pyl

Pozorované účinky

V posledních desetiletích se v Evropě zvýšil výskyt alergií vyvolaných pylem. Tento nárůst nelze vysvětlit pouze změnami v genetice nebo zdravotním stavu populace (D’Amato et al., 2007, 2020; Becker a kol., 2021). Nárůst výskytu těchto onemocnění může souviset se zlepšením hygieny, zvýšeným používáním antibiotik a očkováním a se změnami životního stylu, stravovacích návyků a znečištění ovzduší (de Weger et al., 2021). Kromě toho změna klimatu ovlivňuje expozici pylu a alergické senzibilizaci několika způsoby, včetně posunu a prodloužení pylové sezóny, změn koncentrace pylu a alergenity, jakož i posunů v zeměpisném rozložení pylu.

Pyl: sezónní směny a prodloužení sezóny

Jak nástup, tak trvání pylové sezóny jsou ovlivněny meteorologickými proměnnými, zejména teplotou. V reakci na globální oteplování rostliny mění načasování svých vývojových fází, včetně kvetení a uvolňování pylu. Komplexní studie globálních datových souborů o pylu zdůraznila zvýšení doby trvání pylové sezóny (v průměru o 0,9 dne za rok) a pylové zátěže za posledních 20 let (Ziska et al., 2019). V městských oblastech, kde žije většina Evropanů, vedou vyšší teploty zhoršené efektem městských tepelných ostrovů k dřívějšímu začátku pylové sezóny (D’Amato et al., 2014). Na základě údajů o teplotě vzduchu vizualizuje služba programu Copernicus pro změnu klimatu začátek pylové sezóny břízy od roku 2010 do roku 2019, přičemž ukazuje regionální rozdíly v postupu začátku pylové sezóny. Nicméně i záření, srážky a vlhkost ovlivňují uvolňování pylu a transport ve vzduchu, i když méně než teplota.

Pyl: koncentrace a alergenita

Teplejší podmínky a zvýšené koncentrace atmosférického CO₂ stimulují růst rostlin. To může zvýšit koncentraci pylu a alergenů ve vzduchu, stejně jako alergenitu pylu, což zvyšuje riziko alergických reakcí (Beggs, 2015; Ziska et al., 2019). Také změněné vlhkostní podmínky, extrémní povětrnostní podmínky a bouřky během pylové sezóny způsobují vyšší koncentrace pylu a alergenů ve vzduchu, což vede k závažnějším alergickým reakcím a astmatickým záchvatům (Shea et al., 2008; Wolf et al., 2015; D’Amato et al., 2020).

Pyl: geografické posuny

Globální oteplování a související prodloužení vegetačního období usnadňují migraci invazních druhů rostlin v Evropě směrem na sever, a to i těch, které uvolňují alergenní pyl. Zavedení nových alergenů může zvýšit místní senzibilizaci, tj. proces, kdy se lidé stávají citlivými nebo alergickými v důsledku expozice alergenům (Confalonieri et al., 2007). Konkrétním příkladem je ragweed (Ambrosia),který byl v Evropě zaveden před několika desetiletími z amerického kontinentu s dopravou. Pyl ragvídu je vysoce alergenní a uvolňuje se poměrně pozdě v sezóně (začátek září), což může způsobit další vlnu alergie a prodloužení alergické sezóny (Vogl et al., 2008; Chen et al., 2018). Významné zdravotní a hospodářské dopady v oblastech napadených ambrózií ve střední a východní Evropě, Francii a Itálii již byly hlášeny (Makra et al., 2005). Zatímco šíření ambrózie v Evropě je způsobeno především dopravními a zemědělskými činnostmi, klimatické změny usnadňují kolonizaci nových oblastí. Kromě toho lze zrna pylu ambrózie snadno přepravovat stovky až tisíce kilometrů vzduchem, což způsobuje nejvyšší počet pylů a související příznaky alergie v oblastech, kde ambrózie ještě není rozšířená (Chen et al., 2018).

Předpokládané účinky

Očekává se, že dopady změny klimatu na pylová období, koncentrace a alergenitu povedou v budoucnu ke zvýšené expozici evropské populace pylu a aeroalergenům. To zvýší pravděpodobnost nových alergických senzibilizací, a to i u původně slabých alergenů (de Weger et al., 2021). Podle scénáře střednědobých emisí skleníkových plynů (RCP 4.5) se očekává, že se senzibilizace vůči ambrózii rozšíří po celé Evropě a v některých zemích se do roku 2050 zvýší až na 200 % (Lake et al., 2017).

U již senzibilizovaných jedinců se očekává, že trvání a závažnost alergických příznaků se při změně klimatu zvýší v důsledku delší pylové sezóny a vyšší alergenicity pylu. Pokud se období, během něhož jsou lidé vystaveni pylu, prodlouží, vyhýbání se alergenu jako strategie zvládání se stane komplikovanějším, což ovlivní duševní pohodu.

