Sesuvy půdy

Pozorované účinky

V období 1995–2014 zaznamenalo 27 zemí[1] v evropském regionu 1 370 úmrtí a 784 zranění při 476 smrtelných sesuvech půdy (Haque et al., 2016). Když byla zjištěna příčina sesuvu půdy, byla nejčastěji způsobena extrémními povětrnostními jevy, jako jsou silné deště a povodně. V některých dalších případech byly sesuvy půdy vyvolány těžbou, průmyslovými činnostmi nebo zemětřeseními (Haque et al., 2016). Obecně jsou sesuvy půdy nejvíce postiženi lidé žijící v horských oblastech, jako jsou Alpy, nebo v horských oblastech v Turecku, ale pravděpodobnost sesuvu půdy ovlivňují i další faktory, jako jsou vlastnosti půdy, krajinný pokryv a tok vody. V letech 1995–2014 došlo k rostoucímu trendu sesuvů půdy, který byl nejvýraznější v letech 2008 až 2014. V některých zemích, jako je Itálie a Turecko, kde bylo zaznamenáno 43 % všech smrtelných sesuvů půdy, bylo ve druhé polovině období 1995–2014 a zejména v posledních pěti letech zaznamenáno mnohem více sesuvů půdy, které byly většinou způsobeny přírodními jevy, jako jsou silné deště a povodně (Haque et al., 2016). K dispozici jsou velmi omezené kvantitativní informace o zdravotních dopadech sesuvů půdy nad rámec úmrtí nebo zranění a téměř žádné údaje o psychosociálních a duševních dopadech sesuvů půdy v Evropě (Kennedy et al., 2015).

[1] Zatímco sesuvy půdy byly hlášeny v 37 zemích evropského regionu v letech 1995 až 2014, pouze 27 hlášených obětí, tj. Turecko, Itálie, Portugalsko, Rusko, Gruzie, Švýcarsko, Bulharsko, Španělsko, Rakousko, Norsko, Rumunsko, Francie, Bosna, Německo, Slovinsko, Arménie, Ázerbájdžán, Anglie, Řecko, Srbsko, Makedonie, Island, Ukrajina, Andorra, Irsko, Polsko, Švédsko, Lichtenštejnsko, Belgie, Moldavsko

Předpokládané účinky

Očekává se, že se změnou klimatu se bude četnost a rozsah sesuvů půdy nadále zvyšovat, zejména v alpských oblastech, a to z velké části v důsledku nárůstu extrémních srážek (Haque et al., 2016; Auflič et al., 2023). Soudržné chápání budoucích dopadů změny klimatu na sesuvy půdy a jejich dopadů na zdraví v Evropě je však rozmazáno složitostí mnoha různých mechanismů a environmentálních faktorů, které jsou ve hře (Olsson et al., 2019). Například častý výskyt silných dešťů a povodní pravděpodobně způsobí více sesuvů půdy. Ve vysokých pohořích může oteplování také vést k tání permafrostu a souvisejícím sesuvům půdy. Na druhé straně se očekává, že v nižších pohořích, kde oteplování snižuje počet cyklů mrznutí a tání, a tím i povětrnostních podmínek podporujících pády hornin, se sesuvy půdy související s pády hornin sníží (Nissen et al., 2023). Zvýšení počtu sesuvů půdy by navíc nemuselo nutně vést k proporcionálnímu zvýšení dopadů na zdraví. Výsledné dopady na zdraví rovněž závisejí na rozsahu sesuvu půdy a počtu ohrožených osob (Franceschini et al., 2022), což je způsobeno změnami krajinného pokryvu, hustoty obyvatelstva a rozložení obyvatelstva (Casagli et al., 2017). Projekt SAFELAND financovaný EU týkající se rizika sesuvů půdy v Evropě například odhadl, že ohrožená populace vzroste do roku 2090 o 15 % ve srovnání s rokem 2010 (bez ohledu na celkový pokles počtu obyvatel), zatímco pouze dalších 1,5 % plochy bude vystaveno sesuvům půdy (většinou způsobeným měnícími se srážkovými vzorci) (Jaedicke et al., 2011).

Politické reakce

Dohled před sesuvem půdy, včetně systémů identifikace rizikových zón, monitorování a včasného varování (EWS), může zabránit ztrátám na životech, majetku a živobytí. Zóny rizika sesuvů půdy byly v celé Evropě identifikovány v Evropské mapě citlivosti na sesuvy půdy (ELSUS v2). Projekt GIMS financovaný EU vyvinul pokročilý, nízkonákladový systém pro monitorování sesuvů a sesuvů půdy, který dokáže zjistit, kdy jsou kopce připraveny na klouzání, a poskytnout včasné náznaky rychlého, katastrofického pohybu. Norsko a Itálie mají vnitrostátní systémy včasného varování pro sesuvy půdy, zatímco v Itálii provozuje systémy včasného varování několik regionálních vlád (Guzzetti et al., 2020).

Okamžitá opatření po sesuvu půdy, jako je vydávání včasných varování a aktivace pátracích a záchranných služeb a první pomoc zraněným (často část stávajících plánů pro katastrofy), mohou výrazně snížit zdravotní dopady sesuvů půdy. Vládní podpora po nuceném vysídlení v důsledku událostí, jako jsou sesuvy půdy, může rovněž snížit dlouhodobé dopady na duševní zdraví (Baseler a Hennig, 2023).

Na úrovni EU nereagují žádné konkrétní politiky výhradně na sesuvy půdy. Sesuvy půdy jsou však zmiňovány, často jako součást seznamu rizik, v několika legislativních dokumentech, jako je nařízení o společných ustanoveních, kterým se řídí 8 fondů EU. Sesuvy půdy zejména nejsou zmíněny ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu).