné znalosti potřebné k pochopení zdravotních rizik spojených se změnou klimatu, ve srovnání s 64 % respondentů z největších obcí.

  • Mezi technickými pracovníky byly oblasti s nejnižšími počty, které vykazovaly dostatečné znalosti, využívání nástrojů ekonomického hodnocení a monitorování a hodnocení, zejména v souvislosti s rovností.  

  • Nejvyšší počet respondentů se chtěl dozvědět více o teple (73 %). Následovaly zdravotní dopady na zranitelné skupiny obyvatel (55 %), záplavy (44 %) a znečištění ovzduší (41 %).

Výsledky

1Zdraví při plánování adaptace2Příležitosti ke znalostem3O respondentech

Pokrytí zdraví při plánování přizpůsobení se změně klimatu 

V zájmu lepšího pochopení schopnosti místních a regionálních orgánů plánovat a provádět opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byli respondenti dotázáni na správní opatření pro změnu klimatu v rámci své obce. Většina (61 %) uvedla, že má specializované oddělení pro změnu klimatu. Kromě toho 60 % obcí, které odpověděly, mělo zaveden plán pro přizpůsobení se změně klimatu, zatímco dalších 23 % plán právě vypracovávalo. Tato zjištění naznačují, do jaké míry byly změna klimatu a přizpůsobení se změně klimatu institucionalizovány v rámci struktur místní správy.

Kromě existence plánů pro přizpůsobení se změně klimatu průzkum rovněž zkoumal, do jaké míry byly zdravotní aspekty začleněny do plánování pro přizpůsobení se změně klimatu. 52 % adaptačních plánů mělo zvláštní složku týkající se zdraví (54 ze 104 oznámených adaptačních plánů), přičemž 17 respondentů zvažovalo zahrnutí zdraví do budoucích adaptačních plánů. To je jen o něco málo více, než uvedla mise EU pro signatáře v oblasti přizpůsobování se změně klimatu. V roce 2024 se 60 % plánů oznámených signatáři mise týkalo zdraví (Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, 2025). Koncepce „jedno zdraví“ byla zahrnuta do 14 adaptačních plánů a částečně do dalších 27 plánů. 

Uváděné poznatky o dopadech změny klimatu na zdraví

Dotázaní se obecně shodli na tom, že změna klimatu bude mít v blízké budoucnosti vliv na lidské zdraví v jejich místní oblasti (téměř 90 %), a již tak činí (více než 87 %) (obrázek 1). Toto zjištění je v souladu s výsledky místních a regionálních orgánů účastnících se mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu, kde se zdraví stalo klíčovou oblastí zájmu při posuzování klimatických rizik a zranitelnosti. Zdraví bylo rovněž označeno za klíčový výsledek adaptačních opatření oznámených v rámci mise (mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu, 2026). 

Obrázek 1. Vnímání současných a budoucích (desetiletých) dopadů změny klimatu na zdraví ze strany respondentů v rámci jejich pravomocí (%)

Většina respondentů uvedla, že má alespoň částečnou znalost zdravotních rizik spojených se změnou klimatu (95 %), identifikuje zranitelné skupiny (91 %) a spolupracuje s příslušnými zúčastněnými stranami (83 %). Respondenti z malých obcí méně pravděpodobně odpověděli na tuto otázku „ano, v plném rozsahu“ (obrázek 2). To odráží podobné údaje oznámené iniciativě Globální pakt starostů a primátorů, která zjistila, že malé obce zaostávají za velkými obcemi, pokud jde o jejich schopnost plánovat a připravovat se na opatření, jakož i posuzovat rizika. Pouze 29 % malých obcí dokončilo nebo téměř dokončilo posouzení rizik ve srovnání se 46 % u větších obcí (EEA, 2026).

Obrázek 2. Procento respondentů, kteří odpověděli „ano, plně“ na otázku týkající se dostatečných znalostí, podle velikosti populace autority.

Soubor podrobnějších otázek týkajících se znalostí a dovedností byl zaměřen na technické pracovníky (132 respondentů). Nejvyšší úroveň znalostí byla uvedena v souvislosti s prováděním posouzení rizik v oblasti změny klimatu ve vztahu ke zdraví – včetně zohlednění zranitelných skupin při posuzování rizik v oblasti klimatu – a s určením a posouzením možností přizpůsobení. Pouze 8 % technických pracovníků však uvedlo, že budou mít důvěru v používání nástrojů ekonomického hodnocení, jako je analýza nákladů a přínosů (CBA) nebo vícekriteriální analýza (MCA), a pouze 9 % bude mít dostatečné znalosti pro sledování výsledků a dopadů na zdraví zranitelných skupin. Použití výsledků hodnocení, výběr vhodných ukazatelů pro sledování pokroku a integrace rovnosti byly také aspekty, o nichž nízké procento technických respondentů (<20 %) uvedlo, že mají dostatečné znalosti (obrázek 3).

Zatímco mnoho obcí v celé Evropě má v rámci svého adaptačního plánu definován systém monitorování a podávání zpráv, pouze menšina má definovány jasné ukazatele a cíle (EEA, 2023). Zjištění průzkumu rovněž odrážejí tento rozdíl mezi uznáním významu monitorování a hodnocení a technickou kapacitou pro provádění těchto činností.

Obrázek 3. Znalosti a dovednosti technických pracovníků v oblasti klimatu a zdraví, které sami uvedli

Znalostní příležitosti pro rozvoj

Na otázku, které otázky související s klimatem by se rádi dozvěděli, nejvyšší procento respondentů vybralo teplo (73 %) a zdravotní dopady na zranitelné skupiny obyvatelstva (55 %). Následovaly povodně, znečištění ovzduší, duševní zdraví, nemoci přenášené vektory a bezpečnost potravin (všechny nad 30 % respondentů) (obrázek 4).

Obrázek 4. Zdravotní rizika související s klimatem nebo dopady na zdraví, o nichž se respondenti chtěli dozvědět více

Více než polovina respondentů považovala zelenou infrastrukturu a územní/rozvojové plánování za relevantní tematické oblasti, na něž se mají vztahovat pokyny pro začlenění zdraví do politik přizpůsobení. Následoval zájem o plánování/reakce na mimořádné události a zdravotnickou infrastrukturu a poskytování služeb (obrázek 5).

Obrázek 5. Tematické oblasti pro hlavní směry pro začlenění zdraví do politik přizpůsobení

Dvě třetiny respondentů poukázaly na nedostatek finančních zdrojů na plánování přizpůsobení se změně klimatu a zdraví jako na problémy při provádění, u nichž je zapotřebí více pokynů. Více než polovina vybraných otázek se týká koordinace mezi různými odvětvími a úrovněmi správy, jakož i nízké informovanosti nebo zapojení činitelů s rozhodovací pravomocí v oblasti klimatu a zdraví (obrázek 6). Podobně bylo financování/financování označeno signatáři, kteří podali zprávu o misi EU pro přizpůsobení se změně klimatu, za klíčovou výzvu při provádění adaptačního plánování (EEA, 2026).

Obrázek 6. Výzvy spojené s prováděním, u nichž by bylo oceněno více pokynů nebo zdrojů

Technici byli dotázáni na potřebu pokynů k možnostem přizpůsobení v oblasti zdraví. Nejvyšší počet respondentů uvedl, že je třeba se dozvědět více o reakcích na teplo, po nichž následují záplavy, sucho a další extrémní povětrnostní jevy (obrázek 6). Pro účinné provádění možností přizpůsobení bylo zapotřebí více technických znalostí v souvislosti s extrémními povětrnostními jevy a teplem (obrázek 7).

Obrázek 7. Odpovědi technických pracovníků na bod s více možnostmi výběru „Které možnosti přizpůsobení týkající se zdraví byste chtěli, abychom se v pokynech, které vypracujeme, zaměřili?“

Obrázek 8. Odpovědi technických pracovníků na bod s více možnostmi výběru „K jakým možnostem přizpůsobení potřebujete více technických znalostí nebo podpory, abyste je mohli účinně provádět?“

Respondenti

Průzkum byl zaměřen na úředníky a osoby s rozhodovací pravomocí na místní a regionální úrovni, kteří se zabývají přizpůsobováním se změně klimatu. Na dotazník odpovědělo 173 respondentů. Zatímco respondenti pocházeli z 20 zemí, ve vzorku silně dominovalo několik zemí: Norsko (18 %), Švýcarsko (16 %), Německo (15 %), Moldavsko (12 %) a Španělsko (9,8 %) (obrázek 9). Vzorek není reprezentativní pro Evropu.

Nejvyšší počet respondentů pocházel z malých obcí, ale do vzorku byly zahrnuty všechny velikosti orgánů (obrázek 10).

Hlavním typem respondentů byli státní zaměstnanci, přičemž většina z nich pocházela z oddělení pro přizpůsobení se změně klimatu nebo z oddělení pro udržitelnost/životní prostředí. Třináct procent z nich však pocházelo z veřejného zdravotnictví. Necelá čtvrtina respondentů byli volení úředníci, včetně starostů (obrázek 11).

Obrázek 9. Zeměpisné rozložení respondentů podle zemí

Obrázek 10. Počet respondentů z obcí různé velikosti

Obrázek 11. Počet respondentů v různých funkcích

Závěry

  • Respondenti průzkumu mají dobré povědomí o dopadech změny klimatu a jejich dopadu na zranitelné skupiny obyvatelstva. Navzdory tomu, že orgány na celostátní i nižší než celostátní úrovni uvádějí silné znalosti o dopadech změny klimatu na zdraví a vysokou míru obav ohledně dopadů, zůstává začlenění zdravotních otázek do místního plánování přizpůsobení se změně klimatu omezené.
  • Monitorování a hodnocení adaptačních opatření je trvalým problémem. Toto zjištění se odráží na místní i celostátní úrovni v dalších studiích o stavu monitorování a hodnocení adaptace.
  • Na podporu obcí v celém cyklu plánování přizpůsobení jsou zapotřebí jak technické odborné znalosti, tak finanční zdroje. Zejména menší obce mají omezené zdroje a technickou kapacitu k provádění adaptačního plánování.

Místní a regionální orgány potřebují praktickou podporu při:

    • Identifikovat příležitosti a definovat strategie pro financování / financování plánování přizpůsobení se změně klimatu a zdraví.
    • Zlepšit koordinaci mezi odděleními pro klima, životní prostředí, plánování, zdravotnictví, sociální péči, krizové řízení a infrastrukturu.
    • Vypracovat strategie pro zapojení osob s rozhodovací pravomocí do otázek přizpůsobení se změně klimatu a zdraví.
    • Posoudit a řešit prioritní rizika zjištěná na místní úrovni, jako je teplo, povodně, sucho, extrémní povětrnostní jevy a nemoci přenášené vektory, a pochopit, jak tato rizika ovlivňují zranitelné skupiny.
    • Výběr a provádění opatření, jako jsou systémy včasného varování, akční plány pro zdraví veder, zelená a modrá infrastruktura, plánování odolné vůči povodním, připravenost na mimořádné události a komunikace o rizicích.
    • Sledovat výsledky související se zdravím a využívat výsledky hodnocení ke zlepšení adaptačních opatření v průběhu času.

Připravuje se informační dokument o začlenění zdraví do místní adaptace. Cílem dokumentu je nabídnout praktickou podporu ve vztahu k těmto znalostem a technickým nedostatkům.

Odkazy

Language preference detected

Do you want to see the page translated into ?

Exclusion of liability
This translation is generated by eTranslation, a machine translation tool provided by the European Commission.

Vyloučení odpovědnosti
Tento překlad generuje eTranslation, nástroj pro strojový překlad poskytovaný Evropskou komisí.