Předpokládá se, že změny v aeroalergenech způsobené změnou klimatu a související spouštěné alergické reakce budou mít důsledky pro prevalenci astmatu a související náklady na zdravotní péči (léčba, neodkladné návštěvy nemocnic) (Anderegg et al., 2021). Vysoké teploty a vlny veder, u nichž se v měnícím se klimatu očekává zvýšení četnosti a délky trvání, navíc zhoršují respirační problémy a zvyšují úmrtnost osob trpících astmatem a jinými respiračními problémy, které jsou důsledkem alergií (D’Amato et al., 2020). Náchylnost lidí k virovým infekcím se může rovněž zvýšit zhoršováním zánětu dýchacích cest a oslabením imunitních reakcí způsobených alergeny a pylem (Gilles et al., 2020).

Zelená infrastruktura ve městech, instalovaná jako opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, může v budoucnu také zvýšit pylovou zátěž a alergické reakce (Cheng and Berry, 2013). Případová studie na 18 zelených plochách v Bruselu ukázala, že se očekává, že alergenní potenciál městských parků se zdvojnásobí v důsledku kombinovaných změn délky pylové sezóny, alergenity pylu a míry senzibilizace obyvatelstva (Aerts et al., 2021). Zohlednění vhodných druhů stromů pro městské prostředí má zásadní význam při navrhování opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a při územním plánování, aby se zabránilo zhoršování rizik alergií.

Politické reakce

Koncentrace pylu různých stromů a trav jsou běžně monitorovány ve všech evropských zemích. Měření se používají k určení začátku a trvání, jakož i intenzity pylové sezóny. Měření se v kombinaci s chemickými transportními modely používají také k nastavení systémů rizik alergií používaných v systémech informování o pylu nebo včasného varování. Portál pylinfo, který vznikl na základě partnerství mezi Evropskou sítí aerodynamiky a službou monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS), poskytuje denně aktualizované prognózy koncentrace pylu a posouzení rizik alergií pro všechny evropské země.

Na rozdíl od úrovně pylu neexistují žádná rutinní měření na úrovni alergenů, ani pro počet alergenů v pylovém zrnu, ani pro koncentraci alergenů ve vzduchu. Přístup k tomuto typu ukazatele by nicméně pomohl vysvětlit výskyt příznaků alergie před sezónou, zejména v podmínkách, kdy se vysoké úrovně znečištění ovzduší shodují s nízkými koncentracemi pylu (Cabrera et al., 2021).

Stanovení obecných prahových hodnot koncentrací pylu relevantních pro všechny populace je obtížné, neboť účinky na zdraví závisí také na citlivosti osoby (Becker et al., 2021). Pylové informační služby však mohou pomoci jednotlivým pacientům vyhnout se negativním zdravotním výsledkům, zejména při česání monitorování pylu a dokumentace přesných jednotlivých příznaků. Například aplikace pro chytré telefony, které kombinují údaje o jednotlivých příznacích a koncentraci pylu, by mohly být použity ke stanovení osobních prahových hodnot pylu a účinnějšímu snížení dopadů na zdraví (Becker et al., 2021).

Diagnostika, řízení a zvládání

Alergie na pyl je nedostatečně diagnostikována a často neléčena nebo špatně léčena. Proto je nutné zvyšovat povědomí o dopadu alergií, aby lidé mohli rozpoznat, předcházet a zvládat příznaky alergie. Je nutné diagnostikovat typ pylu způsobujícího alergii a zahájit léky na alergii před začátkem pylové sezóny. Během pylové sezóny je prevence a zvládání příznaků založena především na zabránění expozici alergenů. Doporučení sahají od vyhýbání se pobytu venku, nošení slunečních brýlí, vyhýbání se sušení oblečení venku, udržování oken zavřených a další. EAACI má specializované webové stránky pro pacienty s doporučeními a několik zemí má také národní organizace pacientů, které mohou poradit pacientům s alergiemi.

Úvahy o územním plánování

Zřízení hypoalergenních zelených ploch ve městech a v jejich blízkosti prostřednictvím pečlivého výběru druhů stromů (Aerts et al., 2021) může snížit výskyt alergií na pyl. Které druhy stromů jsou vhodné, závisí na lokalitě a volba by měla vzít v úvahu předpokládané klimatické změny. Nedoporučuje se odstraňování alergenních stromů ze stávajících zelených ploch, aby byla zachována biologická rozmanitost a ekosystémové služby, mimo jiné podpora přizpůsobení se vysokým teplotám v důsledku změny klimatu (Aerts et al., 2021).

Kontrolní opatření

Nedávná invaze společného vysoce alergenního ambrózie(Ambrosia)přiměla několik evropských zemí k vývoji a zavedení chemických a mechanických kontrolních metod. Také směrnice EU 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech stanoví právní normu pro koncentraci semen Ambrosia v krmivech, aby se zabránilo dalšímu šíření rostliny. Podobně směsi osiv pro ptáky nesmí obsahovat více než 50 miligramů semen Ambrosia na kilogram.

Nasazení činidla biologické kontroly proti ambrózii, jako je severoamerický listový brouk, by mohlo snížit výskyt ambrózie v Evropě a snížit počet pacientů přibližně o 2,3 milionu a zdravotní náklady o 1,1 miliardy EUR ročně (Schaffner et al., 2020). Zavádění činitelů biologické kontroly však může mít negativní účinky na biologickou rozmanitost tím, že poškozuje necílové plodiny a původní druhy rostlin, a mělo by se k němu přistupovat opatrně.